Ještě loni to znělo jen jako poplašná zpráva: čeká nás izraelizace evropských poměrů, budeme si muset zvyknout na stálou hrozbu teroristických činů. Dnes se to stává realitou. Běžně o tom hovoří řada politiků.
Při vzpomínce na zavraždění redaktorů francouzského časopisu Charlie Hebdo zaútočil islamistický terorista, který v Německu požádal o azyl, na pařížskou policejní stanici. Byl zastřelen. Den poté dva mladíci za dosud ne zcela vyjasněných okolností zaútočili na turisty v hotelu Bella Vista (Krásná vyhlídka) v egyptské Hurghadě.
Krásné vyhlídky nemáme. To mohou potvrdit stovky sexuálně obtěžovaných žen na silvestra v Německu a v jiných zemích. Musela to uznat i kancléřka Angela Merkelová a zahrozila deportacemi. Hypotéza, že mezi migranty se vyskytují i teroristé a kriminálníci, se potvrdila.
Pro Merkelovou je to příležitost, jak se vyvázat z politické strategie vstřícnosti vůči migrantům. Naši politici a poradci, kteří podstatně ovlivňují postoje českého premiéra, se ocitají v nezáviděníhodné situaci. Zvláště poté, co se problematika migrace a vztahu k Německu objevila i v premiérově elektronické poště.
Občanská veřejnost se spíše ztotožňuje s názory slovenského premiéra Roberta Fica a jihomoravského hejtmana Michala Haška, jakkoli jsou jejich postoje často krajní a ovlivněné volbami. Jedno je jisté. Jakkoli je mínění o rozhodování představitelů EU u nás kritické, máme zájem na její existenci.
Dosáhla řady úspěchů, na kterých se podílíme i my. Primárním kritériem postojů k EU však letos bude, jak se vypořádá s migrační krizí, jak ochrání schengenské hranice. Zatím zásadní jednání neomluvitelně oddaluje.
Autor je sociolog
Čtěte také:
Muslimové pod dohledem? Britští učitelé si musí všímat známek radikalizace
Většina amerických domácností už nepatří mezi střední vrstvu
