SUPERHRUBÁ MZDA Ani po třech letech není jasné, zda se na výplatní pásce zaměstnanců objeví údaje o skutečné výši odváděných prostředků na zdravotní a sociální pojištění. Sněmovna totiž již jednou návrh poslance Vlastimila Tlustého (ODS) na rozšíření informační povinnosti zaměstnavatelů zamítla.
Týdeník Profit se společně se Sdružením podnikatelů a živnostníků ČR připojil k návrhu Vlastimila Tlustého. „Chceme, aby zákon obligatorně stanovil povinnost zaměstnavatelů zveřejňovat veškeré mzdové náklady související s výkonem zaměstnanců. Bude viditelná celková cena práce související s výkonem zaměstnání a odměnou za něj. Ukáže se rozdíl mezi čistým příjmem takzvaně na ruku a mezi celkovým nákladem na vyplacení této čisté mzdy,“ podotýká předseda sdružení Bedřich Danda.
SUPERHRUBÁ MZDA
Ani po třech letech není jasné, zda se na výplatní pásce zaměstnanců objeví údaje o skutečné výši odváděných prostředků na zdravotní a sociální pojištění. Sněmovna totiž již jednou návrh poslance Vlastimila Tlustého (ODS) na rozšíření informační povinnosti zaměstnavatelů zamítla.
„Návrh jsem opět podal, protože chci, aby občané viděli, kolik skutečně státu odvádějí. Že to není pouze to, co zaměstnanec na pásce vidí, ale také další náklady ve výši třiceti pěti procent z hrubé mzdy. Pochopitelně by se pak lidé více zajímali o to, zda dostávají od státu plnění přiměřené výši odvodů,“ říká Tlustý. Podle jeho slov se návrh dostane v parlamentu k projednání nejdříve v lednu.
ČEMU TO POMŮŽE
Proč by transparentní zveřejňování mohlo pomoci firmám? Pro představu: Z každé stokoruny mzdových nákladů dostane zaměstnanec jen 53 korun. Zbytek odvádí státu. Vláda přitom přes deklarované snahy snížit zdanění práce zatím s tímto aspektem nepohnula. Snížila sice částečně korporátní daň i daň z příjmu fyzických osob, na nedaňových odvodech se však zatím nezměnilo nic. I přesto, že zdanění práce je o deset procent vyšší než celkové daňové zatížení v Česku.
Pojistné placené zaměstnavatelem se navíc odráží i v tom, kolik firma nakonec může rozdělit na mzdách. Výše pojistného se totiž odvíjí z jejich výše a objemu. To znamená, že každé zvýšení mezd či platů o deset procent se ve skutečnosti promítne ve zvýšení celkových nákladů o 13,5 procenta. Tento stav komplikuje například kolektivní vyjednávání. Právě z toho důvodu jsou proti zavedení superhrubé mzdy hlavně odboráři. „Zaměstnanci by se pak totiž přesně dozvěděli, kolik ve skutečnosti musí jejich zaměstnavatel zaplatit, aby jim mohl zvýšit mzdu o vyjednávanou částku,“ říká předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Bedřich Danda.
SOFTWARE TU JE
Vláda už jednou uvádění superhrubé mzdy zamítla. Jedním z hlavních argumentů bylo tvrzení, že by realizace přijatého návrhu vyvolala zvýšené administrativní náklady na straně zaměstnavatelů. A tím „snížení základu daně z příjmu a samotné daně z příjmu,“ píše se v jejím zamítavém stanovisku.
„Dnes už jsou ale účetní firmy schopny dodávat svým klientům přesně tu aplikaci výplatní pásky, kterou návrh prosazuje. Ačkoli v nesčetně případech prosazuje vláda i na úkor podnikatelů co nejvyšší formu informovanosti zákazníka, respektive zaměstnance, najednou to neplatí,“ míní Bedřich Danda.
ZÁKON TOMU NEBRÁNÍ
Dřívější negativní stanovisko vlády je o to kurióznější, že zpřesněním a rozšířením údajů uváděných na výplatní pásce by nedošlo k porušení či k rozporu s jakoukoli dnes existující právní normou. To ostatně potvrzují i slova ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha: „Zaměstnavatelům, kteří chtějí tento údaj na výplatních páskách uvést, v tom nic nebrání. Žádný zákon jim to nezakazuje. Považují-li to za potřebné, mohou to uvést,“ říká ministr.
