A k c e č i s t é r u c e
Policejní vyšetřovatelé obvinili ze závažných hospodářských deliktů několik velkých podnikatelů. Ministr české vlády Jaroslav Bašta ve stejné době přiznal, že seznam podezřelých subjektů pro akci čisté ruce se již rodí.
Čtyři významní čeští podnikatelé se v uplynulých čtrnácti dnech dozvěděli, že spáchali hospodářské trestné činy. Tentokrát rozhodně nejde o žádné malé ryby: exbankéři Pavel Sehnal (Podnikatelská banka) a Antonín Moravec (Kreditní a průmyslová banka), spolumajitel největšího obchodního řetězce v zemi Jan Tlačbaba (Interkontakt Group) a šéf ICOM holdingu Zdeněk Kratochvíl. Všichni mají zkušenosti s obhospodařováním miliardového majetku. V jed- notlivých obviněních jde o stamiliony korun.
Seznam pro první vlnu
Podle ministra Jaroslava Bašty, který stojí v čele vládního protikorupčního výboru, již Zemanův kabinet připravil mechanismus pro sestavování seznamu podezřelých firem a osob, na které se zaměří akce čisté ruce.
Ta by měla probíhat ve vlnách. V té první by mělo být prošetřeno zhruba dvě stě případů. Seznam bude podle ministra bez portfeje kompilován ze čtyř různých zdrojů. Část podkladů připravil Nejvyšší kontrolní úřad, část jednotlivé vládní resorty a zbytek tvoří seznam sporných privatizací, který vypracovala vláda Josefa Tošovského spolu s podněty vzešlými od občanů.
Po trapných začátcích a nejistém vysvětlování, co vlastně Zemanovi ministři zamýšlejí provést, tak akce čisté ruce získala první konkrétní rozměr. Sociální demokracie konečně ví, jak sestavit seznam podezřelých.
„Seznam není uzavřen a předpokládám, že ještě hodně dlouho ani uzavřen nebude. Zatím čítá zhruba dvě stě podezřelých případů, řekl v rozhovoru pro EURO ministr Bašta a zároveň upřesnil, jaká je představa vlády o jeho rozrůstání: „Jedním z úkolů akce čisté ruce je aktivizovat činnost kontrolních orgánů a jednotlivých ministerstev a to bude poměrně dlouho zdrojem dalších informací. Policejní vyšetřovatelé dali v uplynulých dvou týdnech vládě dárek. Nová obvinění několika bohatých a známých českých podnikatelů vypadají jako první výsledky akce čisté ruce.
Velká čtyřka
Bývalý ředitel zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky Antonín Moravec byl na konci října obviněn z trestného činu podvodu a vzat do vazby. Podle vyšetřovatelů se měl podvodu dopustit tím, že si z Kreditní a průmyslové banky údajně převedl 300 milionů korun na svůj soukromý účet. Stejnou částku si v bance měla uložit Škoda Plzeň.
Jenže již o týden později byl Moravec z vazby propuštěn. Podle jeho obhájce Oldřicha Choděry je celé obvinění naprosto nesmyslné. „V obvinění je napsáno, že transakci můj klient provedl na základě nepravdivých informací, ale nikde není uvedeno, jaké informace byly nepravdivé, tvrdí Choděra. Ve čvrtek 12. listopadu Moravec dokonce přešel do ofenzivy. Pro ČTK uvedl, že chce KPB revitalizovat a navrátit před datum uvalení nucené správy. Projekt plné revitalizace banky má již připraven a po schválení státního rozpočtu jej hodlá diskutovat s ministerstvem financí.
V době, kdy byl Moravec propouštěn, obvinili jiní vyšetřovatelé bývalého ředitele Podnikatelské banky Pavla Sehnala a bývalého majitele obchodního řetězce Interkontakt Group Jana Tlačbabu. Ti údajným zneužíváním informací v obchodním styku připravili Podnikatelskou banku o devadesát milionů korun. Podle TV Nova, která případ otevřela, byl Pavel Sehnal v souvislosti s Podnikatelskou bankou obviněn ještě z dalších tří trestných činů.
V telefonickém rozhovoru pro týdeník EURO Pavel Sehnal řekl, že se k obvinění vyjádří, až bude zastaveno. To očekává začátkem příštího roku. „Pak jsem ochoten se s vámi sejít a ukázat vám i spisy, které nasvědčují, že jsem obětí vyděračských metod. Pochopte ale, že obvinění ze spáchání trestného činu je věc velmi nepříjemná a já nechci celý případ komplikovat tím, že bych se k němu nyní vyjadřoval, říká exbankéř Sehnal.
Ředitel největšího obchodního řetězce Interkontakt Jan Tlačbaba v rozhovoru pro EURO uvedl, že jeho obhájce vyvrátil obvinění ve všech bodech. „Takže očekávám, že stíhání bude neprodleně zastaveno. Po právní stránce neexistuje ani žádná možnost, že bych takový trestný čin mohl spáchat. Celý napadený obchod schválilo představenstvo, řekl Tlačbaba.
Posledním z celé série je případ tří jihlavských podnikatelů, kteří měli podle ČTK na českém trhu nezákonně obchodovat s cennými papíry z Bahamských ostrovů v nominální hodnotě 16,5 miliardy korun. Jeden z obviněných, předseda představenstva ICOM holdingu Zdeněk Kratochvíl, byl policií zadržen a vzat do vazby. Druzí dva se zatím skrývají před policií na neznámém místě. Vyšetřovatel případu Jiří Kratochvíl již požádal o spolupráci Interpol.
Ministr Bašta přiznává, že přímou souvislost s akcí čisté ruce tato konkrétní obvinění nemají: „To bychom se chlubili cizím peřím. Vzápětí však dodal, že obvinění mohou mít souvislost nepřímou: „Mohou souviset s celkovou atmosférou ve společnosti, se kterou má akce čisté ruce těsný vztah. Všeobecně je totiž pociťována potřeba zasáhnout proti hospodářské kriminalitě. Šéf vládního protikorupčního týmu minulý týden v souvislosti s pokusem o únos předsedy představenstva České typografie Michala Klímy prozradil, že právě Česká typografie je jedním ze dvou set podezřelých případů na seznamu akce čisté ruce. Zda v seznamu jsou též Kreditní a průmyslová banka nebo Podnikatelská banka Bašta odmítl sdělit: „Kauzu České typografie jsem prozradil jenom proto, abych uchránil pana Klímu od případného dalšího útoku. Žádný jiný případ zatím specifikovat nebudu.
Politická poptávka
Všechny případy jsou v samém začátku. Lze proto jen doufat, že neskončí stejnou blamáží, jakou byla obvinění šéfů Investiční a Poštovní banky Jiřího Tesaře a Libora Procházky, či šéfů Motoinvestu Jana Dienstla a Davida Knopa-Kostky. Této čtveřici bylo totiž sděleno obvinění v podobné době: existovala společenská a politická poptávka, aby někdo za hospodářskou kriminalitu šel do vězení. Ve vazbě tak skončili všichni čtyři. Nakonec se ukázalo, že všechna obvinění stojí na vodě a zmínění finančníci se žádných trestných činů nedopustili.
Tato trestní obvinění, šitá na zakázku politické poptávky, žádné vyčištění podnikatelského prostředí nepřinesla.
Jan Tlačbaba (36)
patří mezi nejúspěšnější české podnikatele. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, pracoval jako topič a později byl zaměstnán v odboru marketingu pražského obchodního domu Kotva. S podnikáním začal již v roce 1990. Jeho Interkontakt Group je největší českou obchodní firmou. Loni dosáhl obratu patnácti miliard korun. Tlačbabova společnost začala s podnikáním v Čechách, ale v minulých letech již expandovala do Polska, na Slovensko a na Ukrajinu. Interkontakt Group vlastní a provozuje řadu hypermarketů, obchodních domů a prodejen. V České republice provozuje 23 supermarkety, 76 samoobsluh, 40 drogerií, 40 prodejen s domácími potřebami, 14 obchodních domů, 14 diskontních prodejen, 36 prodejen cash & carry a 23 velkoobchody. K nejúspěšnějším patří prodejny potravin Pramen IK a obchodní domy Prior IK. Podle generálního ředitele Tlačbaby pociťují výrazný tlak ze strany zahraničních společností a nadnárodních obchodních řetězců, zvláště Tesco a Rewe.
V horizontu dvou až tří let hodlá Interkontakt Group vstoupit na zahraniční burzu. Jan Tlačbaba má největší zálusk na Londýn. Podle internetových výpisů z obchodního rejstříku působí Tlačbaba aktivně ve statutárních orgánech mnoha dalších společností. Kromě firem spojených s Interkontakt Group je také místopředsedou dozorčí rady Banky Haná.
Už v polovině roku 1996 Tlačbaba oznámil, že ve střednědobém horizontu uvažuje jeho firma Interkontakt Group o svém vstupu do některých postkomunistických zemí. Tyto záměry se mu zatím dařilo úspěšně naplňovat.
Letos v lednu pak Tlačbaba nastínil další ambiciózní plány. Podle jeho slov chce Interkontakt Group v roce 2001 až 2002 ovládat v ČR zhruba deset procent trhu. V letošním roce se přitom skupina zaměřila na rozvoj své diskontní sítě.
Antonín Moravec (53)
se do polistopadové historie zapsal jako majitel první banky, jejíž hospodářské problémy vyústily v konečnou likvidaci. Do roku 1989 pracoval jako stavbyvedoucí, po listopadu začal podnikat. V říjnu 1991 koupil za sto deset milionů korun podnik Středočeská zřídla v Náchodě - Bělovsi. Počátkem roku 1992 stál u vzniku společnosti Svobodná zóna - Severní Čechy a v březnu 1992 založil Kreditní a průmyslovou banku (KPB).
Na KPB uvalila centrální banka v září 1993 nucenou správu, v srpnu 1995 pak bance odejmula licenci. Již v červnu 1994 se o Moravcovy podnikatelské aktivity začala zajímat policie. V prosinci téhož roku byl vzat do vazby a obviněn z trestných činů zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence a ze zpronevěry. Policii se však nepodařilo Moravcovi zmíněnou trestnou činnost dokázat. Z vazby byl propuštěn v lednu 1996 a o devět měsíců později uzavřela policie vyšetřování krachu bankovního domu. Vyšetřovatelé zastavili stíhání pro zpronevěru a zkreslování údajů a navrhli, aby byl Moravec obžalován pro trestný čin poškozování věřitele.
Moravec podal u Evropské komise pro lidská práva ve Štrasburku stížnost proti České republice. Poukazuje v ní na to, že nucená správa, zavedená v KPB, byla postavena zcela nesprávně a vzniklá pochybení vyřešila ČNB tím, že iniciovala změnu zákona o bankách. Tu pak vztáhla se zpětnou účinností i na KPB. Moravec chce po republice odškodné ve výši pěti a půl miliardy korun. Komise letos v květnu rozhodla o tom, že stížnost je přípustná. Moravcovou kauzou se tedy bude zabývat. Moravec odškodnění nebude vymáhat, pokud se s MF dohodne na revitalizaci banky
Skandál kolem tohoto peněžního ústavu zasáhl i politickou scénu. Na seznamu subjektů, kterým banka půjčila peníze, figurují dvě strany bývalé vládní koalice - ODA a KDU-ČSL.
Pavel Sehnal (34),
jehož jméno je spojeno s SPGroup a Podnikatelskou bankou, byl v roce 1996 zařazen časopisem Týden mezi nejbohatší Čechy. Jeho majetek byl odhadnut na 1,2 miliardy Kč.
Po absolvování Strojní fakulty ČVUT pracoval jako konstruktér Tesly Elstroj. V roce 1989 se stal marketingovým ředitelem podniku Laboratorní přístroje a o rok později již byl makléřem Komerční banky.
Sehnal je zakladatelem Burzovní společnosti pro kapitálový trh a dalších firem skupiny SPG. V roce 1993 se stal předsedou představenstva Podnikatelské banky. Ta vznikla v prosinci 1992 z podnětu Sdružení podnikatelů. Ústav však zřejmě v prvních letech poskytl řadu pochybných úvěrů, a dostal se do hospodářských potíží. V letech 1995 až 1996 se skupina kolem Pavla Sehnala snažila banku zachránit, leč neúspěšně. V červnu 1996 na ni uvalila centrální banka nucenou správu. SPG protestovala a tvrdila, že pod jejím vedením banka neposkytla jediný ztrátový úvěr. ČNB ale nepřesvědčila. Věřitelé, jejichž vklady byly vyšší než čtyři miliony korun, stále čekají na své peníze.
V souvislosti s krachem Podnikatelské banky byl Sehnal několikrát obviněn. Podle informací zveřejněných v deníku Slovo padnou údajně brzy obvinění dalších osob. S odvoláním na policejní zdroje deník uvedl, že mezi obviněnými budou členové managementu banky z prvních dvou let její činnosti. Mezi nimi by podle Slova měl být prezident Hospodářské komory Zdeněk Somr, předseda Sdružení podnikatelů Rudolf Baránek a benešovský podnikatel Miroslav Švarc. Šéf pražské hospodářské kriminálky Jaroslav Macháně měl podle Slova potvrdit, že všechna uvedená jména figurují v trestním oznámení ČNB.
Z internetového výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že Sehnal byl spojen i s proslulým rekreačním střediskem Orlík. V roce 1994 byl v představenstvu a. s. Orlík.
