Vinaři z Jižní Afriky, Austrálie a Nového Zélandu už nehledí na množství produkce, ale na její kvalitu. Světové přehlídky se dnes bez nich neobejdou.
Vinařské dějiny jižní polokoule jsou v porovnání s Evropou krátké, a navíc po významnější část své historie nepříliš zajímavé. Dlouho se tamní vinaři soustředili na produkci kvantitativní, na jakost vína nebyl brán takový zřetel. Postupem času však mnohé země postupně došly k produkci vín, která si nijak nezadají s vyhlášenými etiketami francouzskými, italskými či španělskými.
Proti kurdějím Začneme v Jižní Africe. Tam na konci sedmnáctého století inicioval pěstování révy původně lodní lékař Nizozemské východoindické společnosti Jan van Riebeeck. Víno bylo totiž tehdy považováno za účinnou prevenci proti kurdějím. Protože výsledky s produkcí vína byly uspokojující a jeho spotřeba rostla – patrně nejen z obav před kurdějemi – počali osídlenci kromě obilí pěstovat i révu. A překvapivě se velice brzy zaměřili i na kvalitu.
Věhlas si jako první vydobyla vína z produkce území Constantia patřícího Simonu van der Stelovi, pozdějšímu prvnímu guvernérovi země. Ta se ještě před koncem sedmnáctého století prosadila i v Evropě. Mimochodem, právě sklepy Klein Constantia, jedny z nejstarších v oblasti, dnes vlastní český finančník Zdeněk Bakala. Současná jihoafrická vinařská mapa představuje okolo sta tisíc hektarů ve třinácti oblastech. Přestože v produkci převažují bílé odrůdy, reprezentantem země je červené víno z vlastní odrůdy Pinotage. Tu v první čtvrtině 20. století vyšlechtil křížením odrůd Pinot noir a Cinsault profesor Abraham Izak Perold. Pokud chcete poznat vlastnosti tohoto vína, potom zvolte Kanonkop Pinotage, neuděláte chybu. Odhalí vám všechno kouzlo této ne tolik rozšířené odrůdy.
Hýčkaný princ V Austrálii se začala réva šířit až na konci osmnáctého století díky transportům vyhnanců, kteří sem dovezli její první sazenice. První pokusy s přípravou vína však nebyly nijak oslnivé. O nějakých sto let později dokonce označil anglický obchodník s vínem T. G. Shaw podmínky pro vinohradnictví v Austrálii za nevhodné, vinařství se přesto v zemi uchytilo.
V polovině devatenáctého století už země produkovala okolo devíti milionů hektolitrů.
Produkce se nicméně zaměřovala hlavně na množství, o kvalitě se začalo hovořit až od šedesátých let století minulého. Dnes australští vinaři hospodaří na více než 170 tisících hektarech, a i když převážnou část produkce tvoří vína průměrná, najdeme zde skutečné rarity. Pakliže si na degustaci vyberete víno pod etiketou Peter Lehmann, Barossa Shiraz, Barossa Valley, ze sklepa pionýra kvality australských vín, poznáte, jakou cestou dnes tamní vinaři kráčejí za úspěchem. I když existuje domácí odrůda Tarrango, za svého emisara si země zvolila Shiraz, původně francouzský Syrah. A na světovém vinařském fóru dobyla již mnoha význačných úspěchů.
Historie vinařství na Novém Zélandu, nejjižnější výspě pěstování révy na celé planetě, se začala psát v roce 1819 a nastartoval ji Sam Marsden. Ten totiž přivezl první révy z Austrálie. Její pěstování se uchytilo a v bezmála dvou stech letech existence prošlo řadou nešťastných událostí, které jeho rozvoj brzdily. Nejprve začal řádit révokaz, potom přišlo abstinenční hnutí, jinými pohromami bylo zrušení celních bariér a dramatický propad cen. Vinaři však všechny tyto situace zvládli a v sedmdesátých letech minulého století i oni zahájili tažení za zvýšením kvality produkce. Na jeho počátku přitom stálo doporučení profesora Beckera, který radil zaměřit se na svěží bílá vína, konkrétně Müller Thurgau. O pár let později vložili vinaři své naděje do Sauvignonu blanc a ten se ukázal být nejlepší volbou. Od počátku třetího milénia se žádná ze světových přehlídek vín z této odrůdy neobejde bez zástupců z Nového Zélandu. Na soutěžích se pravidelně umísťují „na bedně“ a jsou považována za nejlepší sauvignony jižního typu, často dokonce za nejlepší ze světové produkce vůbec.
V jedenácti novozélandských oblastech představuje co do kvality Sauvignon blanc hlavní odrůdu produkce a zůstává „hýčkaným princem“ tamních vinohradníků. A to i když se vysazování nových vinic zvolna zaměřuje na modré odrůdy. Nejlépe se o tom přesvědčíte sklenkou sauvignonu, který je zmiňován kdykoli, když na novozélandská vína přijde řeč, a sice Cloudy Bay Sauvignon blanc. l •
O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce
