Ať rychle doministruje

Petr Zgarba by měl rezignovat

Měl by podle Vašeho názoru, za machinace s lukrativními pozemky na Prezidiu pozemkového fondu odstoupit ministr zemědělství Petr Zgarba?

• 1) ano 81,0 %

• 2) ne 5,2 %

• 3) nevím, nemám názor 13,8 %

Otázku jsme respondentům Manažerského barometru pokládali v pondělí 7. listopadu a měli jsme k tomu dobré důvody: Pozemkový fond ČR vznikl 1. ledna 1992 a jeho zánik je stanoven na konec roku 2009. V čele jeho prezidia stojí ze zákona ministr zemědělství, jeho dalších osm členů volí na návrh vlády sněmovna. V červnu letošního roku fond rozhodl o zvláštním režimu, na jehož základě si restituenti mohli vybrat a prostřednictvím žaloby se domáhat přidělení náhradní půdy. Toto usnesení bylo 1. července zrušeno. V tomto období však fond stačil spekulantům přidělit lukrativní pozemky v okolí Prahy, na jejichž prodeji je možné vydělat více než dvě miliardy Kč. Během kauzy ministr zemědělství Petr Zgarba spekulace s restitučními nároky odsuzoval. Jak však minulý týden uvedl server Euro Online, i sám ministr je majitelem pozemků, které získal od fondu jako restituční náhradu, čemuž předcházelo zkupování restitučním pohledávek (více strana 48). Otázka pro účastníky Manažerského barometru se proto týkala setrvání Petra Zgarby na postu šéfa resortu. Více než 80 procent tázaných odpovědělo, že by Zgarba měl rezignovat. Ve čtvrtek 10. listopadu ministr jako by vyslyšel jejich hlas a odstoupil.
Už není nikdo, kdo by vyřešil to, co se děje v českém zkorumpovaném prostředí. Zbývají jen voliči: „Nemám dost informací, abych mohl posoudit roli a vliv Petra Zgarby v této aféře. V obecné rovině lze říci, že jedním z preventivních nástrojů proti podobným aférám je demokratické střídání vládnoucích elit, neboť obava z toho, že po příštích volbách všechno praskne a nebude nikdo, kdo by zabránil trestnímu stíhání, drží potenciální zločince alespoň trochu na uzdě. Z tohoto hlediska by pro českou společnost bylo krajně nezdravé, kdyby ČSSD získala další volební období a posílila tak u “svých” lidí pocit beztrestnosti. Naše zkorumpovaná média, zastrašená policie a pomalé soudy nejsou dostatečnými hlídači zneužívání politických funkcí, nezbývá, než aby se do zápasu vložili i voliči. ODS by k vítězství nepochybně pomohlo, kdyby do popředí postavila osoby zřetelně oddělené od afér spojených s privatizačními podvody a mrtvými sponzory, a kdyby se konečně zbavila “sarajevského” syndromu a umožnila vstup nových tváří do vrcholných stranických pozic.“ Důležité ve všech kauzách je, kdo má z čeho prospěch: „Rozhodující je, že ministr měl možnost proces ovlivňovat a zároveň realizovat svůj osobní prospěch, popřípadě prospěch jemu blízkých osob nebo politických struktur. Je zcela vedlejší, jakým trikem dosáhl hlasování dalších osob, ke kterým teď směřují jeho výmluvy. Vždy je potřeba se ptát, kdo měl, nebo mohl mít z toho všeho prospěch. Zde je odpověď jednoznačná, stejně jako v dalších kauzách, ať se jedná o Unipetrol, velké státní a veřejné stavební zakázky, podezřelé konkurzy, zakázky typu internet do škol. Myslím, že je na čase se začít ptát dnešního premiéra, jak „efektivně“ byly využívány finanční prostředky na velké zakázky pražského magistrátu (zvláště v případech navyšování schválených rozpočtů) v období, kdy byl náměstkem primátora odpovědným za finance. Doporučoval bych porovnat náklady na vládou ČSSD řízené zakázky s obdobnými zakázkami realizovanými v zahraničí. Myslím, že bychom dospěli ve většině případů k obdobným výsledkům, jako při porovnání nákladů na výstavbu jednoho kilometru dálnice s obdobnými parametry u nás a v Norsku. V tom je skrytá reakce na otázku, jak naše vláda/vlády hospodaří s penězi nás všech – občanů. Odpověď na to, zda potřebujeme zbytnělý státní rozpočet a zbytnělou státní byrokracii, si snadno každý najde sám.“ Je to jen otázka odpovědnosti a kvality práce: „Ministrem by měl být člověk, který má důvěru veřejnosti a současně „nestojí minimálně až po pás v privatizační žumpě“. Dle informací z médií tato kritéria Zgarba zřejmě nesplňuje. Naopak jeho podivné podnikatelské aktivity spjaté se státními dotacemi na výstavbu kanalizace k jeho pozemkům jsou s určitou pravidelností propírány v nezávislých médiích. Ministr dle mého názoru může mít kolik chce manželek a milenek, důležité pro mne je, zda je schopen odpovědně hospodařit se státním majetkem. Pokud je však ministr všeho schopný, měl by rychle doministrovat. Zgarba může těžit zřejmě z toho, že ho vlastně jako ministra zemědělství veřejnost většinou nezná, neboť v poslední době dominovaly na veřejnosti informace ohledně soukromého života dnes již ministra Ratha. Ale ruku na srdce, nechal by se snad někdo operovat své od věrného doktora Cvacha? Nikoli, většina by se rozhodla a nechala by se raději operovat od nevěrného doktora Blažeje! Zajímá nás totiž a jen kvalitní pracovní výkon! Doktora Cvacha by nejraději každý na hodinu propustil pro neschopnost. A v politice by to mělo fungovat taky. Pokud za konkrétní pochybení neponese v této zemi nikdo odpovědnost, bude tady navždy pěknej hampejz …“ Pro tak malé částky, které stojí za machinacemi s pozemky, není třeba se zlobit: „Proč by zrovna ministr zemědělství měl odstupovat kvůli machinacím s pozemky za umrněných pár miliard? Vždyť si možná nakonec přijde jen na pár desítek milionů. Takový pakatel si přece z peněz všech občanů strčí každoročně do kapsy každý trouba v dozorčí radě ČEZ. A také kvůli tomu neodstoupí.“ Za všechno můžou novináři, poněkud ironicky upozorňuje autor další reakce: „Nechápu, proč se vy - novináři - pořád soustřeďujete na drobné excesy. To je pořád: pozemkový fond, Čepro, Unipetrol, Krejčíř, dozorčí rada ČEZ … takové nepodstatné záležitosti. A vše pozitivní, co se děje kolem nás, přitom vytrvale ignorujete. Co na to váš etický kodex? Co kdybyste už konečně začali plnit své skutečné poslání, přestali mást národ a informovali ho o těch podstatných věcech, které jsou vesměs veskrze pozitivní. Vždyť třeba podle World Bank jsme na tom s korupcí a stavem podnikatelského prostředí lépe než Francie nebo Itálie … a Botswana a Namíbie jsou jen malý kouštíček před námi. A kdyby se našel šťoura, který by nás přece jen chtěl s tou „špinavou Afrikou“ srovnávat, ať se nejprve laskavě podívá, jak je na tom Zimbabwe, že ano? To by se po příštích volbách museli socialističtí i komunističtí proletáři spojit a moc a moc se snažit, aby to nandali Mugabemu.“ Podstatné není, jak se osobně příslušný ministr angažoval v celé záležitosti, to bude předmětem dalšího šetření: „Pozemkový fond dlouhodobě vyvolává obrovské pochybnosti o čistotě transakcí, a pokud odpovědný ministr dlouhodobě nedělá nic pro nápravu, musí nést odpovědnost za machinace, které vyšly najevo. Takže není rozhodující, jak velká je jeho osobní angažovanost, pro kterou je několik jasných indicií a která by měla být předmětem dalšího vyšetřování. Hledá-li premiér Paroubek opravdu cestu, jak zlepšit pořadí ČR v hodnocení Transparency International, má ideální příležitost.“

Odpovídalo 116 manažerů