S prací na autorský honorář se setkávají především lidé působící v médiích. Týká se tak například novinářů, spisovatelů, televizních redaktorů, zpěváků či osob inkasující příjem za poskytnutí práv k nějakému duševnímu vlastnictví. Nejedná se však nutně o podmínku. Tito lidé totiž mohou být, stejně jako všichni ostatní, zaměstnáni na běžný hlavní pracovní poměr, případně mohou tuto ekonomickou činnost vykonávat na základě živnostenského oprávnění.
Jako takový je autorský honorář ukotven v rámci zákona č. 121/2000 Sb., přičemž o tom, jak je celá tato problematika řešena z hlediska daní, pro změnu pojednává zákon č. 586/1992 Sb.
Technicky vzato nejsou autorské honoráře ničím jiným než pouhými odměnami za díla vytvořená konkrétními osobami. Aby se na ně ale autorský honorář mohl vztahovat, musí být taková díla jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. A co si pod nimi vůbec představit? Vesměs vlastně cokoliv - od novinového článku přes zveřejněnou fotografii či nahranou písničku až po prodej ochranné známky, respektive patentu ke konkrétnímu výrobku.
Jak probíhá zdanění autorských honorářů?
Co se týče daní, je celá záležitost přeci jen o něco komplikovanější, neboť se odvíjí od toho, kolik dotyčný přesně vydělává. Rozhodující je přitom v tomto ohledu skutečnost, zda takový příjem přesáhne hranici 10 tisíc korun měsíčně u jednoho konkrétního plátce daně (tedy například u jednoho novinového vydavatelství), či nikoliv. Protože pokud ne, bude příjem tvořit samostatný základ daně a jako takový bude automaticky podléhat 15procentní srážkové dani.
Sražená daň z autorských honorářů bude navíc stržena takzvaně přímo u zdroje, a tudíž dotyčný již nemusí tento příjem dále nikde vykazovat ani uvádět, neboť svoji odměnu dostane na bankovní účet v čistém. To ovšem zároveň znamená, že k němu nemůže uplatnit žádné náklady, respektive výdaje, nepodává daňové přiznání a nemůže si tak ani nárokovat jakékoliv slevy na dani.
S čím naopak takový člověk počítat musí, je povinnost hradit si sám platby na zdravotní pojištění, neboť ve chvíli, kdy je toto jeho jediný příjem a není například studentem, důchodcem či matkou (potažmo otcem) na mateřské či rodičovské dovolené, stává se automaticky takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP).
Dalším specifikem práce na autorský honorář do 10 tisíc korun měsíčně včetně je, že všichni ti, kteří na jeho základě někam něčím přispívají, ale zároveň nemají žádné jiné zaměstnání, mohou být registrováni na úřadu práce, potažmo pobírat podporu v nezaměstnanosti. A protože se v takovém případě vlastně ani nejedná o žádné kolidující zaměstnání, není potřeba jej komukoliv hlásit.
Kdy se daňovému přiznání nevyhnete?
Vše výše uvedené se mění v okamžiku, kdy příjem osoby pracující na základě autorského honoráře přesáhne částku 10 tisíc za měsíc (v úhrnu od jednoho plátce). Tehdy se totiž takové příjmy zdaňují stejně jako kterákoliv jiná samostatně výdělečná činnost. To mimo jiné znamená povinnost podávat daňové přiznání a přehled o příjmech a výdajích. Zároveň tím ale dotyčný dostává možnost uplatňovat výdaje vynaložené na dosažení takových příjmů – ať už vyjádřených v jejich skutečné výši, nebo paušálně (40 procenty). Samozřejmostí je pak hrazení plateb na sociální a zdravotní pojištění.
Jakmile vaše příjmy z autorského honoráře překročí měsíčně v rámci jedné firmy desetitisícovou hranici, máte navíc povinnost oznámit své zdravotní pojišťovně a okresní zprávě sociálního zabezpečení zahájení samostatné výdělečné činnosti. Na konci roku pak zároveň musíte podat daňové přiznání, ovšem jen za předpokladu, že jste si během oněch 12 kalendářních měsíců vydělali tímto způsobem v součtu i s ostatními zdanitelnými příjmy více než 15 tisíc korun.
Zdroj: www.finance.cz
Čtěte také:
Daňovým přiznáním povinnosti OSVČ nekončí. Zapomenout na přehled příjmů a výdajů se nevyplácí
Magická hranice padla. V Česku je milion OSVČ
Ukončení brigády předčasně? I v případě dohody o provedení práce narazíte na výpovědní lhůtu
