Menu Zavřít

Architektura je souhra technologie a estetiky. Inspiraci získávám v přírodě, říká Lenka Petráková

15. 2. 2021
Autor: Archiv Lenky Petrákové
  • Lenka Petráková je architektka, která momentálně působí v prestižním britském architektonickém studiu Zaha Hadid Architects

  • Za svůj návrh plovoucí čistící stanice Osmý smysl získala cenu za inovaci

  • Při práci se inspiruje přírodou a přírodními procesy

  • Momentálně pracuje na technologickém zabezpečení stanice


Technické znalosti získala v Bratislavě, cit pro design si odnesla z Vídně a práci v kolektivu si osvojila v Los Angeles. Momentálně o sobě architekta Lenka Petráková dává vědět převážně z Velké Británie, kde působí v jednom z nejznámějších architektonických studií Zaha Hadid Architects a navrhuje objekty, které mnohým připomínají stavby z vědeckofantastických filmů.

Jméno slovenské rodačky je v současnosti nejvíce skloňováno ve spojitosti s Osmým kontinentem. Tak pojmenovala svůj návrh, na němž začala pracovat už v roce 2017 v rámci diplomové práce ve Studiu Hani Rashida na vídeňské Univerzitě užitého umění. Za model plovoucí čistící stanice, která svým tvarem připomíná okvětní lístky zasazené do chapadel, získala velkou cenu za mořskou architekturu a inovace (Grand Prix Award for Innovation of the Sea).

8. kontinent Koncept čističky mořských vod s názvem 8. kontinent získal prestižní ocenění Grand Prix Award for Innovation of the Sea

„Prvotní studie vznikaly na základě simulace reakcí povrchu na dynamické vlivy. Inspirovala jsem se také vodními živočichy a rostlinami a způsobem, jakým reagují na dynamické podmínky vodního prostředí. Finální podoba je výsledkem dlouhých studií a hledání formy, která odpovídá funkčním nárokům a prostředí,“ uvedla pro Euro.cz. Petráková s tím, že vítězný projekt se opírá o tři hlavní témata. Kromě samotného čištění oceánů pomocí sběru odpadů a jejich následné recyklace má jít také o vytvoření výzkumného a vzdělávacího centra, s jehož pomocí mají lidé lépe pochopit kritický stav znečistěných oceánů a najít si k této problematice cestu. Třetím pilířem je pak vytvoření soběstačné stanice přímo na hladině oceánu.

„Tyto okruhy ovlivňují jak funkční, tak i technické či prostorové vlastnosti stanice, jednotlivé procesy. Ať už se jedná o sběr energie nebo zpracování surovin či samotnou práci s odpadem, jsou propojené a vzájemně se podporují. Právě i tímto komplexním řešením je ten projekt jedinečný,“ dodává architektka, jejíž osobní a akademická práce byla mezinárodně vystavována v Benátkách, Vídni, Zlíně, Bratislavě i Pekingu.

Z Vinohrad až na konec Evropy. Český Sipral se chystá podepsat 400milionovou smlouvu na další zakázku v Londýně
Přečtěte si také:

Z Vinohrad až na konec Evropy. Český Sipral se chystá podepsat 400milionovou smlouvu na další zakázku v Londýně

Při tvorbě svých návrhů hledá Petráková inspiraci v přírodě a přírodních procesech. „Živé organismy jsou krásné a přitom jsou jejich těla vytvořená na základě potřeby a funkce. I architektura je pro mě souhrou technologie a estetiky,“ přiblížila před časem v rozhovoru pro Archspace.

„Při tomto projektu jsem se snažila, aby formy odpovídaly hlavně potřebám reakce na přírodní vlivy a jejich funkci,“ dodává s tím, že zřejmě jako každý architekt bývá i ona posedlá rozvíjením geometrických objektů, které se snaží vyšperkovat do posledního detailu.

Skrytý potenciál Antarktidy

Osmý kontinent není jediným dílem Petrákové, které pojí umění a starost o životní prostředí. V roce 2018 přišla s projektem zvaným Arkantica, který by podle ní využil potenciál Jižního pólu. „Jelikož naše známé biologické zdroje mizí, lidé hledají nová území, která by okupovali a ovládli. V době, kdy je stále pravděpodobnější obývat vzdálenější krajiny, neobjevená Antarktida nabízí místo pro nový začátek, nové zdroje biologického materiálu, nové příležitosti,“ vysvětluje na svých webových stránkách.

Arkantica Arkantica je vizí polární výzkumné stanice

Země sněhu a mrazu podle slovenské architektky nabízí nový způsob udržitelnosti našeho života. Ústředním bodem návrhu je proto stanice a komunita, která se má zabývat sběrem a katalogizací stávajícího biomateriálu.

Brána mezi Asií a Evropou

Během studií na Univerzitě užitého umění ve Vídni spolupracovala Petráková také na modelu vlakového nádraží Arc de celerité, které má představovat jednu z nejvýznamnějších infrastruktur spojujících Asii a Evropu. V rámci této stanice lze plynule nastoupit do globálních, regionálních anebo místních vlaků. Možný je i transport od moře na leteckou dopravu. „Arc de celerité je nejen branou do Evropy, ale svým umístěním představuje také bránu do srdce historické čtvrti Istanbulu,“ uvádí. Na nádraží se nachází také nákupní středisko, hotel a přístav.

Art de Celerite Mezinárodní nádraží a zároveň vstupní stanice do Istanbulu, to je podle Petrákové projekt Art de Celerite

Kromě výše zmíněných objektů pracovala Petráková na návrhu budovy s pohyblivým jevištěm a hledištěm Cirque Du Solei nebo na Muzeu vědecké fikce, kde si architekti pohráli se změnou prostorových podmínek. „Atmosféra nemá objektivní vlastnosti, není uklidňující, radostná nebo děsivá. Je to subjektivní entita, která pomáhá povzbudit anebo utlumit emoční stav účastníka, a to v přímé reakci na jeho prostorové vnímání,“ vysvětluje ve svém portfoliu a dodává, že architektura musí být nehmotná a prostorově porézní, ale v případě potřeby pevná a stabilní.

bitcoin_skoleni

Momentálně je architektka stále zaneprázdněná Osmým smyslem: „Snažím se hledat řešení na technologické zabezpečení stanice a posunout návrh dopředu.“ Její projekt však zatím představuje pouze koncept, potřebuje totiž finance a odborníky, kteří by jej přivedli k životu.

  • Našli jste v článku chybu?