Zatímco politici váhají, jak se postavit k budoucnosti jaderné energetiky, její zastánci říkají, že bez ní to nepůjde. Rozvoj atomové energie přitom prý může posloužit nejen energetickým gigantům, ale i menším firmám.
Jaderná energetika Zatímco politici váhají, jak se postavit k budoucnosti jaderné energetiky, její zastánci říkají, že bez ní to nepůjde. Rozvoj atomové energie přitom prý může posloužit nejen energetickým gigantům, ale i menším firmám.
Je zřejmé, že podnikat přímo v jaderné energetice je pro malé a střední firmy fakticky nemožné. Rozvoj tohoto oboru přesto může přinést užitek i jim. Prvním argumentem v řadě je výrobní cena energie, která se pak samozřejmě přenáší až k odběratelům. Energie vyrobená ve vodních a větrných elektrárnách je až dvakrát dražší než ta plynoucí z rozpadu jádra. Solární systémy vyrábějí elektřinu až desetkrát dráž.
S technologickým rozvojem je přitom pravděpodobné, že náklady by mohly klesat. Výzkum je druhou věcí, která firmám může přinést užitek. Primárně tak, že se mohou stát (sub)dodavateli zařízení. Sekundárně výzkum a vývoj financovaný velkými energetickými společnostmi může přinést zlepšení technologií, nalezení nových materiálů a podobně. Jako příklad může posloužit firma Modřanská potrubní. Tato společnost s 270 zaměstnanci, miliardovým obratem a letošním plánovaným ziskem 50 milionů korun dodala Dukovanům zařízení, které snižuje tlakové ztráty při proudění vody a páry v atomové elektrárně.
„Po zhruba půlroce úspěšného provozu v Jaderné elektrárně Dukovany jsou tlakové ztráty po namontování těchto komponentů ještě nižší, než jsme původně garantovali. Tedy o více než jednu polovinu oproti původnímu stavu,“ chlubí se úspěchem obchodní ředitel firmy Petr Brožek. O úspěch jde zcela jistě – firma získala v těchto dnech další podobnou zakázku, a to pro slovenské Jaslovské Bohunice.
ATOM V EVROPSKÉ UNII
• Ve světě nyní funguje 439 reaktorů, které vyrábějí zhruba 16 procent celosvětové spotřeby
• V Česku pokrývá jaderná energie ze dvou elektráren (v Temelíně a Dukovanech) třetinu veškeré spotřeby
• Slovensko dokončuje třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny v Mochovcích
• Nejvíce atomové energie v Evropě využívá Francie – celou třetinu své spotřeby
• V Unii je proti atomovým elektrárnám osm zemí: Rakousko, Německo, Irsko, Island, Norsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko
ČEZ TVRDÍ, ŽE JÁDRU FANDÍ STUDENTI
Za posledních sedm let oslovil ČEZ při různých besedách na 100 tisíc studentů. Tři čtvrtiny z nich tvrdí, že se Česko neobejde bez jaderných elektráren.
„Mluvíme ale také o velice všedních věcech, jako je třeba struktura spotřeby energie v domácnosti. Studenti se také hodně ptají na nejnovějších poznatky vědy v oblasti jaderné fúze, vodíkové energetiky nebo energie z obnovitelných zdrojů,“ přibližuje setkání nezávislý poradce v oblasti energetiky Petr Otčenášek.
„Diskuze o jaderné energetice je bohužel stále přeplněna emocemi, mýty a často vyloženými a záměrnými nepravdami. Krásný citát z Kanta říká: Měj odvahu posloužit si vlastním rozumem. Lidé a zejména mladí jsou velmi dobře schopni udělat si vlastní názor, musí však mít možnost získat informace z různých zdrojů. Proto pokládám besedy se školáky a studenty za důležité,“ míní předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
CO S VYHOŘELÝM JADERNÝM PALIVEM?
Nejvážnější argument proti jaderným elektrárnám se týká vyhořelého paliva. Zatím se totiž v celém světě skladuje, odborníci nenašli cestu, jak jej likvidovat. V Česku nyní leží vyhořelé články v Dukovanech a v Temelíně, mezisklad by měl začít fungovat v temelínském areálu od roku 2012. Sloužit bude třicet let a pojme 1370 tun uranu. O lokalitě, v níž vznikne trvalé podzemní skladiště, se vedou v Česku bouřlivé diskuze. Lidé z vytypovaných oblastí jsou tvrdě proti.
„Ve všech šesti lokalitách se lidé bojí o životní prostředí, že ho úložiště zničí, naruší jim spodní vody a pak samozřejmě mají strach ze samotného atomu. Říkají, taková jaderná elektrárna se za čas zboří, ale palivo nám zůstane v zemi tisíce let,“ přibližuje Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla setkání s obyvateli vesniček, kde by mohl vzniknout hlubinný sklad.
Za všechny odpůrce atomu uvádí, že právě nevyřešená likvidace odpadu je jedním z hlavních důvodů, proč mnoho lidí nesouhlasí s budováním jaderných elektráren. „Ještě po desítkách let není řešení ani na obzoru.“
Naopak druhá strana expertů tvrdí, že Česko bude za několik let energeticky nesoběstačné. Proto lobbují za prolomení limitů těžby hnědého uhlí a vybudování dalších jaderných bloků. Dvě české jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně pokryjí asi třetinu tuzemské spotřeby.
Česká republika celkem spotřebuje kolem 70 milionů megawatthodin elektrické energie ročně. Zatím vykazuje jako jeden z mála států Evropské unie roční přebytek, a to přes deset milionů megawatthodin. „Ale spotřeba postupně roste a zároveň zásoby uhlí klesají,“ uvádí Pavel Liedermann ze společnosti EGÚ Brno, která situaci tuzemské energetiky pravidelně analyzuje.
ROZSVÍTÍ SE PRO ATOM ZELENÁ?
ARGUMENTY ODPŮRCŮ ATOMU
• Bezpečnost a ochrana zdraví lidí – ochrana před teroristickými útoky.
• Riziko závažné havárie s nepředvídatelnými následky pro životní prostředí
• Odpady z provozu a ukládání vyhořelého paliva – zabezpečení ochrany na několik tisíceletí
• Ekonomika – vysoké investiční náklady, náklady na provoz a údržbu, doprava jaderného paliva se zajištěním
Řešení je podle zastánců v atomu. Zprovoznění dalších dvou bloků v Temelíně kolem roku 2020 by mohlo zaručit výkon dva až tři tisíce megawattů. „Ten krok musíme udělat,“ soudí předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Stejně uvažuje i Václav Pačes, předseda Akademie věd České republiky a šéf vládní komise, která má budoucnost české energetiky analyzovat. Už několikrát se nechal slyšet, že podle předběžného názoru komise je potřeba začít s posouzením možnosti výstavby nových jaderných zdrojů.
Energetická společnost ČEZ, která obě tuzemské jaderné elektrárny provozuje, by nový atomový zdroj přivítala. „Z dlouhodobého hlediska nevidíme pro Česko jinou reálnou možnost, jak zabezpečit rostoucí spotřebu při postupném dožívání zásob uhlí a při udržení relativní energetické nezávislosti země a plnění cílů v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Taková prohlášení ovšem nadzvedávají ze židle představitele vládních zelených. Kabinet má totiž ve svém programovém prohlášení, že nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků.
„Teprve nezávislé a věrohodné bilance energetických zdrojů a potřeb mohou vést k nějakým doporučením,“ odmítá Pačesovy výroky odborný konzultant pro energetiku a životní prostředí Vladimír Vlk.
PRŮMĚRNÉ VÝROBNÍ NÁKLADY ELEKTŘINY
- *(v eurech na 1 MWh) Elektrárna na zemní plyn - 35-45 Tepelná elektrárna na černé uhlí - 40-50 Tepelná elektrárna na hnědé uhlí - 40-50 Jaderná elektrárna - 45-55 Vodní elektrárna - 50-100 Větrná elektrárna na moři u pobřeží - 60-80 Elektrárna na bioplyn - 60-80 Elektrárna na zemní plyn - 70-80 Větrná elektrárna na souši - 80-90 Solární zařízení (multikrystalické) - 300-500 Pramen: Ústav pro užitou ekologii v Darmstadtu KDYBY BYL ŘÍMAN CAREM,
POSTAVIL BY JADERNOU ELEKTRÁRNU I vládní politici nejsou k jádru tak odmítaví. Například ministr průmyslu a obchodu Martin Říman nedávno naznačil, že by proti výstavbě nových bloků jaderných elektráren vůbec nebyl. „Kdybych byl car, tak bych stavěl. Ale protože nejsem car a jsem pouze jeden úd koaliční vlády, tak stavět nebudeme,“ poznamenal. Minulý týden se ve sněmovně řešil problém, jak patovou situaci ovládanou zelenými obejít. Sociální demokraté totiž navrhovali, aby energetickou koncepci státu nevytvářela vláda, ale přímo dolní komora parlamentu. Návrh ovšem neprošel, ČSSD se nepodařilo vládní koalici rozdělit. Ta přesto vyšla vstříc požadavku poslance ODS Jana Klase, který vládní přístup k energetice nejhlasitěji kritizoval. Sněmovna si na jeho podnět od vlády vyžádala návrh nové energetické koncepce státu. Předložit ho má do konce roku. Spor o atomovou energii ale není jen výlučně českým tématem. Problém s energií má celá Unie. A názory kolísají od příznivců, jako jsou Francie či Velká Británie, až po naprosté odpůrce, mezi nimiž zřetelně vyčnívá Rakousko. Na březnovém summitu Evropské unie se šéfové evropských vlád shodli, že je třeba do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické produkci na pětinu a snížit emise skleníkových plynů rovněž o pětinu ve srovnání s rokem 1990. VÝROBA ELEKTŘINY V ČESKU (v gigawatthodinách) Hnědé uhlí - 42 134,6 Jádro - 26 046,5 Černé uhlí - 6820,1 Plyn - 4017,3 Voda - 3257,3 Biomasa - 728,5 Zdroj: Energetický regulační úřad JÁDRO BUDE HRÁT DŮLEŽITOU ROLI**
Slovní spojení jaderná energie na summitu příliš často nepadalo, ale nahradila jej slovní spojení nízkouhlíková energetika a energetický mix. Jak je patrné na první pohled, pod oběma názvy si lze představit i energii, jíž opovrhuje většina ochránců životního prostředí.
Výraznější „ano“ pro jadernou energetiku zaznělo koncem září na konferenci o udržitelných energetických zdrojích. Právě jádro bude hrát klíčovou roli v energetice, jež bude stále méně závislá na uhlí. Unie navíc na její rozvoj vydá v roce 2020 čtyřikrát více finančních prostředků než na rozvoj obnovitelných zdrojů.
„Jaderná energie v Evropě existuje a existovat bude,“ říká eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs.
