Atak statistického nebe

Ukazatel HDP je u nás neslýchaně démonizován, říká šéf ČSÚ

Jan Fischer (55) se narodil se v rodině matematických statistiků a pojistných matematiků. Otec se jako vědecký pracovník Matematického ústavu Akademie věd věnoval matematicko-statistickým aplikacím v genetice, šlechtitelství a medicíně. Sám Jan Fischer absolvoval v roce 1974 obor statistiky a ekonometrie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ve statistickém úřadu působil již od konce studií. V roce 1990 se stal místopředsedou Federálního statistického úřadu a v roce 1993 Českého statistického úřadu. Od počátku devadesátých let vedl týmy zpracovávající výsledky parlamentních a komunálních voleb. Na starosti měl i styky se statistickým úřadem EU Eurostatem. Po odvolání z funkce prvního místopředsedy ČSÚ v září 2000 pracoval jako ředitel oddělení produkce společnosti Taylor Nelson Sofres Factum. Na jaře 2001 pracoval v misi MMF, která zkoumala možnosti budování statistické služby ve Východním Timoru. Od března roku 2002 až do svého jmenování předsedou ČSÚ v dubnu 2003 byl vedoucím výzkumných pracovišť Fakulty informatiky a statistiky VŠE. Fischer je podruhé ženatý a je otcem tří dětí. V rodinné tradici pokračuje syn Jakub, který působí na Fakultě informatiky a statistiky VŠE a od letošního roku je jejím proděkanem.

EURO: Má zveřejnění údajů o hrubém domácím produktu (HDP) a dalších závažných statistických čísel před volbami politický význam? FISCHER: Pro politiky a pro mnoho uživatelů určitě. Pro nás statistiky, jako původce těchto čísel, je to řemeslo. Zda je to před volbami nebo po nich, je jedno. Číslům se věnuje zcela stejná pozornost, vytvářejí se na základě stejných metod. Formálně k tomu přispívá to, že každý uživatel ví na rok dopředu, na den a na hodinu, kdy budou čísla publikována. Dneska je to už samozřejmá věc, ale do poloviny devadesátých let takto pevně fixovaná data samozřejmá nebyla. K nám to přinesl můj předchůdce, dnešní senátor Edvard Outrata.

EURO: Zásadní revize údajů o ekonomickém vývoji v roce 2005, k jaké došlo v souvislosti se zveřejněním výsledků HDP za loňský čtvrtý kvartál, má však jistě politický význam. FISCHER: Revize byly a budou součástí statistické práce všude na světě. Není v tom nic ďábelského ani politického. On už sám název kvartálního HDP má v sobě něco, na co uživatelé, možná i politici, někdy zapomínají. Že jde totiž o předběžný odhad. Sedmdesát dní po ukončení čtvrtletí nemáme všechny relevantní informace ať už z našich zdrojů, nebo ze zdrojů ministerstva financí nebo České národní banky. Čili je téměř definiční, že se údaj bude měnit. U HDP mimoto mezinárodní standardy na rozdíl od jiných ukazatelů vyžadují, aby se součet jednotlivých kvartálních údajů nakonec rovnal definitivním ročním výsledkům. To bezpečně vede k revizi čtvrtletních údajů, které se musí narovnat na roční národní účty. Ty jsou k dispozici podstatně později, jsou z důkladných zdrojových základen, stojí také velké peníze a jsou proto samozřejmě mnohem přesnější než předběžné odhady za jednotlivá čtvrtletí. Až budou k dispozici definitivní údaje o HDP v roce 2005, budou se na ně muset čtvrtletní údaje narovnat. Do té doby zůstávají předběžnými.

EURO: Kdy budou k dispozici definitivní údaje? FISCHER: Zhruba půldruhého roku po skončení období, kolem poloviny roku 2007.

EURO: To už to opravdu velké politikum nebude. Skoro by se dalo říci, že to bude zajímat jen omezený počet odborníků. FISCHER: Možná, je ale třeba zdůraznit, že HDP není počítání sirek v krabičce. Je to komplexní kompilace charakteristiky souhrnného ekonomického výkonu, jeden z finálních produktů sestavování národních účtů – ať už čtvrtletních nebo ročních. Komplexnost spočívá v tom, že se využívají nesmírně heterogenní zdroje dat ze strany tvorby i užití. Praktickému výpočtu objektivně rozumí jen pár kvalifikovaných fachmanů. Není to kafemlejnek, ze kterého automaticky něco vypadne. Vždycky říkám, že touhle prací statistici atakují samo statistické nebe. Mimoto tento ukazatel krásně demonstruje, co je pro moderní statistiku příznačné a co si, bohužel, řada uživatelů ani po patnácti letech neuvědomila. Že jde o co nejlepší a nejtransparentnější přiblížení realitě. Nic víc a nic míň. Není to celostátní účtárna, evidence, registrace jevů.

EURO: Nicméně neexistuje souhrnnější obecně používaný ukazatel ekonomické výkonnosti, takže je mu logicky věnována značná pozornost a odvozuje se od něj řada vedlejších ukazatelů a kritérií. FISCHER: To je jasné. Já také neříkám: nevšímejte si HDP. Domnívám se ale, že speciálně u nás je tento ukazatel neslýchaně démonizován. Nervozita kolem desetin procenta kvartálního růstu je nepřiměřená významu čísla. Nepřeceňujme tyto charakteristiky, stejně jako nepřeceňujme měsíční výsledky průmyslové nebo stavební produkce. To jsou indikace, to je o směru, o trendu, o tom, jestli se něco láme nebo ne. Není to však živná půda pro hlubokomyslné úvahy o tektonických změnách v ekonomice. Tato charakteristika na to nikdy nestačí sama. Ano, je to nejsouhrnnější obecně používaný ukazatel. Celý svět dnes ale přemýšlí o tom, jak zachytit ekonomický vývoj pomocí více charakteristik, kde by HDP hrál důležitou roli, ale ne jedinou. Najít takový systém ukazatelů, jejich proporci a váhu, je samozřejmě obtížné, ale toto hledačství je mnohem užitečnější než upřít všechnu pozornost na jedno jediné číslo, jímž jsme všichni bezmezně fascinováni a nesmírně si přejeme, aby ho už nikdo nikdy nezměnil, a on ho stejně změní a my jsme z toho frustrováni.

EURO: Pojďme ještě zpět k revizím. Nestálo by za úvahu, že by se dělaly také podle kalendáře? FISCHER: Informace o tom, jaké tituly mohou být v daném roce revidovány, jsou součástí naší revizní politiky. Minulý rok byla tématem jednoho ze seminářů s uživateli, analytiky, novináři právě revizní politika, důvody revizí, tituly, mezinárodní praxe. Důležité je, aby úřad o revizích včas informoval, nic si nenechával pod palcem a aby revizní praxe byla dostatečně přehledná. V metodologické rovině je pak zapotřebí více se analyticky zabývat tím, není-li v revizích nějakého ukazatele něco chronického, co se pravidelně opakuje. To už ne ale téměř věda a dělá to málo úřadů. Například Francouzi, ale jsou pořád ještě výjimkou.

EURO: Není lepší místo toho, že úřad má o revizích informovat včas, říct, že o nich musí informovat hned, okamžitě? FISCHER: Samozřejmě, to jsem měl na mysli. Zlaté pravidlo statistiky zní, že zveřejňování revizí se neodkládá. Máš-li informaci, máš ji zpracovanou, relevantní, kvalitní, jdi s ní ven, neotálej se zveřejněním. Opak – nechat si informace, například revidované údaje, nějakou dobu „na skladě“ - by byl strašný prohřešek a opravdové politikum. Ujišťuji vás ale, že okamžitá publikace je součástí revizní politiky každého kultivovaného statistického úřadu. Jsme povinni, jakmile nastane nějaký důvod k revizi dat, jít s tím rychle ven především kvůli informaci samé, ale také proto, abychom nezavdávali příčinu k licitacím o tom, že se data zdržují nebo časují. Dokonce pokud úřad předem ví, že se něco stane, musí o tom informovat, i když v tu chvíli ještě nemůže sdělit čísla. My jsme tento model poprvé důkladně použili při revizi HDP kvůli změně mezinárodní metodiky, která zvedla celou hladinu hrubého domácího produktu v běžných cenách.

EURO: Byl nějaký objektivní důvod, proč se údaje o HDP za loňský rok revidovaly zrovna teď? Kdyby to bylo o kvartál později, dozvěděli bychom se, že ekonomický růst byl rychlejší, než se dosud předpokládalo, až po volbách. FISCHER: Vycházím z toho, co jsem řekl. Výsledky byly k dispozici a nebylo možné s jejich zveřejněním otálet. Právě kdybychom to udělali, stali bychom se součástí politiky, do které nám nic není. Shodou okolností, ale nebudiž to bráno jako alibismus, šlo tentokrát především o nová data z externích zdrojů. Data o dani z přidané hodnoty z ministerstva financí a některé úpravy v platební bilanci, za kterou je odpovědná ČNB. Tím tyto instituce nekritizuji. Ono například adaptovat monitoring sledování DPH na metodiku národního účetnictví je poměrně složité.

EURO: Má nejmenovaný předseda poslaneckého klubu ODS právo zpochybňovat nejnovější údaje o HDP a podezřívat statistický úřad, že pracuje na zakázku vlády? FISCHER: To právo vyplývá ze všeobecného práva na svobodu názoru. Každý ovšem samozřejmě odpovídá i za rezonanci svého vyjádření, za to, kolik lidí si ho osvojí, i za to, do jaké míry je fundováno a podloženo fakty. Jde, myslím, i o směr kritiky. Vést debatu o kvalitě statistických čísel je nejen legitimní, ale i potřebné. Připomínám, že taková debata tady běžela víc než rok, aniž byla vteřinu kontaminována jakoukoliv politickým nařčením. Je přitom paradoxní, že to byla debata o tom, že úřad z metodických důvodů jakoby snižuje tempo ekonomického růstu. To je velmi subtilní debata o deflátorech, o vylučování kvality z cenových indexů a podobně. Druhou věcí je údajná manipulace s čísly, práce na politickou zakázku. Jednoznačně říkám, že takovéto hrubé porušení nezávislosti statistického úřadu je něco, co si vůbec nedovedu představit. To tato organizace nemůže dělat, chce-li vůbec přežít. Nebude-li vnímána jako nezávislá, nemá na povrchu zemském co dělat. Navíc takto hrubé znásilnění statistiky bylo naposledy indikováno, pokud vím, někdy v osmdesátých letech ve vztahu ke statistické praxi bývalé NDR. Kdyby k tomu došlo dnes, byl by to obrovský skandál nejen národního, ale přímo kontinentálního, evropského významu.

EURO: Nepožádal vás Vlastimil Tlustý o vysvětlení svých podezření osobně? FISCHER: Ne.

EURO: Zaznamenal jste nějaké politické tlaky vůči úřadu za období, co ho vedete? FISCHER: Ne. A historicky to snad byly jenom pokusy nahlédnou do čísel ještě před embargem v dobách, kdy se teprve ukotvoval kalendář statistických zjišťování. S tím se ale vedení v roce devadesát pět devadesát šest energicky a dobře vyrovnalo. Nyní se nevyskytují ani tendence tohoto druhu, natožpak pokusy zasahovat přímo do práce úřadu.

EURO: Pokud nějaký ministr říká dva dny před zveřejněním nějakého indikátoru, že bude mimořádně dobrý, je to tedy jeho invence? FISCHER: Je to jeho úsudek. Koneckonců často různé údaje odhadují i analytici. Musím říci, že se trefují docela dobře. Ale u HDP za rok 2005 byl menší problém v tom, že údaj za třetí čtvrtletí věštil jakési zpomalení. Úřad ale upozorňoval – jak jsem říkal, jestli něco víme, musíme s tím ven – že je to vliv krajně nepříznivého vývoje v zemědělství. Kdo to nevzal v úvahu a pouze extrapoloval na čtvrtý kvartál, možná že se dožil překvapení. Takže komentář k našim rychlým informacím někdy může připadat nudný, ale je dobré si ho přečíst celý.

EURO: V jakém předstihu znáte údaje zveřejňované statistickým úřadem vy osobně? FISCHER: Těsně před tím, než číslo vyjde. Zveřejňovaná čísla se rodí skutečně do poslední chvíle. Například práce na HDP jsou náročné a těch sedmdesát dní, které má úřad na práci nad kvartálním výsledkem, je využito vrchovatě. Týden před zveřejněním vedeme debatu s odborníky hlavně o konzistenci, jak čísla sedí, jak hodnotíme kvalitu datových zdrojů, jak se daří vybilancovat jednotlivé charakteristiky. Je to debata bez čísel, protože je v tu chvíli ještě nemá ani Jan Heller a jeho pracoviště (Jan Heller je vrchní ředitel sekce národních účtů ČSÚ – pozn. red.). Já osobně přicházím s čísly a s komentářem do styku čtyřiadvacet hodin před tím, než jsou zveřejněna. To se k nim koná standardní porada vedení úřadu a našich analytiků.

EURO: Kolik lidí zná v tu chvíli kompletní údaje? FISCHER: Deset až patnáct lidí, kteří jsou vázáni přísnou mlčenlivostí. Vidím, že zachovávání mlčenlivosti mají lidé v celém úřadu hluboce pod kůží, protože vědí, že sedí na sudu prachu a že jde o pilíř existence nejen jejich osobní, ale instituce, v níž mnozí strávili pětadvacet třicet let života.

EURO: Je u nás nezávislost statistického úřadu dostatečně legislativně ošetřena? FISCHER: Z hlediska legislativního uspořádání nese postavení ČSÚ všechny atributy nezávislosti. Není podřízen žádnému ministerstvu ani není jeho součástí. To není triviální. Například ve Francii je statistický úřad v širším smyslu součástí ministerstva financí. Čímž nechci říct, že je tam statistika špatná. Naopak. České ministerstvo vůči ČSÚ plní jen informativní, nikoliv koordinační roli. Dobrým zvykem u nás je, že je do čela úřadu vybírán odborník a nerozhoduje v něm nějaká stranická afilace. Dalším důležitým faktorem je, že šéfa úřadu tradičně jmenuje prezident. Dnes má tento režim i řada jiným úřadů, ale v roce 1995 jsme vedli diskusi s právníky, kteří nabízeli, že by stačilo, kdyby předsedu jmenovala vláda. Myslím, že náš model je v zahraničí ceněn a respektován, protože to v sobě nese určitý symbol. Opět to není ve světě běžné, je řada zemí, kde šéfa „staťáku“ jmenuje vláda.

EURO: Jak se s touto nezávislostí rýmuje, že předseda ČSÚ se účastní zasedání vlády a je vládou úkolován? Nebo bývá dokonce volán na kobereček? FISCHER: Já jsem tam žádný kobereček nezažil ani teď, když chodím na schůze vlády jako šéf úřadu, ani v minulosti, kdy jsem za šéfa dost často zaskakoval. Je to opět tradice, která v některých zemích je, v jiných není. Rozhodně to neznamená nějaké násilí páchané na statistice. Koneckonců ani ne na centrální bance, jejíž guvernér je ve stejné pozici. Jde spíše o to, že vláda občas projednává materiály, které jsou nabity čísly, statistikou, makroekonomickými koncepty a v této odborné debatě – do jiné z definice nezasahuje – může být šéf statistického úřadu užitečný. To je důvod, proč vlády, pravé i levé, mají v jednacím řádu zakotveno, že se jejich schůzí pravidelně, ale bez práva hlasovat účastní guvernér ČNB a předseda ČSÚ. Pokud jde o úkoly vlády, vždycky jde o požadavek odborného statistického sledování toho kterého jevu nebo ukazatele. Každý šéf statistického úřadu by musel odmítnout, a to veřejně, kdyby byla jeho nezávislost jakýmkoli způsobem svazována.