Stálá expozice o radioaktivitě ve vídeňském přírodovědném muzeu se připravovala šest let. Vrcholem má být ukázka přírodního jaderného reaktoru, který byl v roce 1972 objeven v Gabonu a zaujal i odborníky tehdejších rivalů studené války ze Spojených států a Sovětského svazu.
Před dvěma miliardami let se v přírodě uskutečnilo jaderné štěpení, které připomíná dnešní řetězovou reakci v jaderném reaktoru. Vídeňské přírodovědné muzeum chce na tuto skutečnost upozornit ve své stálé expozici o radioaktivitě. Na výstavě budou představeny kusy horniny z Gabonu, kde k tomuto procesu došlo.
Objevil jej francouzský fyzik Francis Perrin v roce 1972 ze vzorků uranu pocházejících z naleziště Oklo v Gabonu. Nález byl zajímavý především kvůli odchylce v naměřených hodnotách. Hodnota izotopu Uran-234 v nalezeném vzorku byla o 0,0031 procenta nižší než očekávaných 0,7202 procenta, jako je v zemské kůře, na Měsíci a meteoritech.
Rozdílem se začali vědci zabývat přímo na místě, včetně odborníků ze Spojených států a Sovětského svazu, a došli k závěru, že před dvěma miliardami let došlo k částečnému vyhoření paliva v době fungování přírodního reaktoru. Lokalizováno bylo 16 reaktorových zón.
Štěpná reakce dosahovala v průměru 100 kilowattů po zhruba 150 tisíc let. Jako moderátor sloužila podzemní voda. Nyní procesy přírodních reaktorů mají sloužit jako vzor pro konečná úložiště jaderného odpadu, napsal rakouský deník Der Standard. Tento objev má být nyní hlavním tahákem výstavy o radioaktivitě ve Vídni.
Jediná jaderná elektrárna v Rakousku:
Nejbezpečnější jaderná elektrárna světa. Rakušané v nefunkčním Zwetendorfu testují i havárie
Pracovníci muzea pracovali na přípravě výstavy od roku 2012, aby získali vzorky z naleziště Oklo pro stálou expozici o přirozené radioaktivitě na Zemi. Trvalo přes šest let za přispění stovek e-mailů, telefonátů a osobních schůzek, než se kurátorům největšího rakouského muzea podařilo získat vzorky horniny z Gabonu. Bylo to mnohem obtížnější, než získat vzorky měsíční horniny, které přivezly posádky misí Apollo.
Úspěchu přispěl hlavní kurátor sbírek v muzeu Ludovic Ferrière díky svým kontaktům i ve francouzské společnosti Areva, která pomohla k tomu, aby vídeňské muzeum do svých sbírek získalo i tyto unikátní vzorky uranu. Akvizici komplikovaly také četné formality pro převoz radioaktivního materiálu.
Vídeňské muzeum má nyní jako jediné na světě ve svých sbírkách dva asi deseticentimetrové kusy horniny, které váží 320 gramů. K vidění by měly být od roku 2019. Radioaktivity se návštěvníci bát nemusí. Generální ředitel muzea Christian Köberl zdůraznil, že hornina vyzařuje radioaktivitu v zanedbatelném množství.
Přírodní jaderný reaktor bude paradoxně vystavován v zemi, která je silně protijaderně naladěna. Nová vláda Sebastiana Kurze chce bránit výstavbě jaderných elektráren v okolních zemích. Sami Rakušané rozhodli v referendu v roce 1978, že nebude spuštěna již hotová jaderná elektrárna Zwentendorf asi 60 kilometrů Vídně (odpůrci vyhráli těsně s 50,47procentní většinou).
Související články: