Argentina a Brazílie jsou zakládajícími členy obchodního bloku Mercosur, do kterého patří i Uruguay a Paraguay. Jde o sdružení volného obchodu, jež vzniklo v roce 1991 a od té doby o zavedení společné měny jednalo už několikrát. Po prudkém vzestupu amerického dolaru v minulém roce je téma opět aktuální, ale pouze pro dvě větší země.
Právě Argentině a Brazílii udělal vloni sílící dolar velkou čáru přes rozpočet. V jeho důsledku došlo k výraznému zdražení dovozu potravin i energií a také ke zvýšení nákladů spojených se státním dluhem. Oba státy jsou si navíc v současnosti politicky blíže, než tomu bylo za Lulova předchůdce Jaira Bolsonara, a tak se měnová unie jeví jako pragmatické řešení.
Brazilský ministr financí ale pro Reuters naznačil, že nejde o finální stanovisko. Prezidenti podle něj pouze hledají řešení, jak si navzájem usnadnit obchodování a omezit závislost na americkém dolaru. A jednou z možností je právě společná měna sur, která by v budoucnu nahradila brazilský real a argentinské peso.
Opatrný byl i argentinský ministr hospodářství Sergio Massa. V komentáři pro Financial Times zmínil paralelu s jednotnou evropskou měnou, která vznikala desítky let. Ta měla být nejprve využívána jen v bezhotovostním platebním styku a pak ještě nějakou dobu fungovala současně s národními měnami.
Ekonomický pokles versus hyperinflace
Analytici se shodují, že jednotná měna Argentinu a Brazílii nespasí. Navíc by před jejím zavedením musely překonat ještě mnoho překážek. Obě země jsou si totiž ekonomicky vzdálenější, než se na první pohled může zdát.
„Opravdu si nemyslím, že to někam povede. Brazílie sice v letošním roce čeká ekonomický pokles, ale pozice centrální banky a dalších finančních institucí je tu mnohem silnější než v Argentině,“ popsal pro CNN Win Thin, přední analytik americké investiční banky Brown Brothers Harriman.
Brazílie se aktuálně potýká s prudkým růstem úrokových sazeb, který povede k výraznému zpomalení ekonomiky. Z údajů Světové banky vyplývá, že letos vzroste pouze o 0,8 procenta, tedy o tři procenta méně než v roce 2022. Měnová provázanost s Argentinou by ale podle odborníků situaci nevyřešila, naopak by mohla vést k dalším ztrátám.
Otázkou je, zda by změna pomohla Argentině, která v roce 2020 už podeváté nesplatila státní dluh a nyní se navíc potýká s rekordní inflací. Spotřebitelské ceny zde jen za posledních 12 měsíců vzrostly o 95 procent. Snahy dostat situaci pod kontrolu tak zemi přinutily stáhnout své zásoby devizových rezerv a omezit obchodní investice.
