Tradiční malé obchůdky, které ve francouzských městech vlastní Arabové většinou původem z Tuniska nebo Maroka, jsou pod velkým tlakem maloobchodních řetězců. Ty se snaží vrátit do center měst se svými menšími supermarkety a drobní obchodníci jim většinou nemohou dlouhodobě vzdorovat.
Obchůdky, kterým říkají Francouzi „Arabové na rohu“, se pomalu stávají minulostí. Maloobchodní řetězce s potravinami se začínají vracet do center měst, ze kterých vyklidily před lety pozice, aby se odstěhovaly na levná předměstí, kde vyrostly hypermarkety. Ty ale začínají ztrácet na přitažlivosti. Městské menší supermarkety rozšířily nabídku čerstvého zboží i otevírací hodiny pozdě do večera.
Proto jsou majitelé drobných obchodů jako například Samir na Montmarteru pod velkým tlakem. Cenám řetězců Carrefour, Casino nebo Intermarché nemohou konkurovat. Arabským obchodníkům může ještě více znepříjemnit situaci Amazon s dovážkou potravin nebo Uber se službou Eats.
Jak dopadla expanze řetězce Lidl ve Spojených státech:
Lidl chtěl dobýt Ameriku. Skončilo to debaklem
Arabští prodejci jsou hlavně Berbeři ze severní Afriky a pocházejí z bývalých francouzských kolonií, jako je Maroko a Tunisko. Alžířané naopak spíše provozují kavárny a hotely. Mají otevřeno do pozdních hodin, takže je využívají lidé také pro nákup kávy a dalších nápojů.
„Před čtyřmi lety jsem vydělával za několik dnů tři tisíce eur,“ říká Mohamed z pařížského předměstí Saint-Denis. „Minulý rok už ale byl katastrofa,“ postěžoval si. V roce 2014 otevřel kousek od jeho obchodu menší supermarket, od té doby mu šly tržby dolů.
V hlavním městě Francie je v okruhu 500 metrů od sebe konkurence čtyř, pěti i více supermarketů, napsal německý deník Die Welt. Všechny bojují zejména o zákazníky hlavně cenami. Ročně v obchodech s potravinami Pařížané utratí sedm miliard eur (179 miliard korun).
Nárůst pařížských supermarketů o 111 procent
Sektor městských supermarketů v letech 2005 až 2015 rostl v celé Francii o 40 procent, v Paříži dokonce o 111 procent. Řetězec Carrefour na začátku roku oznámil, že do pěti let otevře ve městech dva tisíce nových obchodů se zúženým sortimentem.
Paralelně s tímto trendem poklesl počet obchodů, které vlastní rodiny arabského původu. Autor knihy o sociální roli arabských obchodů ve Francii Alexis Roux de Bézieux uvedl, že v 60. letech 20. století bylo v zemi galského kohouta 140 tisíc obchodů s potravinami, jež vlastnili Arabové. Nyní to je okolo 35 tisíc, z nichž pouze polovina nespadá pod žádnou větší značku.
Související články o maloobchodě s potravinami:
Nástup řetězců. V boji o biopotraviny prohrává kvalita
Zmar evropského východu: kromě Čechů už i Poláci platí za jídlo víc než Němci
Šéf Delmartu: Mnoho spotřebitelů už kvalitní potraviny nepozná
Salámy a párky jsou nejčastěji šizeným zbožím v Česku. Nevyhovuje až pětina
