T e m e l í n
Jedna z posledních mediálních přestřelek mezi přívrženci a odpůrci dostavby Temelína odstartovala minulý týden. Důvodem je blížící se verdikt vládní temelínské komise. Týdeníku EURO se podařilo získat část pracovní verze původní zprávy - posouzení projektu dostavby z ryze ekonomického hlediska. Její závěry ministra Grégra a podnik ČEZ zřejmě nepotěší, ale bohužel ani neovlivní.
Temelín je po patnácti letech výstavby hotov ze dvou třetin a náklady na jeho výstavbu stouply bezmála na sto miliard korun.
Zpráva komise posuzující hospodářské aspekty dostavby jaderné elektrárny Temelín (JETE) má být jako podklad k jednání vlády hotova ke konci února. O budoucnosti projektu rozhodnou ministři v březnu. Nezapomeňme ale, že podnět k mezinárodnímu a nezávislému posouzení hospodářských aspektů dostavby Temelína dala vloni vláda Josefa Tošovského.
Kabinet Miloše Zemana sice prověrku převzal, avšak Grégrův resort striktně odmítl klíčovou část zadání, která měla posoudit potřebnost JETE z pohledu vývoje bilance elektrické energie v ČR. Paradoxně totéž ministerstvo ústy svého bývalého náměstka Dvořáka (EURO 1/1999) prezentovalo snahu zpracovat bilanci energetických zdrojů země do roku 2030!
Důvodem je podle odpůrců Temelína zřejmě (oprávněná) obava, že výsledkem by mohlo být potvrzení dlouhodobé nepotřebnosti JETE pro krytí spotřeby elektřiny v České republice.
Původní zpráva pro komisi totiž obsahuje Přílohu č. 7, zpracovanou společnostmi SEVEn a CityPlan (negativní vztah šéfa této firmy k Temelínu je v českých energetických kruzích dobře znám). Obě poradenské společnosti se snažily „provést citlivostní analýzu bodu obratu výnosnosti investice na základě stavu v lednu 1999. Závěry zprávy, jejíž záměrem bylo „nalezení takzvané ‚kritické hodnoty výše investice na dostavbu elektrárny, tedy toho, kdy se dostavba bez dalších analýz společnosti ČEZ jednoznačně vyplácí , spíše zpochybní dokončení Temelína. Proto asi ministr Grégr nechce o analýze ani slyšet. Zdroje týdeníku EURO však nevyloučily, že Grégrem odmítnutá zpráva bude členům komise předložena.
Z materiálu je patrné (viz graf), že energetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu je v České republice katastrofální (poměrově je shodná s Polskem a horší než v Maďarsku). I nejméně vyspělé státy Evropské unie - Portugalsko či Řecko - mají poloviční spotřebu na obyvatele při trojnásobné výši HDP na hlavu (jakkoliv tyto dvě země nemusejí být typické, neboť mají zřetelně nižší spotřebu energie pro vytápění díky jižnější geografické poloze).
Srovnatelné je ale například Dánsko, jehož spotřeba na obyvatele je podobná jako v České republice, nicméně HDP na obyvatele je asi jedenáctkrát (!) vyšší. Ze studie vyplývá, že prakticky stejný závěr platí i pro spotřebu elektrické energie.
Znamená to, že česká ekonomika má velké vnitřní rezervy úspor energie, dosažitelné jak nutným růstem produktivity práce, tak (zejména) zvyšováním energetické účinnosti výrobních procesů a důsledky restrukturalizace. Tento potenciál představuje asi dvacet procent celkové nynější spotřeby. Lze tedy přepokládat, že i v případě nějakého (možného) růstu HDP neporostou v příštím desetiletí nároky na nové kapacity elektráren a spotřeba elektřiny bude buď dále absolutně klesat, nebo stagnovat.
Současná struktura zdrojů výroby elektrické energie je podle materiálu plně schopna zajistit spotřebu v ČR, a to ze střednědobého hlediska. Zapojování nových zdrojů s vynuceným odběrem elektrické energie do systému lze částečně kompenzovat odstavováním starých elektrárenských bloků. Provoz JETE tudíž za této situace vyžaduje mimořádný nárůst nepotřebného a drahého rezervního výkonu, který jsme jako součást evropského systému povinni udržovat. „Lze konstatovat, že pokud nebude pro elektřinu z JETE nalezen jiný odbyt (například export), povede spuštění elektrárny k podstatnému snížení doby využití uhelných elektráren s příslušnými ekonomickými a sociálními důsledky, uvádí analýza.
„Nižší využití uhelných elektráren po spuštění Temelína bude skutečností, ale nová jaderná elektrárna je potřebná především z ekologických důvodů, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Petr Karas, který byl z iniciativy Grégra z čela představenstva společnosti ČEZ odvolán letos v lednu.
Zpráva pro komisi uvádí, že „elektrizační soustava země potřebuje budovat nové zdroje elektřiny spíše jako špičkové a pološpičkové, nikoliv základní, jakým je JETE . Objem trhu pro český průmysl prý činí v této oblasti asi 30 miliard korun během deseti až patnácti let. „Základní zdroje mohou být budovány v budoucnu jen jako náhrada za odstavené základní zdroje jiné, stojí ve zprávě.
Že by jediným řešením bylo „oddělit Temelín a celou jeho produkci exportovat? Potom by se ale Rakušané a Němci mohli české vlády zeptat, proč staví Temelín, když ho nepotřebuje.
Na druhé straně bývalý šéf společnosti ČEZ Karas tvrdí, že při vývozu elektřiny nelze zjistit, zda ji vyrobili v Temelíně či v uhelné elektrárně.
„ČEZ musí do budoucna uvažovat o další elektrárně, ale rozhodující pro něj bude energetická politika státu, jíž se přizpůsobí, uvedl místopředseda představenstva podniku František Hezoučký. Jeho a další osoby do čela firmy dosadil Grégr letos v lednu právě proto, aby dovedli stavbu ke zdárnému konci.
