Pobočka známé radotínské restaurace vzbuzuje naděje
Pokaždé, mám-li i jen nepatrnou možnost, snažím se předem trochu odpoutat od tradičního vánočního obžerství. Proto vždy, než vypuknou sváteční hody, než jazýček váhy poskočí o dvě tři čárky blíže k maximu, ladím si zcela jiné, pokud možno exotické chutě. To proto, aby mi potom kapr, čočka i vejmrda při zpětné vazbě na „vánoční téma“ přišly alespoň trochu nové. Když mi tedy moji mlsní přátelé prozradili, že známá kolumbijská restaurace Don Pedro, příslušná do Radotína, zřídila v Praze dvojče, hned mi došlo, že pro naladění svých chutí se zastavím právě tam.
Za vchodem, stejným jako do jakéhokoliv jiného kvelbu všude okolo, se otevírá jiný svět. Veselé barevné ladění ve žluté a zelené, stěny plné typických slamáků, naivní obrázky a různé reklamní plakáty, jednoduchý nábytek, prosté založení, taková je první dojem, kterým se Don Pedro II předvádí. Množství světla, které proniká velkými výlohami a na zdech kreslí mapy stínu a jasných ostrovů, je v tomto případě trochu nemilosrdné. Odkrývá nepřípadnou výšku sálku, kterou ani jako malá hacienda stylizovaný bar nedokáže rozbít. Jas místnosti a její výše, klenby betonového stropu i železný překlad berou atmosféře něco z její síly. Prostor vás osloví, ale neprodchne beze zbytku chtěnou náladou.
V lístku jsem hledal a našel to, co mi přišlo hodně „antivánoční“ a objednal jsem si. První chod rychle okořenil náladu a přidal jí něco hravého jihu. Anillos de Cebolla se to jmenovalo španělsky a byla to cibule. Na talíři se rozkládalo jakési mezikruží složené za zlatavých vonících kroužků s miskou aromatické světlé, husté až pastózní omáčky uprostřed. Ty kroužky byly z cibule a balené ve výrazném pikantním těstíčku chutnaly velice lahodně. Celý efekt totiž byl v tom, že cibule byla osmažená jen tolik, aby tepelnou úpravou neztratila svou ostrou vůni plnou silic a výraznou, všeovládající chuť. Všechno, co dělá z cibule nenahraditelný doplněk kuchyně kontinentu, zůstalo zachováno a přibyla taková ta příjemná nasládlost, která dominantní charakter trochu ohladila a ubrousila mu až čpavou rozpínavost. Přesně natolik, aby připravila a správně nabudila čivy do lehce napjatého očekávání.
Pokračování se neslo stejně jako ouvertura v duchu a charakteru latinské kuchyně. Cola Guisada – to jsem si poručil – je vlastně oháňka. Dva kusy oháňky tvořily, narovnané přes sebe, na talíři pyramidu hnědého masa. Z vláknité masy tu a tam prosvitla běl kosti a vše tonulo v husté, silně redukované šťávě. Doprovázena jen hrstkou rýže a několika „polínky“ yucy nebyla krmě na první pohled nijak vyzývavá, neurovnaný dojem, zjevně prost vší snahy o pohledový efekt, byl v estetickém projevu hlavním výstupem. Co mne ovšem donutilo „zastříhat ušima“, to byla vůně. Hutný odér masa, dlouhou úpravou akcentovaný do důrazu těch nejsilnějších parfémů. Když jsem požil první sousto - s masem nebylo třeba nijak zápasit, od kosti šlo samo, dělilo se už pouhým poklepem o obratel - ohromila mne nebývale intenzivní a vzácně čistá chuť. Koření jen pomálu, aby neomezilo masnou chuť ryzího charakteru, jen ji podtrhlo a dodalo na šíři, obsáhlé a trochu tajemné. Nezvyklý a zajímavý doprovod obstarala yuca, ta zvláštní hlíza podivně strohé, přitom však jasně patrné chuti, která ovlivní strukturu celého spektra. Rýže se jen skromně tu a tam snažila promluvit do hry, ale její projev byl hodně upozaděný. Kdo má rád vláknité maso s troškou tuku a spoustou oné želatinové „pasty“, maso, které není třeba žvýkat, stačí jen přitisknout je jazykem k patru a rozpouští se jako paštika, ten musí být více než spokojen. Patřím mezi tenhle druh labužníků a pokrm mi přišel více než k duhu. Do posledního vlákénka jsem vyjedl talíř a ani kapku té silné, harmonicky ochucené šťávičky nenechal pro myčku.
Pln až po okraj a sotva mocen se pohnout jsem si s pýchou otesánka nechal přinést nabídku dezertů a furiantsky si dopřál jeden z nejméně dietních, Brownie con Hellado. Nejde o nic jiného než slušně veliký kvádr z tmavého těsta, marnotratně vyztužený báječnou tmavou čokoládou a doprovázený kopcem zmrzliny velikosti malého Řípu. Chutnalo to úžasně a tentokrát i dobře vypadalo. Zdařilá kompozice, kdy zmrzlina se jen zlehka tkla růžku tmavé hmoty a vytvořila zajímavý trojrozměrný objekt, uložený na mřížce z čokolády, načrtnuté po celé ploše talíře a prozrazující přece jen kuchařovu výtvarnou invenci. Ovšem jednalo se o takový kalorický přísun, že ač oči stále hledaly nevyprázdněný talířek, ostatní tělo striktně odmítlo dále se s dezertem prát. Vzdal jsem to a požádal jednu ze servírek o účet. Než mi ho přinesla, všiml jsem si, jak jsou nenápadné, všudypřítomné a skromně milé. Oděny v trikotech barev kolumbijské trikolory, červeno-modro-žluté a s očima temnýma a jiskrnýma jako noční rovníkové nebe prozářily svou nevtíravou a všudypřítomnou pohodou atmosféru. Každý jim rád odpustil malé zdržení nebo ne zcela vzorový debaras.
Čtyři sta a osmdesát korun je po všech stránkách přijatelná cena. I přestože tahle hospůdka, která jistě dospěje do vysokých kvalit, ke své starší sestře zatím jen zpod piedestalu uctivě a s respektem vzhlíží.
Don Pedro – Restaurante & Bar Colombiano Masarykovo nábřeží 2, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 224 923 505, www.donpedro.cz
- Otevírací doba: Po-Ne 11.30–23.00
- Počet míst: 40
- Kuchyně: kolumbijská
- Platební karty: všechny běžné
- Jídelní lístek: čeština, angličtina
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, španělština
- Původ nabízených vín: Argentina, Česká republika, Francie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 17 bodů z 20
Celkem: 50 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Guacamole & Nachos – Avokádový krém se zeleninou. Podáváme s křupavými kukuřičnými chipsy 75 Kč
Caldo de Costilla – Vývar z hovězích žebírek s bramborem. Výborný prostředek proti kocovině 42 Kč
Carne desmechada – najemno natrhané hovězí maso s cibulkou, jihoamerickým kořením
a omáčkou „Salsa aderezo“. Jako přílohu podáváme smažené banány „platanos“ a bílou rýži 220 Kč
Burrito – Torilla z pšeničné mouky plněná masem, fazolemi, sýrem a nadrobno nakrájenou
zeleninou. Podáváme se šlehanými fazolemi, rýží, salsou a zakysanou smetanou 250 Kč
Alitas Bufalo – Kuřecí křidélka se silně pálivou omáčkou „Bufalo“ 140 Kč
Cerdito 250 g – Šťavnatý vepřový steak s macerovanou yucou, špízem se švestkami a slaninou
a salátem z mrkve a červené řepy 190 Kč
Pollo Parilla 180 g – Kuřecí prsíčka na grilu s bramborami zapečenými se sýrem a slaninou 190 Kč
Ensalada Campesina – ledový salát, rajčata, okurky, červená cibule, kukuřice,
cilantro, avokádový ocet 140 Kč
Fondue de Chocolate – Čokoládové fondue z čerstvého ovoce, kde kousky se namáčejí
do teplé čokolády 75 Kč
Výběr z vinného lístku:
Espumante Blush Rose – v.o. Casa Valduga, Brazílie 750 Kč
Révové víno stolní bílé – Tanzberg Mikulov 0,2 l 38 Kč
Argentinské víno bílé 0,2 l 55 Kč
Révové víno stolní červené – Tanzberg Mikulov 0,2 l 38 Kč
Argentinské víno červené 0,2 l 55 Kč
Chateau Los Boldos Sauvignon Blanc, Chile 0,7 l 690 Kč
Zweigeltrebe Rose, ing. Ladislav Musil – Czech 0,7 l 650 Kč
André, pozdní sběr, Velké Pavlovice 0,7 l 790 Kč
Cabernet Sauvignon Reserva, Carmen, Chile 0,7 l 1340 Kč
Woodbridge, Merlot, Robert Mondavi, California 0,7 l 1290 Kč
