Architekti z atelieru-r před rekonstrukcí skenovali hrad Helfštýn pomocí dronů. Původní a nové prvky tu fungují v symbióze

Rekonstrukce hradu Helfštýn na Přerovsku získala ohlas po celém světě. Architekti ze studia atelier-r sklízejí za moderní doplnění historické památky obdiv ze západní Evropy, kde se už léta prosazuje kombinace starých staveb s moderními hladkými prvky. V Česku budí odvážná rekonstrukce lehké kontroverze.

Architekti do návrhu zakomponovali soudobé prostředky v podobě patinované oceli corten, skleněného zastřešení a několika lávek, které překlenují prázdný prostor, kde se dřív nacházely stropy jednotlivých pater. Zpřístupnili místa, kam se při posledním otevření památky návštěvníci nedostali. Zastřešení stavby v souladu s přáním památkářů nikde nepřevyšuje stěny hradu a při pohledu ze strany není vůbec vidět.

Zároveň museli obnovit statiku hradu, vyztužit stěny a opravit starou konstrukci. Přitom našli hromady archeologických památek, které nyní třídí přerovské muzeum. Předtím byl Helfštýn dlouhá léta nepřístupný. Jeho brána se zaklapla naposledy v roce 2014 kvůli nestabilním stěnám, ze kterých co chvíli padaly těžké kameny. V tomto stavu by se prohlídka zříceniny proměnila v adrenalinové kličkování, proto památkáři hrad uzavřeli a Helfštýn se vydal na klasickou cestu ruiny, která pomalu chátrá. Proces končí většinou zasypáním celého objektu. Mezitím vedení olomouckého kraje vypsalo zakázku na zastřešení a rekonstrukci památky, a pak odmítalo jeden návrh za druhým.

Střecha nesměla přečnívat

Tři roky od zapečetění objektu konkurz vyhrál atelier-r pod vedením Miroslava Pospíšila. Když se na hrad poprvé přijel podívat s druhým autorem řešení, Martinem Karlíkem, připadal jim pustoprázdný a ihned si všimli, že kvůli porušené statikou se zdi zanedlouho sesunou. „V našem posledním návrhu palác kompletně zastřešovala pultová dřevěná střecha s vertikálním prosklením po obvodu. Možná díky různým předchozím variantám dospěl památkový ústav ke konkrétnímu zadání, které zakazovalo zastřešením navýšit objem stavby,“ říká Pospíšil.

Architekti kombinují hradní zdivo s moderním cortenem. Foto: Boys Play Nice

Architekti vytvořili studii, kterou prezentovali na plénu za účasti vedení kraje a zastupitelů Národního památkového ústavu. Kromě původního zadání do návrhu vložili vlastní nápady na nové prohlídkové trasy. „Pojali jsme to jako záchranu hradního paláce, ale také jako expozici,“ vypráví architekt.

Ve zřícenině zůstala zachovaná pouze podlaha v přízemí. Architekti do návrhu vložili z vlastní iniciativy další cesty a chodby na úrovni vyšších pater. Do otvorů ve zdech přidali lávky a průchody, které tvoří bludiště nových prohlídek. Dominantu rekonstruovaného hradu představuje zastřešený rytířský sál, kde se chystají kulturní akce. „Je to atraktivní místo vhodné pro divadelní nebo hudební vystoupení, ačkoliv se tam zatím nic neodehrálo, protože hrad se otevíral těsně před lockdownem a teď se otevírá nesměle znovu,“ říká Pospíšil.

Přečtěte si také:

„Myslím si, že i prostor nádvoří a paláce se hodí pro společenské akce. Pan kastelán se dokonce zmiňoval, že dostal poptávky na svatby. Já si myslím, že je to fajn, protože pro památky je důležité, aby žily, navštěvovaly se a lidé se díky tomu seznamovali s historií, aby pochopili, odkud pochází a že mají předky. Pokud se propojí historie s uměním, tak je to podle mě výborné a věřím, že na Helfštýně to bude velmi dobře fungovat,“ dodává. Na hradě jsou pod střechou i místa, kde budou kováři vystavovat své výrobky z každoročního setkání Hefaiston.

Třicet tisíc fotek z dronů

Ze začátku to úplně jednoduché nebylo. Architekti celou dobu vše konzultovali s památkáři a aktivně je zatáhli do procesu. Spolu s investorem se zástupci NPÚ stali partnery rekonstrukce. Základní pravidla, jako nenavyšovat střechu a nezasahovat do původní konstrukce, se nastavila hned na začátku. Dál museli návrháři hledat kompromisy, které učiní objekt zajímavým pro návštěvníky a zároveň nepoškodí historickou hodnotu stavby.

Zastřešení neruší siluetu hradu. Foto: Boys Play Nice

Nejdříve potřebovali zaměřit stav budovy. U staré zříceniny, která je navíc druhým největším hradním komplexem v České republice, se to ukázalo jako komplikovaná práce, protože stěny vysoké několik pater neměly žádné stropy. Architekti nakonec využili drony, které nafotily přes třicet tisíc snímků objektu.

„Digitálně jsme skenovali místnost po místnosti, což jsme ve speciálním softwaru skládali dohromady. Získali jsme metrické parametry stavby a zároveň obecnější přehled o kombinaci kamenného a cihelného zdiva a o struktuře objektu a celkové atmosféře, kterou jsme se právě možná i díky tomu rozhodli doplnit cortenem. Zdá se nám jako novodobý materiál, ale svým charakterem, barvou, a strukturou se k paláci hodí,“ vysvětluje architekt.

„Nechceme soupeřit s původním palácem“

Ačkoliv to není na první pohled vidět, největší kus dřiny na stavaře čekal při statické sanaci hradu. Provádělo se kotvení a stabilizace ujíždějících stěn původní konstrukce. Helfštýn se začal rekonstruovat už v 80. letech minulého století. Tehdy hnutí Brontosaurus dostavělo na všechny stěny zhruba půl metru nového zdiva z místního kamene. Miroslav Pospíšil s některými úpravami nesouhlasí, ale ve výsledku současné práci pomohly. Do nového zdiva mohli architekti zasadit kapsy na nosníky střechy.

Souběžně s rekonstrukcí objekt zkoumali archeologové, protože přízemní podlaha hradu se pravidelně zasypávala dobovým materiálem, takže kamkoliv se na Helfštýně kopne, tam se najdou střepy, nádobí, mince a šperky.

Hranice mezi původní konstrukcí a dostavbou je jasně čitelná. Foto: Boys Play Nice

Architekti z atelieru-r se snažili, aby kontrast moderních a původních prvků jasně a srozumitelně určil, kde končí starobylý hrad a kde začíná přestavba. V případě, že by následovala další rekonstrukce, ocelové nosníky se dají opět odmontovat. „Snažili jsme se, aby věci fungovaly v symbióze. Je jasně čitelné, co je nové a co původní. Rozhodně jsme nechtěli, aby nové prvky konkurovaly původnímu hradnímu paláci. Já jsem měl největší obavu z toho, abychom nevytvořili něco, co bude hrad dehonestovat. Chtěli jsme původní stavbu doplnit, ne striktně oddělit jednotlivé prvky, byť to tak dopadlo,“ říká Pospíšil.

Atelier-r vnímá architekturu jako vizionářskou činnost. Při každé zakázce se snaží vytvořit kvalitní projekt, který bude zajímavý pro širokou veřejnost a ukáže běžnému divákovi dobrou architekturu. „Na Helfštýně jsme chtěli uplatnit světový trend, ve kterém se historické objekty doplňují o moderní výrazové prostředky. V Česku se to občas někomu nelíbí a my respektujeme, že každý má právo na svůj názor, ale ani z dnešního odstupu bychom nic neřešili jinak.“