Vytvořit antihmotu už lidé umí. Poprvé se ale vědcům z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) spolu s jejich americkými kolegy podařilo udržet atomy antivodíku „při životě“ tak dlouho, aby mohli provést potřebná měření.
„Jsme nadšení. Tohle představuje pět let tvrdé práce,“ radoval se jeden z experimentátorů Jeffrey Hangst pro časopis Nature, v němž skupina své výsledky prezentovala.
Udržet atomy nejjednodušší antičástice v magnetické pasti na více než 170 milisekund se může zdát málo, ale není to jednoduchý proces. Pokud se totiž antihmota setká se svým protipólem „normální hmotou“, okamžitě se navzájem zničí.
Antihmota je jednou z největších záhad souvisejících se vznikem vesmíru. Teoreticky by jí mělo být stejné množství jako hmoty, což by ale vzhledem k výbušnosti jejich vztahu ukončilo existenci vesmíru krátce po jeho začátku.
„Z důvodů, které nikdo nechápe, příroda antihmotu vytěsnila,“ dodal Hangst pro agenturu Reuters. „To nás povzbuzuje k ještě tvrdšímu úsilí v odhalování, jaká tajemství skrývá.“
