Větší komfort a luxus má pro zvířata i negativní stránky
V Dánsku postavili pro psy akvapark, v Německu uvažují o psím nevěstinci, ve Velké Británii a ve Spojených státech fungují psí restaurace. V Americe ročně chovatelé domácích mazlíčků utratí za svá zvířátka více než 41 miliard dolarů, tedy částku, která odpovídá čtvrtině hodnoty HDP České republiky. Také Česko postihla zvířátkomanie. Chovatelé nakupují luxusní oblečky a značkové klenoty, vybírají, zda je pro jejich miláčka vhodnější biostrava či dietní řada krmení. Jen za lékaře a potravu pro čtyřnohé kamarády vydají více než pět miliard korun.
Většina útrat ve zverimexech a specializovaných buticích připadá na psy. V České republice jich je dle údajů Komory veterinárních lékařů zhruba jeden milion. Čtyřnohého přítele má v současnosti dvaačtyřicet procent domácností, v tomto směru se řadíme mezi evropské rekordmany. „Postupně ubývá loveckých ras, jako jsou foxteriéři, dále pak velcí knírači nebo ovčáci,“ říká Helena Chlumská z psího kadeřnictví Hetty. In jsou naopak nyní jorkšíři, bišonci a čivavy. „Jsou to psi, kteří se dají vzít do tašky, jednoduše se s nimi cestuje a jejich majitelé se chybně domnívají, že nejsou nároční na pohyb,“ zdůvodňuje výběr Chlumská.
Svou roli v udávání trendů zcela jistě hrají i celebrity. Například Paris Hilton s vyfešákovanou čivovou Tinkerbell pózovala pro časopis The New York Dog, za což pejsek vyinkasoval tučný honorář. Zpěvačka Paula Abdul brala svou čivavu Thumbelinu přímo do nahrávacího studia. A ani české hvězdy se nenechávají zahanbit. Ještě donedávna brala zpěvačka Ilona Csáková s sebou na všechny cesty dvě slečny jorkšírky. Dnes, pokud vyjíždí ven, hlídá její miláčky kamarádka, o které Csáková tvrdí, že je „něco jako druhá máma pejsků“.
Přestože psi s převahou vedou na pomyslném žebříčku domácích zvířat, paleta druhů, které si Češi pořizují do svých domácností, je mnohem pestřejší. Například módní návrhář Osmany Laffita chová sibiřského tygra. Úlohu přítulného a chytrého domácího mazlíčka může plnit také prasátko, a to i v městském bytě. V Česku přibývá lidí, kteří si pořizují zakrslá göttingenská miniprasátka. Ta lze venčit na vodítku a podobně jako kočky se naučí používat misku s pilinami jako toaletu. Dokonce prý slyší i na jméno. Podíl na rostoucím zájmu o tento druh mazlíčků mohou mít dle veterinářů a chovatelů dětské filmy o prasátku Babe.
Důvodů, proč si pořizují lidé domácí zvířata, je několik. Mnoho zaneprázdněných rodičů vyhoví prosbám dětí a obstará jim jako náhradu za sebe nějakého mazlíčka. Mladí lidé, kteří žijí v páru, si „nanečisto“ zkouší každodenní péči na psovi či kočce. Početná je též skupina chovatelů, kteří se rekrutují z mladých single domácností. V tomto případě nahrazuje zvíře přítomnost jiného člověka. Podobně jsou na tom rodiče, jejichž děti již vedou samostatný život, a pořídit si domácího mazlíčka pro ně znamená lék na osamělost. Psychologové zdůrazňují, že domácí zvířátka mají blahodárný vliv na duši i na tělo. Zbavují stresu a neuróz, chrání před infarktem, a dokonce svým majitelům prodlužují život. Jak vyplývá z výzkumů, přítomnost zvířete zvedá hladinu endorfinů, tedy hormonů navozujících dobrou náladu, spokojenost a vyrovnanost.
Právě osamělí lidé vedou v mnoha případech péči o své čtyřnohé mazlíčky až do extrémů. Dbají, aby oblečení zvířátek odpovídalo posledním módním trendům a aby ladilo s jejich modely. Za zvířecí oděvy neváhají vydávat částky, které značně převyšují ceny dětského oblečení. „Lidé často ukazují, že mají peníze, právě prostřednictvím mazlíčků,“ domnívá se Helena Chlumská. Výjimkou nejsou chovatelé, kteří svému miláčkovi kupují výhradně vodu značky Evian, když jdou na pivo, objednají pro psa mok Kwispelbier, přestože jeho cena pětkrát převyšuje cenu obyčejného piva, v parném létě dopřávají pejskovi speciální zmrzlinu. Z této „lásky“ samozřejmě profitují podnikatelé, kteří se pohybují v byznysu zaměřeném na domácí zvířata.
Na první pohled se zdá, že se životní standard domácích mazlíčků v poslední době podstatně zvýšil. Téměř raritou je například pes uvázaný u boudy. Většina zvířecích miláčků spí se svým pánem v posteli, jsou vítáni ve všech částech bytu, stravují se u stejného stolu jako jejich páni. Větší komfort pro zvířata má ale i svá negativa. Psi trpí podobně jako lidé civilizačními chorobami. Jsou alergičtí, trpí obezitou nebo srdečními či kloubními nemocemi. Navíc s nimi jejich páni spojují stejná očekávání jako s lidmi. „Vyslechla jsem rozhovor dvou majitelek psů. Jedna z nich si posteskla, že její miláček smrdí jako pes. Druhá s překvapením odvětila, že to JE pes. Na to ale chovatelka dotčeného psa příkře odpověděla, že to není pes, ale její baby,“ vypráví Helena Chlumská. Možná že leckterá exkluzivně oděná čivava závidí vesnickému voříškovi u boudy.
