Země je v poměru k HDP nejzadluženější z členů Evropské unie
Pomozte si sami! I takovou odpověď dostával řecký premiér Jorgos Papandreu na summitu Evropské unie před dvěma týdny, na němž se snažil získat podporu členských států.
Řecký dluh dosáhl výše 127 procent HDP (Česká republika se srovnatelným počtem obyvatel má dluh 36,5 procenta HDP), což je nejvíce ze zemí Evropské unie. Dle řeckého ministerstva financí se celková suma státního dluhu vyšplhala na 300 miliard eur (zhruba 7,725 bilionu korun).
Kvůli tomu snížila agentura Fitch Řecku na začátku prosince rating ze stupně A- na BBB+ a označila zemi za nejslabší článek eurozóny, tedy pro investory nejrizikovější stát (Česko se honosí známkou A+). Euro pak následně oslabilo proti dolaru na nejnižší hodnotu za poslední měsíc, index aténské burzy klesl o šest procent a řecké vládní dluhopisy se propadly. V polovině prosince se připojila se stejným hodnocením agentura Standard & Poor´s, což může vést k tomu, že v operacích Evropské centrální banky (ECB) nebude možné používat řecké obligace. (Na konci roku 2010 totiž přestane platit výjimka z období krize, že si lze u ECB vypůjčit i na dluhopisy, které se nenacházejí v pásmu A.)
Nejsme Island ani Dubaj
Problémy Řecka by měla dle německé kancléřky Angely Merkelové řešit celá EU, ale je otázka, zda je unie schopná zaručit se za řecké dluhy. „Je to hlavně domácí problém, který vyžaduje řecké řešení,“ komentoval situaci švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země nyní EU předsedá. Francie chce po Řecku funkční plán přestavby financí a Evropská komise hodlá zemi pomoci pouze s vytvořením záchranného plánu.
Řecké vedení deklarovalo, že situaci zvládne. „Není žádné riziko, že země zbankrotuje,“ nechal se slyšet řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Je přesvědčen, že Řecko příští rok zvládne snížit schodek rozpočtu z letošních 12,7 procenta HDP na devět. V lednu 2010 má Evropské komisi předložit plán na snižování schodku rozpočtu, jinak zemi hrozí značné finanční sankce.
Polepšíme se
Vláda se chystá zamezit nešvarům v ekonomice, zefektivnit využívání financí z EU určených k investicím, plánuje daňové škrty, vyšší zdanění alkoholu, tabáku a příjmů z nemovitostí. Zároveň ale slibuje pomoc chudším spoluobčanům a zvýšení podpory v nezaměstnanosti, která překročí deset procent možná již příští rok.
Řecko nevyužilo zlepšení, které nastalo po vstupu do eurozóny, a nevěnovalo se stabilizaci veřejných financí a reformám. Na konci minulého roku a opět letos se navíc přidaly sociální nepokoje, jež vedly v říjnu k předčasným volbám a k nástupu opoziční socialistické strany PASOK. Socialistický lídr Papandreu populisticky nasliboval konec škrtů a šetření předchozího kabinetu a veškeré ekonomické problémy země svaluje na své předchůdce.
Nejde však o chyby jedné konkrétní vlády, ale o dlouhodobě neřešené problémy trvající desítky let, kdy se rozmáhá korupce, klesá konkurenceschopnost, výběr daní vázne a je neefektivní. Plýtvá se penězi ve veřejném sektoru, populace stárne a stává se závislejší na státu. Společnost je obecně frustrována a unavena neustálými sliby jednotlivých vlád.
Přitom Řecko globální ekonomická krize nezasáhla tak citelně jako jiné, rozvinutější ekonomiky. Je však z velké části závislé na turismu, který kvůli krizi začal letos váznout. Dle statistiky centrální banky došlo za první půlrok k meziročnímu propadu v tomto klíčovém odvětví o 14,7 procenta. Jde o první pokles příjmů z turistiky, která vytváří až pětinu řeckého HDP, za 16 let.
Zfalšovaná čísla Nepořádek ve veřejných financích je pro tento jihoevropský stát charakteristický. Vzpomeňme na zfalšování dat o ekonomických výsledcích před vstupem do eurozóny v roce 2001. Tehdy si země podvodně uzpůsobila schodek za rok 2000 ze 4,1 na dvě procenta HDP a zadlužení v poměru k HDP ze 114 na 106,2 procenta. Je zřejmé, že při skutečných číslech by Řecko dodnes nemohlo přijmout jednotnou evropskou měnu. Na nedávném setkání EURO Business Breakfast se český prezident Václav Klaus zmínil o tom, že před vstupem do eurozóny řecká centrální banka snížila diskontní sazbu z 16 na 9,5 procenta, aby přispěla ke snadnějšímu přijetí eura. Tehdy to ekonomové včetně Klause považovali za naprosto nesmyslné a Řecku se to muselo vymstít. Přesto bylo do eurozóny k 1. lednu 2001 přijato, navzdory tomu, že jako jediná členská země unie nesplnilo žádné maastrichtské kritérium.
Zkreslená statistika Hru s čísly předvedli Řekové i letos v říjnu, kdy ze dne na den zvýšili očekávaný rozpočtový schodek v letošním roce na 12,7 procenta HDP. To je více než dvojnásobek původně očekávaného deficitu, který se měl pohybovat kolem šesti procent HDP. Šéf ECB Jean-Claud Trichet prohlásil, že Řecko otřáslo stabilitou eurozóny, a vyzval řecké činitele, aby zavedli nezávislý statistický úřad. „Nemůžeme mít data, na něž se nelze spolehnout … je to problém důvěryhodnosti,“ sdělil Trichet. Premiér Papandreu 14. prosince předložil balíček opatření ke zmírnění schodku do roku 2013 pod tři procenta HDP (což nezní moc reálně) a vyzval občany k utahování opasků. Na rok 2010 chystá škrty ve výdajích a zvyšování daní. Kabinet má během tří měsíců přijmout kroky, které předchozí vlády nepoužily celá desetiletí. Půjde o škrty v sociálních výdajích a například o devadesátiprocentní daň z bonusů bankovních manažerů. Pokud se alespoň částečně nepodaří Řecku stabilizovat situaci, může dojít k rozsáhlejším nepokojům a k ještě hlubšímu ekonomickému propadu, a bankrot země by byl nevyhnutelný.
*
FAKTA
Řecké počty**
- V roce 2000 si Řecko „upravilo“ rozpočtový schodek ze 4,1 na dvě procenta.
- Tentýž rok Řecko „operativně“ snížilo zadlužení ze 114 na 106,2 procenta HDP.
- Letošní schodek rozpočtu se vyšplhá na 12,7 procenta HDP, i když ještě v říjnu Řekové tvrdili, že se bude pohybovat kolem šesti procent HDP.