Sporů v regionech přibývá, počet rozhodců se ustálí na 250 Krajská města České republiky potřebují kvůli četným sporům nové arbitry.
Při obměně osazenstva stálého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře proto bude kladen důraz na obsazování krajů. Na Euro konferenci o řešení sporů ve stavebnictví, ICT sektoru a při poskytování finančních služeb spotřebitelům v pražské restauraci Mlýnec to řekl místopředseda rozhodčího soudu, advokát Radek Pokorný. „Po pěti letech budeme revidovat listinu rozhodců,“ řekl Pokorný. Skončit by tak měli arbitři, kteří za sebou mají špatná rozhodování, a ti, kteří nejsou dlouhodobě obsazováni. Arbitry by se tak vyjma komerčních právníků měli stát nově stavební experti, šéfprávníci velkých firem. Jejich jmenování by mělo proběhnout do konce listopadu či počátkem prosince.
Za 18 let existence stálého rozhodčího soudu, který řeší dva tisíce až 2500 případů ročně, soudy zrušily pouze necelou dvacítku rozhodnutí.
Podle předsedy soudu Zdeňka Somra je pro vývoj sporu klíčový výběr arbitrů (každá strana vybere jednoho a ti pak posledního třetího). Spousta firem právě výběr kvalitního arbitra podcení a pak je vývoj sporu mnohdy zaskočí. Kvůli novele občanského zákoníku sice počet pří poklesl, ale řízení se prodloužilo a podražilo. A roste množství sporů v regionech. Počet rozhodců by se měl podle Somra i po jejich obměně ustálit na zhruba 250. Novinkou, která by měla arbitráže naopak urychlit a zlevnit, je zvažovaná forma elektronického spisu.
Miloš Olík, partner advokátní kanceláře Rowan Legal, upozornil na možnost uzavření vícestupňových doložek smluv. Ty by také mohly usnadnit řešení sporů, a to především ve stavebnictví. V doložkách by mohli být stanoveni jako první stupeň řešení problémů správci stavby, druhou instancí by pak mohla být rada pro řešení sporů. Kdyby se ani těmto takzvaným adjudikátorům nepodařilo vyřešit problém mezi odběratelem a dodavatelem, přichází na řadu 56denní doba na smírné narovnání. Samotné rozhodčí řízení by pak bylo až posledním krokem.
Olík ale připomněl, že ne vždy lze tento systém aplikovat. Poukázal na případ francouzského dodavatele, který pohnal k rozhodčímu řízení rumunského odběratele, jenž požadoval postup sporu podle zmiňovaných čtyř stupňů takzvané červené knihy FIDIC. Následné soudy pak došly k různým výrokům. „Ne vždy lze tento systém vícevrstvých doložek aplikovat,“ ilustroval na konkrétním příkladu Olík.
Podle něj mohou být k arbitrážím předvoláváni svědci a znalci, což se často podceňuje.
Rozhodčí soudy by mohly řešit i spotřebitelské problémy, jenže alternativní řešení jsou soudní judikaturou zakázána. Ředitel corporate compliance elektrárenské společnosti ČEZ Juraj Szabó uvedl, že spotřebitelé jsou nyní chráněni mnohem víc než v minulosti. Podle Szabóa drtivá většina spotřebitelů uzavírané smlouvy důkladně nečte.
Další problém nakousl general counsel T-Mobilu Czech Republic Miroslav Uřičař. A to nikoli klasický obchodněprávní spor, ale vymáhání pohledávek za telefonní služby. Tuto problematiku řeší z nepochopitelných důvodů Český telekomunikační úřad (ČTÚ), podobná instituce tyto spory nikde v Evropě neřeší. Jde přitom zhruba o 200 tisíc sporů ročně (vloni v hodnotě cca 2,5 miliardy), přičemž 94 procent z nich je bagatelního rázu, jde o pohledávky do deseti tisíc korun. Jen v říjnu ČTÚ, posílený o více než stovku pracovníků, řešil 23 038 sporů. V souvislosti s řešením těchto problémů podle Uřičaře dorazila na ČTÚ řada stížností pro nečinnost. Jen vloni například T-Mobile poslal na ČTÚ 100 tisíc stížností. Na výkonnost úřadu si postěžoval i diskutující právník Václav Školout. Uřičař tvrdí, že nejlogičtější řešení pohledávek z telefonní komunikace by bylo soudní cestou, jenže soudci se podle něj nové agendě brání. Dalšími alternativami by mohl být takzvaný příkazní úřad, který by rozhodoval bagatelní spory, ale ani ten nikde v Evropě nefunguje, nebo arbitrážní řízení.
Radek Pokorný na závěr konference konstatoval, že zdokonalení a funkčnosti arbitrážního řízení, které by mohlo snadno a rychle vyřešit řadu sporů, brání především zákonodárci. Parlament označil Pokorný za zvíře. „Zvíře, které vyběhne, ale nikdy nevíte, kam poběží,“ uzavřel Pokorný konferenci.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
