Firemní prostředí
NETĚŠÍ VÁS práce? Máte rádi kreslený seriál o Dilbertovi? Máte pocit, že přesně vystihuje poměry také ve vaší firmě? Americký expert na management Tom Peters vyhlašuje dilbertovské ekonomice nesmlouvavý boj. Ve své poslední knize dává padesát rad, jak vytvořit firmu profesionálních služeb (The Professional Service Firm). „Práce má smysl, opakuje usilovně autor. Svým nadšením chce strhnout nejen manažery, ale všechny zaměstnance. Modelem profesionální firmy se může podle něj řídit i malé oddělení uvnitř velké společnosti nebo třeba začínající firmička. Racionální čtenář bude zpočátku Toma Peterse považovat za šílence, který hledá Utopii. Asi v něm nebude vidět velkého filozofa, jenž vyniká hloubkou analýzy. Někdy bude mít pocit, že autor vykládá triviálně známé pravdy. Přesto nakonec uzná, že kniha Toma Peterse není žvástem. Ze souboru zdánlivě jednoduchých řešení si totiž sestaví ucelenou představu o tom, jak má vypadat inspirující pracovní prostředí. Autor je přesvědčen, že ani činnost v účetních či personálních odděleních nemusí být nudná. Je jen zapotřebí zbavit se starých návyků a nedostatku představivosti. Především je nutné práci rozvrhnout do smysluplných projektů. Pokud práce nepřináší nikomu užitek, nemá smysl. „Jsme tady proto, abychom poskytli služby klientům, zdůrazňuje Tom Peters. Nezáleží na tom, zda jde o „vnějšího nebo „vnitřního klienta. Klientem účetního oddělení je třeba oddělení prodeje. „Klient je někdo, s kým mám téměř intimní vztah, tvrdí autor (strana 21). Také klient ovšem musí do manželství něco přinést. Měl by ukázat, že má o společný projekt zájem, a určit schopné partnery pro týmovou práci, kteří se jí budou věnovat „na plný úvazek . „Pokud tak neučiní, odejděte od toho projektu, vyzývá nesmlouvavě autor (strana 25). Postoj Toma Peterse ke klientům nezná žádnou střední cestu. Na jedné straně je nutné jim věnovat maximální servis včetně veškerých poznatků, nic před nimi neskrývat. „Udělejte z klienta experta. Jde o společnou práci i o její společné hodnocení. Také klient však musí být inspirativní. Pokud vás neinspiruje, musíte se ho zbavit, žádá Peters (strana 110). „Jak jednoduché! prohlásí jistě mana– žeři řady mladých českých firem, které bojují o přežití a nezbývá jim nic jiného, než lákat všechny možné zákazníky bez rozdílu. (Mimochodem autor slovo „zákazník neuznává, profesionální firmy mají jen „klienty .) Jenže i Tom Peters ví, co říká. Pokud poskytujete skutečně profesionální služby, klienti se o vás poperou. Někdy může být spolupráce s málo inspirativním klientem pouze krátkodobou výhrou. Zřejmě i proto autor přichází s dalším revolučním termínem – „dobrá ztráta . Zde Tom Peters cituje svého bývalého kolegu z firmy McKinsey & Co. Jona Katzenbacha: „I když se určitý krok nevyplatí, může být v souladu s širšími aspiracemi firmy. (strana 85) Jaké jsou další Petersovy recepty? Jedinečnost a provokace. Je nutné neustupovat od toho, co vás činí jedinečným, byť to není vždy snadné. Nezvyklé a provokativní řešení může být pro klienta podezřelé. „Provokovat znamená žít nepohodlně, připouští autor (strana 68). Je proto nutné strhnout ostaní svým entuziasmem. Tom Peters ovšem nezastírá, že jeho vize mnozí jen tak hned nepřijmou. Proto píše o umění politiky a postupném získávání spojenců tam, kde je lze najít. U pohodlných pracovníků, kteří mají rádi své jisté, je hledat netřeba. A Peters dokáže i udeřit. Profesionální firmy mají být jen velmi málo tolerantní vůči těm, kteří nepodávají výkon, ať je jim třiadvacet, nebo třiašedesát. Autor vyzývá své čtenáře, aby si vytvářeli nepřátele. Všichni odhodlaní tvůrci změn je měli, zdůrazňuje. Pro mnohé čtenáře bude možná jedním z nejpřekvapivějších výroků Toma Peterse ten, který se týká emocí. Neskrývejte své emoce, vyzývá Peters. Nevěřte školám, které vás toto učily! Šéf profesionální firmy nicméně musí umět zvládat emoce svých podřízených. I sebelepší tým totiž čekají špatné dny. Schopnosti dobrého psychologa ve vedení firmy jsou ještě důležitější než organizační talent. Jedno Petersovo pravidlo za všechny: Oslavte jakýkoliv úspěch! Petersův jazyk je pro českého čtenáře nezvykle žoviální. Celou knihu prolínají hesla, vykřičníky, zkratkovité rady. Jako by cílem skutečně bylo spíše šířit nadšení než donutit k zamyšlení. Možná je to však tím, že příliš dáme na ony staré zaběhlé zvyky, které autor tak pranýřuje. Kniha určitě nepátrá po širším smyslu dobře fungujících podniků a jejich zakotvení v moderní společnosti. O svém krédu se Peters nicméně zmiňuje: „Rád pomáhám lidem. (strana 100) Pokud toto někomu chybí, postrádají pro něj i další autorovy rady jakéhokoliv smyslu. Nejcennější na Petersově publikaci je pohled praktika. Ať již dříve ve společnosti McKinsey nebo později jako konzultant na vlastních nohou přišel do styku s dobře i špatně fungujícími firmami. Ví, že nemluví o utopii.
Peters, Tom: Reinventing Work: The Professional Service Firm 50. Vydal Alfred A. Knopf, Inc. New York 1999. 228 stran. Cena v USA 15,95 USD.
