Brněnský projekt Nesnězeno Jakub Henni v roce 2018 rozjel hlavně proto, že měl nutkání podnikat. Nápad, který dostal společně se svou známou Michaelou Gregorovou, se ale nakonec ukázal jako ambiciózní environmentální nástroj. Ten byl na území Česka schopný zachránit už 400 tisíc balíčků s jídlem v celkové hodnotě kolem 30 milionů korun.
Pokrmy, jež by za normálních okolností na konci dne putovaly do koše, mohou totiž jednotlivé podniky, jako jsou třeba restaurace a cukrárny, skrze aplikaci Nesnězeno nabídnout běžným spotřebitelům. Ti si je následně pořídí s minimálně 50procentní slevou a přímo v provozovně vyzvednou. Takto nakupovat mohou zákazníci rovněž od kaváren, pekáren, ale třeba i květinářství. Nově v nabídce přibylo i zboží některých poboček supermarketů PENNY.
„Je to takový win-win model. Pomáhá životnímu prostředí, podnik díky němu ušetří peníze, protože nebude plýtvat jídlem, a jako bonus získá takovou pozitivní marketingovou propagaci. Přírodě pomůže i spotřebitel, a ještě nakoupí s výraznou slevou,“ přibližuje spoluzakladatel Henni s tím, že prodejem skrze aplikaci si podniky dle velikosti a míry zapojení mohou přijít i na stovky tisíc korun za rok. Ušetří samozřejmě i nakupující domácnosti.
Pod průměrem EU
Jak velký problém plýtvání jídla vlastně představuje? Pro představu, podle Ministerstva obchodu a průmyslu ČR vyhodí každý Čech v průměru 56 kilogramů potravin za rok. A ačkoli se nacházíme pod průměrem EU, kde se zbytečně každý rok vyplýtvá 170 kilogramů na osobu, takovéto mrhání se jednotlivým domácnostem znatelně prodraží. Za nesnězené jídlo dle spoluzakladatele Nesnězeno ročně vydají 15 až 25 tisíc korun.
A není to jen o penězích. Globálně se totiž plýtvání podílí také na tvorbě skleníkových plynů, a to zhruba 10 procenty. Minimálně v Česku je trend nicméně pozitivní, zájem o přírodní prostředí vidí Henni hlavně u mladší generace.
Koupili jste si skrze podobné služby už někdy potraviny, kterých se někdo před vámi rozhodl zbavit?
Inspirací pro založení Nesnězeno byl spoluzakladatelům model, který v té době fungoval v Paříži. Výhodou byla skutečnost, že v Česku šest let zpátky žádná konkurence nebyla. Rozjezd projektu tak brzdil jen nedostatek financí. Henni ještě studoval a Gregorová měla čerstvě po škole. A proto se místo mobilní aplikace, jejíž vývoj nemohli zaplatit, rozhodli použít nástroj, který byl pro všechny zdarma. Tak vznikla facebooková stránka Nesnězeno, kam jednotlivé podniky fotily zbylá jídla a nabízely je k prodeji.
„Za půl roku bylo na stránce 15 tisíc lidí, začala se o to zajímat média, což nám pomohlo růst. Už třetí měsíc fungování stránky jsme tak hledali andělského investora, který by nám poskytl počáteční kapitál na vývoj aplikace,“ vypráví Henni a dodává, že první verzi spustili v květnu roku 2019. K letošnímu únoru si aplikaci v tuzemsku stáhlo přes 350 tisíc lidí, kteří jejím prostřednictvím nakupují od více než tisícovky partnerů napříč republikou.
Z Nesnězeno bude Munch
Ačkoli Nesnězeno funguje převážně ve velkých městech, zbylé pokrmy je aktuálně možné pořídit i v méně rozlehlých oblastech, třeba v okolí Prahy a Ostravy. „V letošním roce hodláme otevřít mnoho dalších měst,“ konstatuje Henni, který je aktuálně v jednání i s dalšími řetězci supermarketů.
A protože ambice společnosti míří také za hranice našeho státu, spojila se firma před rokem a půl s maďarským protějškem Munch. Pod tímto jménem společnost aktuálně funguje nejen na tamním trhu, ale také na Slovensku. Během letoška se navíc nově objeví i v České republice, kde nahradí současné Nesnězeno. A pro úplnost se sluší podotknout, že začátkem roku firma započala další expanzi, a tak první balíčky zbylých potravin nabízí přes aplikaci už i podniky v Rumunsku.
Tam se projekt posunul i díky nedávné finanční injekci, kterou firma začátkem ledna obdržela v rámci investičního kola Series A, v němž se obvykle točí jednotky milionů dolarů. Přesnou sumu Nesnězeno nezveřejnilo, ví se však, že mezi investory byly například společnosti Piton Capital a FJ Labs, které dříve financovaly služby Alibaba či Delivery Hero.
Pokud jde o další zahraniční růst, v hledáčku má firma země jako Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Slovinsko či Řecko – všechny směrem na jihovýchod. „Jde o strategický krok, protože na západě máme poměrně početnou konkurenci. Zároveň si myslím, že některé východní země budou mít s plýtváním jídlem větší problém, protože lze předpokládat, že část z nich bude v oblasti environmentálních témat méně edukovaná,“ vysvětluje Henni. Vzápětí říká, že do budoucna hodlá s kolegy své pole působnosti rozšířit i mimo Evropu. Konkrétní možnosti, jež eventuálně přicházejí v úvahu, by si ale spoluzakladatel zatím rád nechal pro sebe.
Dva miliony zachráněných jídel
Od doby, kdy jako student Henni projekt zakládal, se jeho pohled na problematiku kolem plýtvání jídla rapidně změnil. Ačkoli nějaké povědomí o možných dopadech měl už před lety, podrobněji se v této oblasti začal orientovat až s tím, jak se rozvíjelo Nesnězeno. Dnes je tedy přesvědčený o tom, že projekty obdobné tomu jeho jsou pro budoucí svět takřka nutností.
„Ačkoli jsem se do toho pouštěl hlavně proto, že jsem chtěl podnikat, už tehdy jsem věděl, že chci dělat něco užitečného. Něco, co bude mít přesah,“ uzavírá podnikatel s tím, že napříč všemi aktivními trhy si aplikace od jejího založení stáhl téměř milion uživatelů, kteří následně zachránili skoro dva miliony balíčků jídla.
