- ano 48,7 %
- ne 47,9 %
- nevím, nemám názor 3,4 %
Ještě předtím, než se poslanci rozhodli, že současná vláda má jejich důvěru, pustili se do „věštby“ účastníci Manažerského barometru. V poměru takřka padesát na padesát se dotazovaní vyslovili pro vyjádření důvěry a pro vyslovení nedůvěry Špidlově kabinetu.
I v případech, kdy se respondenti rozhodli vládu podpořit, se vyjadřují s určitými omezeními. První dotazovaný kupříkladu uvádí: „Ano. Ovšem tato „důvěra“ vychází pouze z naděje, že za této vlády dopluje ČR samospádem do EU než z přesvědčení, že tato vláda je schopna vyřešit jakýkoliv zásadní problém. Dobrým termínem pro předčasné volby by tak měla být doba bezprostředně po vstupu do EU.“ Téměř cynicky zní tato odpověď: „Ano, ať se ještě pečou.“
Jeden z ředitelů už má jasno o budoucím politickém vývoji ČR: „Není momentálně adekvátní náhrada a pád těchto by nic nevyřešil. Nechť padnou až na podzim, až se ukáže, že reforma veřejných financí nebude, ODS se zkonsoliduje… no a v červnu 2004 budou předčasné volby.“
Další odpovídající se zaměřil na podstatu celého sporu: „Skutečným problémem je volební systém. Většinový volební systém by bezpochyby přilákal do politiky silné osobnosti, které jsou ochotny předstoupit před občany a nést svou kůži na trh, nejsou však ochotny soupeřit o místo na kandidátkách s beztvarými jedinci, kteří zbytky osobní cti a integrity vyměnili za volitelné místo na kandidátce své politické strany. My nepotřebujeme politiky, kteří dlouhá léta trpělivě postupovali v hierarchii politických stran, než jim jejich nekonečná loajalita vynesla vytoužené korýtko. Odrazem slabého Parlamentu je pak i slabá a neakceschopná vláda. Má-li dojít k tolik potřebným změnám, musí tyto pozice zaujmout lidé, kteří možná nemají stranickou legitimaci, ale zato mají vlastní názor. To se ovšem beze změny volebního systému nestane.“
S názorem, že vyslovení důvěry vládě se nic nezmění, vystoupil tento manažer: „Chtělo by se mi říci jednoznačně ne! Ale mám veliké obavy z toho, co by mohlo následovat. Zřejmě by značně zesílil vliv komunistů anebo by zase mohl být ztracen těžce získávaný pravicový potenciál ODS. Osobně bych si raději přál, ať pokračuje tato vláda dále ve své práci a nechť dokáže, zejména prostřednictvím zvýšené a rozhodné aktivity svého premiéra, že si zaslouží, aby dále vládla. Jinak sociální demokraté dělají tolik chyb a tolik nesystémových opatření, že snad nemohou vyhrát další volby.“
Tato vláda má dostat důvěru, ale: „za podmínky rekonstrukce jednoho až dvou postů. Osobně si myslím, že vyjádření nedůvěry Špidlově vládě by v tuto chvíli bylo krajním řešením. Navíc vyhlášením předčasných voleb se nic nezíská, jen další náklady na státní kasu. Voliči jsou prostě jako bratři, to je jsou takoví, jací jsou, nelze je vyměnit ani ignorovat. Rozhodně bych však požadoval rekonstrukci vlády, to je výměnu jednoho až dvou ministrů. Ministr financí měl být vyměněn již dávno, neboť právě v jeho resortu je patrná zřejmě největší stagnace v činnosti
současné vlády. Za zmínku stojí například předložení zcela nepotřebného zákona upravujícího platby v hotovosti, neustálá chuť zvyšovat daně, ale především neřešení problematiky Obchodního rejstříku a propadu ČR na žebříčcích korupce na úroveň Balkánu v mezinárodním srovnání. Samozřejmě, křeslo ministryně zdravotnictví je také hodně rozhoupané, nicméně moje znalosti resortu zdravotnictví nejsou zdaleka tak kvalifikované, abych toto byl schopen nestranně a především kvalifikovaně posoudit.“
Z tábora, ze kterého zaznělo, že vláda si důvěru nezaslouží, je jedna odpověď velmi stručná: „Ne, protože je nekompetentní i nestabilní a tedy velmi schopná – všeho.“
A poslední reakce je zase velice obsáhlá: „Vladimír Špidla se nikdy netajil tím, že je echt-socialista, jeho názory mluvily za něj. Jestliže Zemanův tým úspěšně nastartoval zhoubné procesy, které jsou nutným výsledkem činnosti každé socialistické vlády(astronomický růst státního dluhu a - paradoxně - i astronomický růst nezaměstnanosti, byť se socialisté vždy snaží o pravý opak), výsledky stávající koaliční vlády lze stěží nějak hodnotit, neboť se od svého nástupu věnuje jedinému problému, jak udržet u moci koaliční vládu … a skutečné problémy neřeší:
- trvale rostoucí deficit státního rozpočtu,
- nezaměstnanost nad hranicí deset procent,
- důchodový systém před kolapsem,
- zadlužené zdravotnictví,
- školství bez prostředků trvale na pokraji stávky,
- poněkud nepodařená reforma státní správy (po které jako občan okresu Praha-západ při pohledu na rozmístění úřadů nepochybuji o tom, že o něm rozhodl chovanec psychiatrické léčebny, nejsem si však jist, zda byl jenom podnapilý nebo též pod vlivem tvrdých drog),a tak by se dalo pokračovat.“
Odpovídalo 117 manažerů
