V březnu by se syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi mělo narodit čtvrté dítě. Zda jeho žena Asma bude rodit v Damašku, není ale zdaleka jisté. Stejně tak může mít nejmladší z Asadů místo narození v Teheránu nebo ve městě jiného státu, kde syrský prezident dostane azyl.
Přesně po dvou letech od vypuknutí prvních nepokojů proti diktátorovi, které později přerostly v krvavou občanskou válku, je čím dál jasnější, že Asad už nezůstane ve svém prezidentském paláci déle než několik měsíců.
Praha Asadův dosavadní hlavní spojenec Rusko se stále jasněji vymezuje proti prezidentovi, který má na rukou krev více než 60 tisíc obětí. Sice v Radě bezpečnosti OSN Rusko blokuje tvrdší postup proti Asadovi, špičky ruského státu ale už mluví jasně. „Šance, že přežije, se s dalšími dny a týdny vytrácejí,“ poznamenal na davoském fóru ruský premiér Dmitrij Medveděv. To, že přes naléhání Moskvy Asad odmítl reformovat tuhou diktaturu, bylo podle Medveděva jeho osudovou chybou.
Silní v kramflecích se cítí i Izraelci, kteří si dovolili letecky zaútočit v syrském vnitrozemí. Ať už bombardovali výzkumné středisko či vojenský konvoj, pro Asada je to další potupa. Nezbývá mu před jeho pádem už mnoho jiného než projevy, ve kterých sám sebe ujišťuje, že se Sýrie dokáže postavit každé agresi.
Smrt bratra vše změnila
Nechtěl být politikem. Nechtěl vládnout. A už vůbec nechtěl budovat tuhou diktaturu. Přesto to vše dokázal. Do rodiny budoucího syrského premiéra Hafíze Asada se narodil až jako druhorozený syn, což ho vylučovalo z asadovských dynastických pravidel dědění. Proto mu rodina dovolila studovat lékařství na Damašské univerzitě a později i na londýnské Western Eye Hospital. Započal kariéru schopného oftalmologa, který si v Londýně našel i moderní Londýňanku syrského původu Asmu Akharsovou.
Vše pro něj ale změnila smrt bratra Basela v roce 1994. Kdyby se tehdy jeho starší bratr ve svém mercedesu připoutal, mohl přežít a dějiny by šly nejspíš jinudy. Takto se z Bašára stal z rozhodnutí otce preferovaný nástupce. A nebylo to snadné rozhodnutí. Jak později Bašár prohlásil, jako dítě do otcovy pracovny zašel snad jednou a nikdy se s ním nebavil o politice. Hafíz Asad navíc kladl na syna vysoké nároky.
Po 30 let zvládl panovat relativně úspěšné diktatuře, když dokázal skloubit věznění politických odpůrců, slušně fungující ekonomiku, dobré vztahy s Moskvou i vřelé vztahy s mnohými evropskými zeměmi, především s někdejším francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem. Bašára proto okamžitě kromě seznamování s každodenní vládou pobízel i k budování potřebných sfér vlivu. Aby se prosadil v armádě a u bezpečnostních složek, musel na vojenskou akademii do Homsu (nyní místo krvavých bojů). Jako plukovník pak dohlížel na letitou syrskou okupaci části Libanonu.
Libanon se v mnohém stal prokletím obou Asadů. Otec v roce 2000 zemřel na srdeční záchvat při telefonickém hovoru s libanonským premiérem, jeho syn se pak musel se svou armádou v roce 2005 z okupované země stáhnout po propuknutí libanonské cedrové revoluce.
Reformní mámení
Mladicky vypadající Bašár po boku s moderní ženou nastupoval do prezidentského paláce s mimořádně velkými očekáváními. Dokonce se mu přezdívalo Naděje. Celý následující rok se označuje jako takzvané damašské jaro, kdy intelektuálové i obyčejní lidé diskutovali na nejrůznějších fórech, co dál se zemí. Největším trnem v oku jim byl výjimečný stav, který v zemi platí už od roku 1963.
Po roce 2001 ale Bašár otočil, z reforem prakticky nic nezbylo a prezident se navrátil k tuhé diktatuře, ve které ho lidé volí 90 procenty hlasů. Příkladem přerodu může být internet, který reformistický Asad vpustil do země v roce 2001, ale nyní ho už zase svázal tvrdými restrikcemi a například internetové kavárny musí na úřady posílat i výpisy komentářů pod příspěvky všech návštěvníků ke kontrole.
Přestože byl Asad v roce 2007 znovu zvolen, libanonská cedrová revoluce mu ubrala hodně z jeho image silného lídra. Úspěchem neskončila ani válka Asadem podporovaného Hizballáhu s Izraelem v Libanonu v roce 2006. Jeho reformistická agenda občas ještě probleskla, když si například v roce 2005 dokázal na pohřbu Jana Pavla II. potřást rukou s izraelským prezidentem. Ale čím je Asad osamocenější, tím více spoléhá pouze na staré přátele v Teheránu a Moskvě.
Slabá opozice
Přesně přede dvěma lety vypukly v jižní Sýrii první protesty, které 15. března přerostly v regulérní občanskou válku. OSN odhaduje, že dosud zahynulo 60 tisíc Syřanů, půl milionu lidí uteklo ze země a 1,2 milionu lidí přišlo o přístřeší.
Bašár má velké štěstí, že i přes všemožnou podporu Západu se syrské opozici nepovedlo zformovat přesvědčivou střešní organizaci, která by po pádu prezidenta mohla dovést v klidu zemi k demokratickým volbám a vládě práva. Vedle Syrské národní rady koncem minulého roku vznikla ještě Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil. V obou organizacích se přou sekularisté s islamisty, liberálové s konzervativci a exulanti s opozičníky z domoviny. Nyní se však zdá, že se opozice konečně dokáže dohodnout.
Až dosud odmítala jednání s Asadovým režimem, což je pro Moskvu i Západ podmínkou hladkého předání moci. Teď se ale s vedoucím představitelem opozice Ahmedem Mouazem Khatibem v průběhu mnichovské bezpečnostní konference setkal ruský i íránský ministr zahraničí a Khatib jim přislíbil ochotu jednat s Asadem. „Chci zastavit krveprolití. Nemůže pořád obviňovat jedna strana druhou,“ řekl.
Experti se všeobecně shodují, že Asadův pád nepřiblíží už ani tak drtivé vítězství opozičních jednotek, ale právě sjednocení opozice v hodnověrnou budoucí vládní sílu. „Největší nadějí pro Sýrii je politické řešení, ne ozbrojené vítězství.
Ale bez skutečně reprezentativní opozice zůstává tato naděje marná,“ poznamenal v New York Times Ramzy Mardini, analytik Středního východu v think tanku Jamestown Foundation.
Bašár Háfiz al-Asad
» narodil se 11. září 1965 v Damašku do rodiny budoucího prezidenta země Hafíze Asada
» vystudoval lékařství v roce 1988 v Damašku a později i v Londýně
» po smrti bratra Basela v roce 1994 se stal vybraným nástupcem otce
» v roce 2000 byl zvolen prezidentem, opět zvolen byl roku 2007
» po počáteční liberální a reformní rétorice se obrátil k tuhé diktatuře
» přede dvěma lety v zemi propukly rebelie, které přerostly v občanskou válku a Asad nejspíš během několika měsíců přijde o moc
» se ženou Asmou mají tři ději, čtvrté čekají
Čtěte také:
Moskvu pobouřil tajemný útok na Sýrii
Rusko evakuuje občany ze země svého chráněnce Asada
Asad vyšel z ústrání a vyzval k úplné mobilizaci proti povstalcům
