V pražské Lhotce stojí nový rodinný dům. To není tak překvapivé, jelikož takových je ve zdejší ulici hromada. Ale pouze jeden z nich zapadá do sousedství s grácií, za kterou by se nemusela stydět ani prvorepubliková vila na předměstí, je funkčně i esteticky rozdělen na čtyři části a přitom ještě šetří planetu. A hlavně žádný jiný nenavrhovalo architektonické studio S. O. A., což je zkratka pro poetické úsloví Sons od Architecture, ve spolupráci s Jaroslavem Richterem.
Kdybychom brali název studia doslova, tak má architektura tři děti – Štefana Šulka, Ondřeje Pítrhta a Ondřeje Lacigu, kteří jako partneři ateliér založili. Pak adoptovali další čtyři návrhářské sourozence Dalibora Dvořáka, Štěpána Tomše, Irenu Vojtovou a Kateřinu Luftovou. Věnují se všemu od designu rodinného bydlení, přes školy a restaurace až po hasičskou zbrojnici v Dolních Jirčanech.
Bydlení je základ
„Rodinný dům je vždy výzva. Z našeho pohledu je nejdůležitější určení správných priorit. Od efektivní dispozice až po detail v interiéru,“ komentuje lhoteckou stavbu Štefan Šulek. Dům je zdánlivě obyčejná bílá budova ve tvaru kvádru se čtvercovým půdorysem. Jenže na něm se nachází čtyři samostatné obytné bloky, které dělí dům po provozní i architektonické stránce, a propojují je pouze chodby. Přímo ze vstupní haly se jde do chodby s rozcestím, kde se dům člení na přední dvě části. Na straně sousedící s ulicí se nachází technické zázemí, za ním pracovna s výhledem na uklidňující listy stromů a cestou do zadní části orientované na zahradu se dostáváme do kuchyně. Odtud vedou dveře na terasu a do zimní zahrady s bazénem.
Z kuchyně zároveň lze nahlédnout do severozápadního bloku, kde stojí jednoduše zařízený obývák. Ten doplňuje ještě společenská místnost v suterénu. Druhé patro je zasvěceno odpočinku. Směrem k zahradě se nachází hlavní ložnice s vlastní koupelnou a šatnou a ve zbytku patra mají své pokoje, společnou koupelnu a šatnu děti. „V domě bydlí mladá čtyřčlenná rodina. Zní to asi jako klišé, ale myslím, že v celém procesu nenastal konflikt. Investor se od počátku podílel na tvorbě konceptu a postupovali jsme v souladu,“ říká o svých klientech architekt. „S majiteli jsme se znali už delší dobu. V průběhu projektování a samotné stavby se ale náš vztah prohloubil a myslím i v konečném výsledku to cítit,“ dodává Šulek.
Propojit interiér a exteriér
Cílem bylo vytvořit dům s vlastní identitou, který nebude ve významovém ani prostorovém konfliktu se stávající zástavbou, a hlavně propojí interiér s exteriérem, stojí v autorské zprávě ateliéru. Proto se budova přizpůsobuje uliční čáře a několikrát se dělí – to aby odpovídala měřítku ostatních lhoteckých staveb. „Počet hmot pro nás nebyl důležitý. Hlavním cílem bylo vytvoření „mini urbanizmu“ a to se podařilo. Dalším pozitivem členění je, že objekt přirozeně zapojuje do okolní zástavby,“ říká architekt.
Uprostřed jednotlivé bloky spojuje čtvercový objekt s jídelnou a chodbou. Zastřešují ho lepené dřevěné vazníky. Materiály použili stavitelé dle autorské zprávy velmi tradiční: Podlahy a stropy jsou z monolitického železobetonu, obvodové a vnitřní stěny vyzdívané z vápenopískových cihel.
Za domem se nachází terasa, kam je přístup z kuchyně i obýváku, zimní zahrada a bazén. Foto: Boys Play NiceV blízkém okolí je zástavba pestrá, ale i přes dělení tvoří dvoupodlažní dům výškovou dominantu ulice. Navíc navazuje na funkcionalistickou budovu, sousedící s ním ze severu, a pestrost vyvažuje jednoduchým tvarem, světlou barvou a úsporným interiérem. „Řešení z našeho pohledu není minimalistické. Spolu s klienty spíše inklinujme k čistým a přirozeně funkčním řešením,“ vysvětluje Šulek svůj postoj.
Chytré větrání
„V návrhu je cítit vliv funkcionalismu a japonské architektury. Snažili jsme se využit tradiční přírodní materiály a postupy v moderní formě,“ komentuje formu stavby architekt. Dům sice zdánlivě vypadá jako ze staré školy, ale splňuje všechny nízkoenergetické standardy. Vytápění podlah zajišťuje tepelné čerpadlo v kombinaci s plynovým kotlem, který mu pomáhá během nejvytíženějších hodin. Jelikož okny větrají jen ti, kdo chtějí vypouštět teplo ven, výměnu vzduchu v domě zajišťuje systém tlakově řízeného větrání s pasivní rekuperací tepla. V létě v domě funguje i sálavé chlazení, které je umístěno na strop. Intenzitu větrání systém řídí sám a během horkých měsíců umí navečer vychladit ložnici, aby se tam příjemně spalo.
Svoji roli při vytváření úsporného řešení hraje překvapivě i dělení budov, navzdory předpokladu, že čím víc je obvodových stěn, tím větší bude únik tepla. „Členitost fasády je důležitým parametrem. Tvar domu vychází s kompaktní kostky a mírně zvětšené plochy dohání dobrou orientací na světové strany, takže má tepelné zisky z efektivně umístněných oken a v neposlední radě díky kvalitnímu provedení,“ vysvětluje Šulek.
Dům na Praze 4 byl dokončen vloni a okolní zahrada vznikla pod rukama ateliéru D. V. A. Rodina ho již používá a prý je zatím nadšená. „Zpětnou vazbu máme zatím jen pozitivní, ale je nutné to prověřit po delším čase užívání,“ říká Šulek. Nyní jsou však se vším spokojení i architekti. „Dům má vlastní charakter a má i univerzální funkčnost,“ chválí stavitel své dílo. „Pro nás je důležité, abychom si porozuměli s investorem a dané podmínky umožnily vznik kvalitního díla. To se tady podařilo.“
