Nejen úvahy, ale skutečný zájem. Tak by se dal charakterizovat postoj argentinské vlády i centrální banky k myšlence přechodu na totální dolarizaci ekonomiky. Dolary v argentinské ekonomice už ostatně obíhají jako druhá měna vedle národního pesa.
Argentina je jedinou zemí Jižní Ameriky, která v devadesátých letech nedevalvovala svoji měnu. V pozadí zájmu o dolarizaci je zřejmě strach z rozmáhajících se krizí ve světě a velká propojenost argentinského hospodářství s devalvující Brazílií. Podle dostupných údajů se přitom zdá, že Argentina si nečiní ambice vstoupit s USA do nějaké unie a podílet se na měnové politice týkající se dolaru. Pouze chce přijmout dolar jako svoji jedinou měnu, podobně jako to udělal Panama. Plán Argentiny vyšel najevo, když argentinská centrální banka oznámila, že náměstek amerického ministra financí Lawrence Summers je členem pracovní skupiny, která se problémem zabývá. Americké ministerstvo financí minulý týden potvrdilo, že bylo informováno o zájmu Argentiny o potenciální měnové přidružení ke Spojeným státům, nicméně žádná formální jednání s druhou stranou neproběhla.
Argentinské peso má již dnes ze zákona vyrovnaný kurs s americkým dolarem jedna ku jedné a vláda, prezident i centrální banka odmítají spekulace o možné změně zákona a devalvaci. Největší vývozci by přitom slabší měnu potřebovali, neboť země produkuje především suroviny, jejichž ceny na světových trzích povážlivě klesly. Argentina se už v minulosti zmiňovala o tom, že by bylo užitečné mít v celé Americe jedinou měnu, a tím zmírnit měnová rizika. Zatímco jihoasijští bankéři před dvěma týdny v Evropě prohlásili, že v dlouhodobějším horizontu budou uvažovat o zavedení obdoby evropského eura, v Jižní Americe se o ničem takovém zatím šířeji nehovoří. Argentina proto zcela vážně zvažuje vlastní cestu za stabilní měnou v podobě dolaru, i když by se v takovém případě musela vzdát vlastní měnové politiky.
