Asijské finanční kotě: Kazachstán hledá cestu z ropné kletby

4. 8. 2018

Autor: shuttershock

Kazachstán vidí ve finančních technologiích možnost, jak se vymanit z hluboké závislosti na exportu nerostných surovin. Nepůjde to hned, ale náznaky jsou slibné.

Šéf kazašské centrální banky Danijar Akišev volil ostrá slova. „V Kazachstánu je Národní banka stran kryptoměn velmi konzervativní,“ řekl letos v březnu ruské agentuře RIA Novosti, „vítám skutečně jen velmi tvrdá opatření. To znamená, že chceme zakázat směnu národní měny za jakoukoli kryptoměnu. Chceme zakázat veškerou burzovní aktivitu spojenou s kryptoměnami a zarazit veškeré typy těžby kryptoměn.“

Jak Akišev řekl, tak i učinil. Jeho instituce již připravila legislativu, která stran těžby a prodeje kryptoměn mluví o vysokých trestech odnětí svobody. „Je třeba ochránit občany Kazachstánu před nebezpečím plynoucím ze spekulací,“ zní její argumentace.

Anglické právo

Postoj centrální banky ostře kontrastuje s nadšením, jemuž fanoušci finančních technologií propadli loni v červenci. Tehdy vláda oznámila vznik Mezinárodního finančního centra v Astaně, které si ve spolupráci se společností Deloitte a třemi lokálními partnery dalo za cíl „vytvořit nejprogresivnější finančně-technologické prostředí s legislativou, které umožní nejmodernější regulaci bitcoinu a aktivit s ním spojených,“ řečeno slovy šéfa projektu Nurlana Kussainova. Za tím účelem dokonce vznikla ve Střední Asii bezprecedentní právní zóna: veškeré aktivity střediska fungují podle anglického obchodního práva.

Co se stalo mezi optimistickou vizí z července 2017 a konzervativní realitou března 2018? Odpověď je svého druhu půvabná. Loni v létě koupilo ministerstvo financí supervýkonné počítače (přesněji řečeno počítače, o kterých ministerstvo mluví jako o supervýkonných; technické specifikace veřejnost nezná). Tyto super stroje dalo k dispozici finančním úřadům ve čtyřech nejvytíženějších oblastech země.

V únoru však úředníci zjistili, že jejich nové počítače najednou fungují ostudně pomalu, mnohdy hůře než jejich zastaralí předchůdci. Ministerstvo vzneslo dotaz na své IT oddělení, kde že je problém. Ajťáci to zkoumali, ale nic nenašli. Zanedlouho vyšlo najevo, proč to tak je.

Ministerstvo si najalo vlastní kontrolní tým, který odhalil, že jejich domácí ajťáci nelenili. Když viděli výkonné počítače, začali je namísto k počítání daní z tržeb za prodej drabařího trusu využívat k těžbě bitcoinů. Dědictví bezmála 60 let sovětského područí umírá nesnadno.

Kazašské úřady, jež tradičně netrpí zbytečnou otevřeností, neprozradily, na kolik si oni softwaroví šikulové během pár týdnů ilegální těžby přišli. Zato bylo zjevné, že oficiální místa nebyla potěšena.

Čtěte také: Trump chystá další cla. Vyděsila ho závislost USA na uranu z postsovětských zemí

Ocitla se svého druhu v kleštích vlastní provenience: na jedné straně správně rozpoznala potenciál finančních technologií, které by zemi mohly pomoci vyvázat se ze závislosti na ropě. Na druhé straně cítila obavu, že se jim nově probuzený zájem obyvatel vymkne z rukou jako v případě ilegálních bitcoinových těžařů. Právě u centrální banky je obava pochopitelná: měna tenge - turkický výraz, jenž dal vzniknout ruskému děngi, peníze - ztratila během tří posledních let polovinu své hodnoty; když máte na starost stabilitu takové měny, nepotřebujete ještě další bolení hlavy v podobě bitcoinu a spol.

Optimisté, vpřed!

Stejně tak má však svoji logiku i optimismus. Regionální finanční centrum v Almaty letos vydalo studii, která identifikovala několik faktorů, jež dávají Kazachstánu v mladém oboru zvaném fintech jisté výhody před konkurenty. Zaprvé je to dobrá internetová infrastruktura. Penetrace čítá 65 procent, což je sice méně než v Evropě a Severní Americe (76, respektive 74 procent), ale více než v Číně (53 procent).

Pro kontext: Čína je stran finančních technologií světová mocnost číslo jedna, alespoň co se masovosti týče. Investice ve výši deseti miliard dolarů v roce 2016 poprvé předběhly Spojené státy; devět z 27 „jednorožců“ v oboru pochází z Číny; online investiční fond Yu'e Bao (jejž vlastní internetový obchodník Alibaba prostřednictvím své finanční divize Ant Financial) se loni po čtyřech letech existence stal největší světovou institucí svého druhu zaměřenou na krátkodobé investice (spravuje majetek za 160 miliard dolarů). Srovnání s Čínou proto v dané oblasti dává smysl.

Slušná ekonomická situace (kazašská ekonomika roste po roce 1991 průměrně čtyřprocentním ročním tempem) zaručuje, že v zemi jsou peníze na investice. Naopak tam schází dostatečný objem standardních bankovních služeb: v zemi existuje jen 53 bankomatů na sto tisíc obyvatel (v USA je jich 229), a ačkoli většina bank nabízí retailové elektronické služby, jen 20 procent klientů jich využívá. Zhruba z poloviny se rekrutují ze skupiny obyvatel ve věku 20 až 34 let, jichž je zhruba čtvrtina.

Poslední údaj se shoduje s údajem čínským. Zatímco však populace říše středu stárne, Kazachů by podle tamních odhadů měla ve zmíněné věkové kategorii přibýt do roku 2030 téměř polovina, takže by měli tvořit 37 procent veškerého obyvatelstva země.

To vše dává kazašským modernizátorům hmatatelnou naději na rychlý pokrok. Jeho první známky už jsou na světě: například všechny nemocnice a další zdravotnická infrastruktura v zemi jsou uprostřed procesu plné digitalizace (na starost jej má domácí firma jménem MedElement).

Hlavolam blockchain

Vtip je v tom, že pokud mají Kazaši hrát ve světě „fintech“ jakoukoli významnou roli, těžko to půjde jinak než za použití slibné blockchainové technologie. A na ní právě stojí veškeré kryptoměny, které tolik leží v žaludku centrálnímu bankéři Akiševovi. „Velmi se zajímáme o vše, co může nabídnout technologie blockchainu“ říká Baur Bektemirov, výkonný ředitel astanského fintech centra, „ale obávám se, že kvůli přemrštěné regulaci nám může ujet vlak“

Skepse tamních úřadů vůči novopečeným novinkám ze Západu však má také dobrou tradici. Již v roce 1953 se šéf kazašských bolševiků Žumabaj Šajachmetov bránil kampani Nikity Chruščova za monokulturní pěstování pšenice a později kukuřice na nekonečných kazašských stepích (přes deset milionů čtverečních kilometrů činí z Kazachstánu devátou nejrozlehlejší zemi světa). Měl pravdu a Kazaši si to dodnes dobře pamatují. Ale pokud skepse převáží, pomalu se rodící finanční tygr Střední Asie zakrní jako kotě.