Love story s nepříjemnými následky se nevyhýbají ani špionům
Od listopadu loňského roku probíhá v Mnichově neveřejné soudní přelíčení s příslušníkem Spolkové zpravodajské služby BND Antonem K. (42), donedávna působícím jako „undercover agent“ v Kosovu. Obžalován je z podvodu a předávání utajených informací, stejně jako jeho donedávna taktéž utajený milenec Murat A. (29). Oběma mužům hrozí až deset let vězení.
Až moc diskrétní
Anton je bývalý vojenský důstojník. Na Balkán byl ve službách německé rozvědky vyslán v roce 2005. Jeho úkolem bylo pro vládu zjišťovat vztahy mezi kosovským organizovaným zločinem a nestabilní politickou situací v onom podivném, nově ustaveném státě. Usadil se v Prištině a najal si tlumočníka, mladého makedonského Albánce Murata, který se následně stal zaměstnancem německého ministerstva zahraničí.
Pracovní vztah Antona a Murata se po čase zásadně prohloubil. Směrnice BND pamatují i na to, že špioni nejsou z kamene. Mohou mít i všelijaké příhody a různě modifikované aférky, ale musejí je oznámit na speciální pracoviště ve službě. Tak diskrétní, že pro něj je i zpovědní tajemství pouze jedním z nižších stupňů utajení. To však Anton neučinil.
Někdy v roce 2007 zjistila Antonova manželka, která žila s jejich třemi dětmi v Německu, že ji do té doby neznámý Murat A. nahradil v pozici beneficienta manželovy životní pojistky. Navíc Anton K. postupem doby začal zanedbávat i povinnou výživu své rodiny, až manželce přestal posílat peníze úplně. Ke všemu ještě existuje důvodné podezření, že Anton schválil Muratem neoprávněně účtované výdaje ve výši 15 000 eur.
V březnu 2008 byli proto Anton s Muratem vyzváni, aby přijeli do Německa. Zde byli po zatčení propuštěni na svobodu a žijí pod dohledem poblíž Stuttgartu. BND nejprve učinila pokus vyřešit případ „remízou“. Anton by byl zažalován pouze z defraudace finančních prostředků, podmínečně odsouzen a propuštěn ze státních služeb. Na radu svého právníka však na tuto dohodu nepřistoupil, neboť zřejmě vsadil na to, že BND nebude chtít probírat u soudu své zpravodajské záležitosti a že se mu podaří ze šlamastyky vyklouznout lépe.
Efektivní souvislost
Proto byla žaloba na Antona K. rozšířena o porušení zásad manipulace s utajovanými informacemi. Jeho tlumočník Murat měl od BND bezpečnostní prověrku, aby se mohl v nejnutnější míře („need to know“) seznamovat s utajovanými informacemi, protože v Kosovu bez tlumočníka by Anton mohl leda tak „hluchému zpívat“. Murat byl zřejmě u všech jeho jednání s informátory, znal jejich identitu. Byl i u jeho úředních jednání. Znal i obsah tajných materiálů, z nichž jeden byl dokonce poskytnut britskými zpravodajskými službami. Antonova nedbalost však Muratovi umožnila, aby si z jeho laptopu přehrál na paměťové médium data, jež pak údajně předal organizovanému zločinu, nebo dokonce cizím zpravodajcům. Výsledkem byla přinejmenším ztráta celé agenturní sítě sestávající z 19 informátorů. Představa o celkovém rozsahu možných škod je hrůzná. Kosovskoalbánskému organizovanému zločinu se tak „podstavením“ Murata Antonovi zřejmě podařilo prokázat efektivní souvislost dvou nejstarších řemesel na světě.
Obhajoba staví na tvrzení, že případem hluboce otřesená BND se snaží oběma mužům pomstít a dělá z nich oběti homofobního honu na čarodějnice. Obvinění pochopitelně odmítá a tvrdí, že pro ně nejsou důkazy. Délka soudního řízení jako by tomu do jisté míry nasvědčovala. Nesmíme ovšem zapomenout na specifikum zpravodajských záležitostí, protože obžalovaní mohou kontrovat tím, že v obhajobě použijí utajené skutečnosti. Na takovou obhajobu mají v neveřejném líčení právo. Uniknuvší informace však mohou vitálně ohrozit informátory BND v Kosovu. Proto se zdá, že jsou obě strany v jakémsi klinči.
Z případu nicméně vyplývá zásadní důležitost personální práce ve zpravodajských službách. Anton K., bez ohledu na charakter svých avantýr, se totiž zřejmě zpravodajským důstojníkem nikdy stát neměl.
