Japonská elektrárna Fukušima vyvolala obavy. Hlavně v Evropě a v USA.
Kdyby jaderná elektrárna Fukušima stála v Bangladéši, havárie a únik radioaktivity by vyvolaly celosvětový alarm, ale ne závěry, že jde o 11. září jaderné energetiky. Jenže Fukušima není v Bangladéši. Je v zemi považované za vzor preciznosti a dokonalosti, kde nic nemá chyby. Přesto se ocitla na prahu jaderné katastrofy. A co lze očekávat, když pod vlivem této události změní přes noc názor na atom další stát, který je úplně stejnou planetární ikonou důkladnosti, spolehlivosti a bezporuchové kvality?
Řeč je samozřejmě o Japonsku a Německu. Když tyto dva dokonalé státy mají problémy s atomem jako Japonci nebo se jich bojí jako Němci, oběhne svět tsunami jaderné paniky. Při ní se samozřejmě dozvídáme věci, které tuhle vlnu ještě našlehají. Kromě toho se nabízí logická otázka: Kde všude ještě stojí jaderné elektrárny v zónách, v nichž hrozí zemětřesení a tsunami, nebo dokonce obojí? Američané už o tom něco vědí.
Na zlomu a na pobřeží
Před dvěma lety geologové objevili tektonický zlom asi sedm set metrů od jaderné elektrárny v Kalifornii, tedy v nejlidnatějším americkém státě. Elektrárna má přízračné jméno. Ďáblův kaňon. Slovo kaňon ovšem řádně mate, protože elektrárna leží přímo na břehu Pacifiku. Už v roce 1971 objevili těsně před ní, jen pět kilometrů v oceánu, jiný zlom. Teď seismologové uvažují, jestli by při zemětřesení nedošlo ke zkombinování síly obou zlomů a jak velké otřesy by z toho mohly vzejít.
Potíž číslo jedna je v tom, že Ďáblův kaňon není ojedinělý problém. V Kalifornii, která pořád čeká na své „Big One“, čili velké zemětřesení, je ještě jedna jaderná elektrárna. Jmenuje se San Onofre. Je přímo na pláži a chrání ji devět metrů vysoké betonové valy. Leží u San Diega – a u osm kilometrů vzdáleného zlomu, který může způsobit zemětřesení o síle sedmi stupňů.
Obě elektrárny jsou samozřejmě postaveny tak, aby takové otřesy přestály bez havárie. Jenže Fukušima ukázala, že plány a skutečnost se mohou lišit. Nikdo nepočítal s tak velkým zemětřesením a tak vysokou vlnou tsunami. A hlavně: reaktory vydržely, jenže vlna vyřadila mnohem křehčí podpůrný systém. Podobně jako kdyby auto po povodni naskočilo na první pokus, ale voda by vyřadila brzdy.
Kalifornie má teď námět k přemýšlení. Je to zelený stát, a tak zrovna nemiluje jádro. Ale protože je „zelená“, dala by asi čisté elektřině z jádra přednost před výrobou z uhlí nebo ropy. Jaderná energie tam pokrývá zhruba patnáct procent spotřeby, což je přibližně tolik jako elektřina získaná z obnovitelných zdrojů. Jenže je to také stát, kde od roku 1900 zaznamenali deset zemětřesení silnějších než sedm stupňů.
A teď k potíži číslo dvě. Celá Amerika je protkána sítí zlomů v zemské kůře. Některé z více než stovky amerických atomových elektráren leží docela blízko nich. Třeba Indian Point Energy Center. Je taky docela blízko Manhattanu, jen necelých šedesát kilometrů. Guvernér státu New York Andrew Cuomo ji nechal před několika dny ihned prověřit. Elektrárna Perry u Clevelandu je šedesát kilometrů od zlomu, který v roce 1986 vyvolal zemětřesení o síle pěti stupňů. Elektrárny v Arkansasu a Alabamě jsou docela daleko od zlomu New Madrid. Ještě počátkem 19. století tam byla série obrovských zemětřesení, jež podle dobových záznamů byla cítit až v Nové Anglii a obrátila na chvíli tok Mississippi. Teď, v době nervozity, kdy všechno vypadá najednou jinak, si Američané asi vzpomenou na pochmurné prognózy seismologů, že tento zlom má na to, aby jednou rozpůlil Ameriku a obě části oddělil mořem, přičemž vzniklý záliv by se táhl stovky kilometrů do vnitrozemí od Mexického zálivu až k St. Louis…
Můžeme se nad tím pousmát, ale během psychózy, jakou vyvolala Fukušima, berou lidé vážně i fakta, která jinak patří spíše jen na internet. Vidíme to i v Evropě.
Německé čelem vzad
Vláda kancléřky Angely Merkelové ještě na podzim zvrátila rozhodnutí předchozího kabinetu kancléře Schrödera a prodloužila životnost sedmnácti jaderných elektráren na území Německa o dvanáct let. Měly být zavřeny v roce 2021, Merkelová jim prodloužila život do roku 2033. Pak přišla Fukušima a vše šlo německy rázně. Kancléřka oznámila, že na tři měsíce pozastavuje platnost prodloužení, všechny elektrárny budou znovu prověřeny. Znamená to, že po půl roce už nejsou tak bezpečné? Pak přišel krok číslo dva. Oznámení, že sedm reaktorů bude uzavřeno a přinejmenším jeden už nikdy znovu nenaskočí. Mimochodem to způsobí ekonomické škody ve výši přesahující půl miliardy eur, a Německo tím nesplní své závazky na snížení emisí oxidu uhličitého. A jak napsal týdeník Der Spiegel, cena elektřiny se zvýší o deset procent.
Že zrovna Německo to vzalo takto zkrátka, nijak nepřekvapuje. Souvisí to s tamním všeobecným strachem z atomu: už v 80. letech západní Němci přesvědčili sami sebe, že se určitě stanou jediným cílem všech jaderných hlavic, pokud vypukne třetí světová válka. Mírové využití atomu se s tím svezlo také kvůli vlivu, který na život Spolkové republiky Německo měli Zelení, a protesty proti jádru se staly jednou z oblíbených německých forem trávení volného času. Tato nálada trvá, a tak okamžitě po prvních zprávách o problémech ve Fukušimě vyrazili Němci do ulic a požadovali zavření jaderných elektráren. Rovněž vykoupili Geigerovy počítače na měření úrovně radioaktivního záření. Německé úřady neváhaly informovat, že je stále bezpečné jíst sushi a že se náhle opět masově prodává kniha Gudrun Pausewangové Mrak, která pojednává o osudech dívky, jež přežila obrovskou jadernou havárii. Knížka vyšla v roce 1987, rok po Černobylu.
Obavy však začali projevovat i Rakušané, kteří okamžitě navrhli testy všech evropských elektráren, a Švýcaři, kteří zastavili plány na tři nová zařízení a hlavně se chtějí zamyslet nad tím, jak řešit zdroje energie v budoucnu, tedy jestli se budou moci obejít bez atomu.
Naopak třeba Švédové jedou ve svých plánech dál. Poláci, Litevci, Lotyši či Nizozemci rovněž. Stejně tak si za svými elektrárnami stojí Francie, která je na nich závislá téměř z osmdesáti procent a považuje svoji technologii i předpisy za nejlepší na světě. Britský ministr energetiky Chris Huhne sice varoval před unáhlenými kroky, ale dal najevo obavy, že investoři už do atomovek nebudou chtít investovat.
Fukušima zřejmě přeškrtá plány i Italům. Ti chtěli konečně začít stavět svoji první jadernou elektrárnu. Veřejnost byla po dlouhém váhání pro, v červnu však zemi čeká nové referendum (to předchozí bylo rok po Černobylu) a průzkumy ukazují, že názor Italů se zhoupl. Takže je možné, že elektrárna realizována nebude – nezapomeňme, že země se tam občas pořádně otřese.
A všude se bude kontrolovat, prověřovat a poměřovat. Evropská unie, aby něco podnikla, rozhodla o důkladném prověření všech elektráren v unii a vyzvala k vypracování vize Evropy bez jaderných elektráren. EU prozatím kryje svoji spotřebu elektřiny pomocí jádra z patnácti procent.
Plusy a minusy
V těchto dnech to vypadá, že Fukušima odvála do nenávratna všechny úvahy o jaderné renesanci. Prudký nárůst jaderných elektráren se logicky očekával, protože svět potřebuje stále víc energie a vzpamatoval se už z Černobylu. Ale i tak je na závěry brzy. Až reaktory vychladnou – a hlavy také – bude situace možná vypadat jinak.
Výroba elektřiny z jádra je totiž podle statistik nejbezpečnější. Podle údajů OECD usmrtila v letech 1969–2000 uhelná energetika dvacet tisíc lidí a ropný průmysl měl zhruba stejný počet obětí. Nejnebezpečnější je elektřina z hydroelektráren: jen při jedné havárii v Číně zahynulo 30 000 lidí. Počet obětí jádra se počítá na desítky a to kvůli Černobylu. Ale jsou tady samozřejmě i dlouhodobé oběti ozáření, různých úniků a podobně. Podle OECD zemře či zemřelo například kvůli Černobylu třicet tisíc lidí, jiné odhady uvádějí až milion. A zase OECD: jen za rok 2000 zemřelo podle projekcí kvůli znečištění vzduchu zplodinami při výrobě elektřiny z uhlí, ropy a plynu až 300 tisíc lidí.
Zpráva OECD rovněž uvádí, že havárie těchto druhů elektráren, která by způsobila smrt stovek lidí, je desetkrát pravděpodobnější než jaderná havárie stejného rozsahu.
Výroba elektřiny z jádra je také výhledově levnější než z uhlí nebo plynu. V Americe nyní stojí podle studie Massachusetts Institute of Technology jedna kilowatthodina z jádra 6,6 centu, kdežto z plynu 6,5 a z uhlí 6,2 centu. Ale jak budou ceny surovin stoupat – za devět let už má být spotřeba elektřiny o padesát procent vyšší, bude jádro výhodnější. Druhá věc ovšem je, že postavit jadernou elektrárnu stojí mnohem více než třeba plynovou. Proto to nyní vypadá, že tuto „objížďku“ zvolí mnoho investorů, kteří nebudou riskovat boje s veřejným míněním.
A teď zajímavá věc. Už jsme zmínili, že velkou psychologickou roli hraje zřejmě to, že nehoda se stala zrovna v superdokonalém Japonsku. Když se to stalo tam, může se to stát kdekoliv… Ale pozor na malé japonské špinavé tajemství: vychází najevo, že v tamních jaderných elektrárnách nebylo všechno, jak má být. Inspektoři zakrývali nedostatky, občas unikala radioaktivní pára a v jednom případě, který popsala agentura AP, zaměstnanci ručně míchali uran v kovových kádích. Stovky z nich při tom byly vystaveny radiaci a dva lidé později zemřeli. Navíc Fukušima byla hodně stará elektrárna a jeden blok měl být brzy úplně odstaven.
Ale to jsou argumenty, které v dnešní době nebudou odpůrce atomu moc zajímat. Samotný fakt, že se havárie mohla odehrát v zemi robotů a nejdokonalejších aut, může podle některých expertů znamenat bod obratu v historii jaderné energetiky.
Ve světě dnes funguje 443 reaktorů, dalších 62 se staví a 441 je jich v plánech. Uvidíme, kolik z nich se nikdy nepostaví – a nakolik to bude rozumné.
Rychlá rozhodnutí Evropská unie chce, aby jednotlivé země provedly zátěžové testy svých jaderných elektráren do konce letošního roku. Seznam testovaných kritérií mají předložit do 30. června. V unii má jaderné elektrárny celkem 14 z 27 zemí. Očekává se, že všechny nařízenou revizi provedou. Německo již zahájilo revizi. Sedm jaderných elektráren dočasně odstavuje a prověřuje všech sedmnáct starších, kterým měla být podle rozhodnutí z loňského roku prodloužena životnost za dřívější hranici roku 2020. Švýcarsko zastavilo schvalování tří nových elektráren a už rozhodlo, že provede testy ve všech stávajících. Čína nařídila prověrku jaderných zařízení a odložila schvalování nových bloků. Venezuelský prezident Hugo Chávez prohlásil, že jeho země ruší plán na vybudování jaderné elektrárny u hranic s Kolumbií. Brazílie, která nyní buduje svou třetí jadernou elektrárnu, požádala, aby se znovu otevřela diskuse o plánu rozšíření jaderné energetiky v příštích 20 letech.
