Je to zhruba stejné, jako když byste dávali prostor pro vyjádření nacistům ve článku o holocaustu s úmyslem vážit oběma stranám stejně. Můžeme jí říkat třeba „špinavá“ objektivita.
Její projevy se v zemích, kde je pevně zakotvena svoboda tisku – Česko takovou zemí je – zase tak často neobjevují. Výjimkou jsou ovšem ideologicky založené konflikty, takovým je přitom i válečný konflikt na Ukrajině. Jinak si nedokážu vysvětlit nadužívání slovíček „údajně“ či „prý“ ve spojení s Ruskou invazí.
Na jedné straně máme důkazy o pohybu ruských vojsk na území suverénního státu (zadržení ruských výsadkářů, ostřelování Ukrajiny raketami z Ruska, svědectví věrohodných západních novinářů o ozbrojených konvojích z Ruska, snímky NATO o ruských konvojích, přiznání některých ruských činitelů a podobně) a na straně druhé většina médií hovoří o „údajné“ ruské invazi.
Včera odpoledne jsem obdržel jednu zpravodajskou SMS, která hovořila o mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli údajnému ruskému vpádu na Ukrajinu. To vše ve chvíli, kdy se z téměř poražených povstalců přes noc stala armáda schopná otevřít druhou frontu. Věří snad česká média na nadpřirozené jevy a na ozbrojenou pomoc shůry, nebo berou vážně slova o ruských vojácích bojujících během vlastní dovolené?
Je zcela evidentní, že česká média ve strachu z kritiky zastánců Ruska – kupodivu jich není v Česku málo, vzhledem k naší společné historii – budou psát o ruské invazi až ve chvíli, kdy to oficiálně potvrdí ruské zdroje. To se samozřejmě stane až ve chvíli, kdy Rusové budou mít situaci plně pod kontrolou a Ukrajina bude definitivně pokořena. My si pak řekneme, že jsme byli objektivní. A to je asi tak všechno.
Další komentáře autora:
Evropa má nového nemocného muže
