Armáda místo klimatu. Trump chce přidat obraně 1,5 bilionu

16. 3. 2017

Americký prezident Donald Trump dnes předloží Kongresu návrh masivních rozpočtových škrtů, které se dotknou prakticky každého federálního úřadu. Výjimkou budou jen výdaje na armádu, bezpečnost a dopravu. Největší škrty čekají agenturu pro ochranu životního prostředí a ministerstvo zahraničí, s čímž šéf diplomacie Rex Tillerson souhlasí. Na obranu chce Trump v nadcházejícím fiskálním roce přidat 54 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), o deset procent více, než má armáda k dispozici nyní.

Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) má podle návrhu počítat se škrty ve výši 31 procent a jak napsal list The New York Times, ocitne se na svém nejnižším rozpočtu za minulých 40 let. Bude to znamenat drastické snížení financování výzkumu o klimatických změnách, zavření programů na ochranu životního prostředí včetně těch, které předtím podporovali jak demokraté, tak republikáni.

„Rozpočet, který staví Ameriku na první místo, činí z bezpečnosti našich obyvatel prioritu číslo jedna, protože bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita,“ uvedl Trump v doprovodné zprávě rozpočtového plánu s názvem Amerika na prvním místě: Rozpočtový plán na to, jak učinit Ameriku opět skvělou.

Zákonodárci z obou táborů dali podle WSJ najevo, že nehodlají Trumpovy hluboké škrty podpořit. Pro některé agentury by realizace rozpočtu znamenala propuštění federálních pracovníků, EPA by musela zrušit až 3200 pracovních míst.

Čtěte o vývoji kolem Trumpova imigračního dekretu:

Trumpovu dekretu se postavil federální soud. Vyhrajeme, vzkazuje americký prezident

Devítiprocentní zvýšení výdajů na obranu, které je podle Reuters největší od dob prezidenta Ronalda Reagana, slibuje okamžité peníze na připravenost jednotek k boji proti teroristickému hnutí Islámský stát či na pořízení nových lodí, letadel a zbraní. Ze sedmiprocentního navýšení se může těšit i ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které je má upotřebit k deportování přistěhovalců bez dokladů. Více peněz - o šest procent navíc - chce Trump poskytnout i vojenským veteránům.

Peníze chce Trump i pro vybudování zdi na hranicích s Mexikem. Bariérou chce zastavit nelegální migraci do USA a pašování drog. Ještě pro letošní fiskální rok na zeď prezident žádá 1,5 miliardy dolarů (38 miliard korun) a pro nadcházející rozpočet 2,6 miliardy dolarů (65,5 miliardy korun).

Začátek demontáže federální vlády
Návrh rozpočtu nemá šanci na to, aby ve stávající podobě prošel Kongresem, avšak dá se číst jako vyjádření Trumpovy politiky v číslech: Amerika na prvním místě, napsala k rozpočtovému návrhu agentura AFP. Podle listu Politico je návrh přehlednou ukázkou toho, jak chce Trump a jeho hlavní stratég Steve Bannon dosáhnout rozkladu federálních vládních struktur. Ačkoli republikáni mají v obou komorách většinu, ani mezi nimi nepanuje jednota. Politico píše, že každý seškrtaný dolar z domácích, diplomatických a mezinárodních programů pomoci se převádí na obranu. „Není pochyb o tom, že jde o silový rozpočet,“ řekl šéf vládního rozpočtu Mick Mulvaney. Rozpočtový návrh byl podle něj sestaven na základě studia Trumpových projevů. „Vyjádřili jsme politiku čísly,“ řekl. Jde zatím o nejjasnější výraz toho, co Bannon nazývá dekonstrukcí státních struktur, soudí Politico. Newt Gingrich z Trumpova štábu a bývalý šéf Sněmovny reprezentantů řekl, že návrh je „první krok k tomu, co uvidíme za tři čtyři roky a co bude naprosto odlišná federální vláda“. „Nikdy jsme tu neměli nikoho, jako je on. Pro schopnost narušit dosavadní řád je to ze třetiny Andrew Jackson, pro svou energii ze třetiny Theodore Roosevelt, pro schopnost prodat se ze třetiny P.T. Barnum. Když to dáte dohromady, dostanete Trumpa,“ řekl Gingrich s poukazem na bývalé americké prezidenty a zakladatele cirkusu Barnuma. Podle listu The Wall Street Journal si ale Trump návrhem „nablýskal“ svou konzervativní pověst u svých přívrženců. Jak poznamenal časopis Time, Kongres nikdy nepřijal rozpočtové návrhy minulých prezidentů beze změny. Jsou ale vždy důležitým výrazem priority prezidentů jak pro občany, tak pro členy Kongresu.

Začátek demontáže federální vlády

Návrh rozpočtu nemá šanci na to, aby ve stávající podobě prošel Kongresem, avšak dá se číst jako vyjádření Trumpovy politiky v číslech: Amerika na prvním místě, napsala k rozpočtovému návrhu agentura AFP.

Podle listu Politico je návrh přehlednou ukázkou toho, jak chce Trump a jeho hlavní stratég Steve Bannon dosáhnout rozkladu federálních vládních struktur. Ačkoli republikáni mají v obou komorách většinu, ani mezi nimi nepanuje jednota. Politico píše, že každý seškrtaný dolar z domácích, diplomatických a mezinárodních programů pomoci se převádí na obranu. „Není pochyb o tom, že jde o silový rozpočet,“ řekl šéf vládního rozpočtu Mick Mulvaney. Rozpočtový návrh byl podle něj sestaven na základě studia Trumpových projevů. „Vyjádřili jsme politiku čísly,“ řekl. Jde zatím o nejjasnější výraz toho, co Bannon nazývá dekonstrukcí státních struktur, soudí Politico.

Newt Gingrich z Trumpova štábu a bývalý šéf Sněmovny reprezentantů řekl, že návrh je „první krok k tomu, co uvidíme za tři čtyři roky a co bude naprosto odlišná federální vláda“. „Nikdy jsme tu neměli nikoho, jako je on. Pro schopnost narušit dosavadní řád je to ze třetiny Andrew Jackson, pro svou energii ze třetiny Theodore Roosevelt, pro schopnost prodat se ze třetiny P.T. Barnum. Když to dáte dohromady, dostanete Trumpa,“ řekl Gingrich s poukazem na bývalé americké prezidenty a zakladatele cirkusu Barnuma.

Podle listu The Wall Street Journal si ale Trump návrhem „nablýskal“ svou konzervativní pověst u svých přívrženců. Jak poznamenal časopis Time, Kongres nikdy nepřijal rozpočtové návrhy minulých prezidentů beze změny. Jsou ale vždy důležitým výrazem priority prezidentů jak pro občany, tak pro členy Kongresu.

Ministerstvo zahraničí se bude muset vyrovnat s rozpočtem nižším o 29 procent. Tillerson k tomu v Tokiu řekl, že dřívější úroveň výdajů úřadu byla neudržitelná. Dodal, že ochotně přijímá výzvu, kterou pro jeho úřad Trumpův rozpočet představuje. Škrty se u tohoto ministerstva budou týkat především programů na mezinárodní a rozvojovou pomoc.

Další škrty jsou plánované v oblastech energetiky (šest procent), vzdělání (14 procent) či bydlení (12 procent). O zhruba jedno procento méně než nyní má dostat také Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Škrty se týkají i ministerstva vnitra, které přichází o 12 procent, neboli o 1,5 miliardy dolarů. V USA pod ministerstvo vnitra nespadají bezpečnostní složky a škrty se dotknou správy národních parků i historických památek.

Americké ekonomice se daří, centrální banka zvýšila úrokové sazby:

Americký Fed zvýšil úrokové sazby, reaguje na dobrý vývoj ekonomiky

Ačkoli se čtyřprocentními škrty se počítá i pro ministerstvo spravedlnosti, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) dostane o 249 milionů dolarů více na boj proti terorismu a kybernetické kriminalitě. Administrativa zabývající se vyhošťováním imigrantů dostane o 80 milionů dolarů víc, avšak o téměř miliardu dolarů budou nižší výdaje na výstavbu věznic.

Jeden z největších resortů - ministerstvo zdravotnictví - přijde o 18 procent rozpočtu. Přičemž podrobný výpis škrtů opomíjí osud programů Medicare a Medicaid, určených občanům s nízkými příjmy a starším osobám. Více než třetina škrtů ministerstva se týká Národního ústavu zdraví (NIH), což je hlavní motor biomedicínského výzkumu, který měl dosud vždy celoplošnou politickou podporu. Podle návrhu má přijít o šest miliard dolarů, což je zhruba pětina rozpočtu ústavu. S žádnými penězi se pak vůbec nepočítá pro Národní nadaci pro umění (NEA), napsal list The New York Times. O zrušení NEA se spekuluje od ledna, kdy Trump složil prezidentskou přísahu.

O 230 milionů dolarů přijde ústav pro služby muzeí a knihoven a o 455 milionů pak společnost CPB, která podporuje vysílání veřejnoprávních televizí a rádií, zejména známých stanic PBS a NPR.