„Ministerstvo obrany se tímto omlouvá České zbrojovce za veřejná prohlášení o její neschopnosti vyrábět vesty ochranné modulární a plnit tak kupní smlouvu. Česká zbrojovka tuto omluvu přijímá.“
To je část krátké dohody, kterou zástupci resortu s vedením uherskobrodské
firmy uzavřeli 8. června. Končí tak spor, který se táhl od prosince 2016, kdy
obrana odmítla převzít vysoutěžené neprůstřelné vesty. Resort pak chtěl po
České zbrojovce 27,2 milionu korun jako penále za zrušený obchod. Teď je jasné,
že peněz se nikdy nedočká. „Smluvní strany prohlašují, že ke dni ukončení kupní
smlouvy nemají vůči sobě žádné nevyrovnané pohledávky a závazky vyplývající z
kupní smlouvy,“ uvádí se v červnové dohodě.
Kromě omluvy a stažení svého požadavku na zaplacení penále muselo ministerstvo obrany zrušit i své odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti. Ten, jak týdeník Euro informoval letos v únoru, vyhlásil, že Česká zbrojovka požadovaných 27,2 milionu platit nemusí a navrch by měl obchod pokračovat dál.
Ministerstvo obrany tehdy muselo podle ortelu soudkyně Zuzany Matulové firmě
zaplatit 894 tisíc korun jako náklady řízení. I proto iniciovalo jednání o
mimosoudním vyrovnání.
„Česká zbrojovka je dlouhodobým partnerem ministerstva obrany a Armády České
republiky a na dobrých vztazích s resortem nám záleží,“ komentuje aktuální dění
Radek Hauerland, mluvčí firmy z Uherského Brodu.
Normalizace vztahů
Dohoda, k níž zbrojaři a ministerští úředníci došli během mimosoudních
jednání, byla jediným možný řešením, jak urovnat vzájemné vztahy. Česká
zbrojovka totiž s obranou čile obchoduje a táhlý soudní spor způsoboval
jiskření.
Ani navenek nepůsobilo dobře, když právníci obou stran proti sobě bojovali u
soudu, zatímco armádní nákupčí připravovali s firmou další nákupy. Tím
posledním je v dubnu podepsaný kontrakt za 2,9 miliardy korun, v rámci nějž
vojáci získají 32 tisíc ručních zbraní. „Se zbraněmi od České zbrojovky máme
výborné zkušenosti, navíc podpoříme českou firmu,“ pochvaloval si kontrakt 21.
dubna, kdy se obchod podepsal, náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Během letošního jara se tak partnerství normalizovalo a jihomoravská firma
je pro ministerstvo obrany opět důležitým spojencem bez poskvrny. Podle
Ladislava Britaňáka, předsedy představenstva České zbrojovky, je česká armáda
pro firmu jedním z nejvýznamnějších zákazníků a rovněž důležitou referencí na
světových trzích.
Mezery v tendru
Když ministerstvo v roce 2016 odmítlo převzít neprůstřelné vesty, argumentovalo, že výrobce nedokázal zajistit průběžnou kontrolu jakosti použitého materiálu při výrobě. Vojskové i kontrolní zkoušky přitom u dodaných vzorků vest dopadly dobře a odpovídaly technickým podmínkám.
„Co se týká látky pro výrobu vest, ministerstvo obrany v řízení nejprve
tvrdilo, že všechny vesty musejí být vyrobeny z jedné látky, ale pak své
tvrzení změnilo a tvrdilo, že látka nemusela být pouze jedna, ale stačilo, aby
byla látka pro výrobu stejné kvality jako ta, ze které byly vyrobeny referenční
vzorky,“ rýpla si soudkyně Zuzana Matulová do postupu ministerstva.
Vzhledem k tomu, že – podle výkladu ministerstva – výrobce nesplnil podmínky
kupní smlouvy a nedodal požadované balistické vesty, začala obrana počítat
penále. Ta se nakonec vyšplhala na 27,2 milionu korun.
„Je třeba poukázat na fakt, že to bylo ministerstvo obrany, kdo zadání
výběrového řízení i smluvní dokumentaci k ní připravovalo, a s ohledem na
právní aparát, který má ministerstvo k dispozici, lze očekávat, že v objemných
zakázkách bude smlouva a její přílohy natolik precizní, že nebude možné
konstatovat neurčitost provádění státního ověřování jakosti,“ upozornila
soudkyně Matulová na mezery v postupu resortu.
I proto je jasné, že červnová dohoda byla pro obranu jedinou cestou, jak
zpackaný obchod z éry ministra Martina Stropnického (ANO), toho času českého
velvyslance v Izraeli, ukončit se ctí.
