Ať nám to pálí. V Evropě se rozehrála bitva o legalizaci domácí destilace

Do Česka nemohla z Unie doputovat hřejivější zpráva. V rámci projednávání nové podoby směrnice o struktuře spotřebních daní z alkoholu začali zástupci několika zemí prosazovat, aby se povolilo domácí pálení alkoholu a v jedné z variant dokonce úplně osvobodilo od daní. Špatnou zprávou pro tuzemské konzumenty je, že česká vláda mezi příznivce této novinky nepatří. Obává se stamilionových daňových výpadků i vypuknutí nové metanolové aféry.

Nápad na legalizaci domácího pálení alkoholu se zrodil za rakouského předsednictví. Rumunsko, které po něm převzalo štafetu, nyní pokračuje ve stejné linii. Celkem je zemí s vytříbenou důvěrou ve vlastní občany sedm (ještě Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Řecko a Slovinsko). Na opačném konci je zbytek Evropy včetně Evropské komise. V polovině března na setkání ministrů financí EU svůj názor proti prezentovala i česká ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Aktuálně jsou ve hře čtyři varianty. Ta nejtolerantnější povoluje domácí pálení a nežádá po obyvatelstvu žádnou spotřební daň. Je to nebeská píseň každého alkoholika. Druhá nejmírnější prosazuje sníženou sazbu (vyšší než 50 procent základní vnitrostátní sazby daně) buď s maximálním limitem alkoholu na domácnost, nebo, v další podvariantě, bez něj.

U těchto možností se zastavme, protože něco podobného zavedla od začátku letošního roku vláda na Slovensku. Argumenty zastánců nejsou úplně liché: Lidé doma stejně alkohol načerno pálí a je potřeba si to přiznat. Když se tahle skupina dostane pod zákon, bude nad ní státní kontrola a ještě navíc začne platit daně. Kdo nemá doma destilační kolonu a přenechává úkol oficiální pálenici, bude to dělat dál a k daňovému výpadku nedojde. Spíše naopak.

Kontrola na Slovensku spočívá třeba v tom, že každý, kdo chce doma pálit alkohol, se musí zaregistrovat u celníků, jeho kolona projde kontrolou, dostane potvrzení a vzápětí plombu. Před začátkem pálení pak musí celníkům nahlásit, co a kolik bude pálit, ti přijedou, sejmou na nezbytně nutnou dobu plomby a po skončení procesu znovu přijdou a zařízení opět oficiálně zaplombují. Pálit se smí jen vlastní ovoce nebo med a nesmí se s ním obchodovat. Daň je pak 5,4 eura z litru 100procentního alkoholu a vyrobit se smí 25 litrů čistého alkoholu na domácnost. Ač takto podrobně evropská pravidla ještě nehovoří, české domácí pálení by velmi pravděpodobně mělo stejný scénář.

Více daní, méně daní

Varianta domácího pálení s výběrem daně má v Česku své zastánce. „Nezbývá než doufat, že zvýšené daňové výnosy ze Slovenska přesvědčí i českou vládu. I v alkoholové politice jde o peníze až v první řadě. Snížení daňového výnosu od oficiálních producentů se není nutno obávat, obzvláště ne v Česku, kde bude doma vypálené množství nadále omezené. Mnoho lidí si chce vypálit ovoce pro chuť, a nikoli jako náhražku oficiálního alkoholu,“ říká Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční a finanční skupiny Natland.

Ale komu začaly v hlavě naskakovat cesty, jak proces obejít, není úplně mimo. První je samozřejmě zůstat dál v anonymitě a neupozornit na sebe, což Slováci posílení partyzánskou tradicí také hojně dělají. Podle neoficiálních údajů, které má k dispozici Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky, se slovenským celníkům nahlásilo dosud pět slovenských domácností. Další cestou je vypálit po odchodu celníků nějaký alkohol bokem, nebo ještě lépe mít doma druhou destilační kolonu a tu oficiální mít stále zaplombovanou, aby celníci neměli důvod chodit.

Výkonný ředitel unie, Vladimír Darebník, bojuje proti jakýmkoliv úlevám. Považuje je za populistická řešení, kterými se vlády snaží zalíbit svým voličům. „Trváme na zachování současného stavu. Uvolnění by přineslo rozmach černého trhu a vrátíme se do situace před metanolovou aférou,“ tvrdí. V té době spadalo do černé zóny až 25 procent trhu, dnes je to po změně zákonů podle odhadů unie pět až osm procent. Kontroly celníků navíc podle Darebníka budou velmi sporné. Argumentuje ústavou, která zaručuje mimo jiné nedotknutelnost obydlí.

Ruku na srdce, podvádí se už teď. Zákon dovoluje se sníženou sazbou daně pálit alkohol v oficiálních pálenicích, ale vyhrazeno je to pouze pěstitelům ovoce. Podle všech regulí by měli mít lidé, kteří do pálenic vezou kvas, také výpis z katastru, který je uvádí jako majitele zahrady či sadu. V reálu ale na Moravě probíhá čilý obchod s kvasem či ovocem, vozí se dokonce z Polska i Maďarska, a k vypálenému destilátu se tak dostávají i ti, kteří na to ze zákona nemají nárok.

Celník na cestě

Unie výrobců lihovin tvrdí, že do domácího pálení se z oficiálních pálenic může přesunout až 90 procent zákazníků. Znamenalo by to v tomto segmentu úbytek 390 milionů korun ročně na spotřební dani, pokud by prošla varianta s úplným osvobozením od daně. Daňovým rizikem může být také přesun konzumentů, zejména u levnějšího tvrdého alkoholu. Byť ho zájemci kupují levně, je u velkovýrobců zatížen plnou daňovou sazbou. Pro příklad: Když si zákazník v obchodě koupí půllitrovou lahev 38procentního alkoholu za 100 korun, na DPH a spotřební dani zaplatí státu 71,50 korun. Při nulovém zdanění by ušetřil 71 procent, při 50procentním 21 procent, pokud tedy počítáme jen daně. Unie výrobců se také kvůli nízké ceně domácího pálení obává, že se do něj pustí rizikové a sociálně citlivé skupiny obyvatelstva a nastane riziko nové metanolové aféry, pokud lidé proces pálení nedokážou provozovat technologicky správně.

Indové si oblíbili levný alkohol. V zemi přibývají případy smrtelných otrav

Velmi podobné obavy má i ministerstvo financí. Důležitý je podle něj jednotný evropský postup, protože domácí pálení bude mít přeshraniční dopad, a to nejen ve zdravotní, ale i daňové rovině. „Argumenty proti zavedení této výjimky jsou zejména zdravotní a fiskální hlediska, dále vytvoření nerovných podmínek v rámci směrnice ve vztahu k pěstitelským pálenicím, kde je pro Českou republiku stanovena snížená sazba ve výši 50 procent vnitrostátní sazby daně a množstevní limit ve výši 30 litrů destilátu na domácnost,“ uvedla mluvčí resortu Anna Fuksová.

Nápad se nelíbí ani celníkům, kteří by museli jezdit po domácnostech a dohlížet na plomby. Rizikem také je, že sami dohlížejí jen na finanční stránku věci, neumějí zajistit, aby byl vyrobený destilát nezávadný.

Uber v alkoholu

V pracovní skupině Rady pro spotřební daně EU se probírají ještě další dvě varianty, už trochu přísnější. První počítá s tím, že by se smělo dál pálit jen v pěstitelských pálenicích a sazba daně by byla nulová. Poslední pak de facto kopíruje současný stav v Česku. Povolena je pro domácí účely jen výroba v pěstitelských pálenicích s limitem na osobu a sníženou sazbou daně. Mimochodem výjimku na možnost snížené daně má Česko trvalou už z Přístupové smlouvy k EU, podobně jako Bulharsko. Slováci, Rumuni a Maďaři mají výjimku dočasnou.

Ministerstvo financí proto ladí s ostatními resorty taktiku, jak dále postupovat. První zůstává samozřejmě varianta „současný stav“. Jako ústupová se ale jeví možnost domácího pálení s uplatněním snížené sazby daně a maximálního limitu vypáleného alkoholu na domácnost. „Dále se v závislosti na dalších jednáních dává k rozhodnutí, zda je možné jako krajní ústupové řešení navrhnout variantu tři,“ stojí v materiálech ministerstva. Znamená to, že v případě zahnání do kouta je Česko ochotno začít se bavit alespoň interně o nulové sazbě spotřební daně v pálenicích.

Přečtěte si: Smutné historky (metyl)alkoholické

Petr Bartoň z Natlandu vidí v povolení domácího pálení alkoholu stejný posun jako v příchodu alternativních taxislužeb. „Stát, potažmo město, rozdávají monopol na prodej jízdy v cizím automobilu skrze licence na taxislužby. Pak přijde technologické řešení, které vám dovolí poznat volný automobil i jinak než nápisem taxi na autě, a najednou taxikáři v ulicích protestují, že je porušován jejich úřední monopol. Stejným způsobem brojí v médiích majitelé pálenic a poukazují na strašáky metanolu či těžkých kovů. Na druhé straně je pravda, že do svých pálenic investovali nemalé prostředky, protože uvěřili slibu státu, že jim zajistí monopol a návratnost,“ říká.

Otevřít stavidla a domácí pálení legalizovat by byl odvážný krok. Dopady v této oblasti, která se vždycky pohybovala alespoň částečně v šedé zóně, nejde dopředu přesně odhadnout. A to ani daňově, ani ze zdravotní stránky. Naštěstí máme za humny příkladovou studii. Takže si stačí chvíli počkat a sledovat, co udělá legalizace se Slováky.

Čtěte také:

Šéf svazu pivovarů Šámal: Češi chodí do hospody stále méně, stali se workoholiky

Češi zůstávají s odstupem největšími pivaři. Na druhé místo se propili Rakušané

Zdanění tabáku, lihu a hazardu by mělo od ledna 2020 stoupnout, navrhuje ministerstvo

Na zdraví! Nová studie odmítá prospěšnost alkoholu, část vědců ji kritizuje