Přes čtyřicet procent proudu v České republice mají letos dodat jaderné elektrárnyEvropská unie hledá cestu jak uskutečnit program stanovený Kjótským protokolem, proto důležitou roli bude mít výroba proudu při níž nevznikají emise skleníkových plynů.
Přes čtyřicet procent proudu v České republice mají letos dodat jaderné elektrárny
Evropská unie hledá cestu jak uskutečnit program stanovený Kjótským protokolem, proto důležitou roli bude mít výroba proudu při níž nevznikají emise skleníkových plynů.
Ze šesti scénářů připravených v rámci Státní energetické koncepce (SEK), polovina podporuje využití jaderné energie. Podíl jaderných elektráren společnosti ČEZ na celkové výrobě elektřiny vzroste již letos, a to z loňských 35 na 45 procent. Elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají letos vyrobit 25 060 gigawathodin elektřiny, což je meziroční nárůst o 6 322 GWh. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny by se měla prodloužit životnost jaderné elektrárny v Dukovanech do roku 2035. Zelený scénář SEK, preferovaný MPO, předpokládá rovněž výstavbu dalších bloků v jaderné elektrárně Temelín. Tím by se měl posílit podíl jaderné energetiky na celkové energetické bilanci ČR. Ta má podle premiéra Vladimíra Špidly budoucnost a zůstane významným oborem obstarávání elektrické energie v moderní společnosti. Premiér to prohlásil při posledním vládním projednávání zprávy o jaderné bezpečnosti elektrárny Temelín. „Jaderná elektrárna Temelín odpovídá naprosto všem mezinárodním hlediskům,“ uvedl premiér s tím, že z bezpečnostního hlediska je jedním ze špičkových zařízení. Bylo by podle něj nezodpovědné a nerozumné nepokračovat v rozvoji jaderné energetiky.
Někteří Rakušané se zlobí
S návrhem české energetické koncepce, zachovávající podstatný podíl elektřiny z jádra, nesouhlasí rakouští sociální demokraté(SPO) a svobodní (FPO). „Chtít investovat do jaderné energetiky po dosavadním debaklu atomové elektrárny Temelín, která měla dosud 47 poruch a je prokazatelně nehospodárná, je naprosté šílenství,“ prohlásila po zveřejnění koncepce české energetiky ekologická mluvčí SPO Ulli Simaová. “ Tyto plány rozvoje jsou zcela nepřijatelné. Vyzýváme rakouskou vládu a EU, aby na českou vládu zapůsobily a znemožnily plány na výstavbu atomových elektráren,“ dodala. Na výrobě elektřiny z jádra v rámci EU podle ní trvají jen tři země, ostatní se jí zříkají nebo ji nikdy nezavedly. Odmítavě na energetickou koncepci Česka reagoval také poslanec Evropského parlamentu za FPO Hans Kronberger. “ Dále rozšiřovat jeden z nejnebezpečnějších reaktorů Evropy je šílenství a provokace vůči všem odpůrcům atomu,“ řekl v souvislosti s Temelínem. „Rakousko a EU musejí jednat, a to hned teď a tady,“ zdůraznil.
Petici projedná parlament
Pouze 2,33 procenta, to znamená 131 853 Rakušanů v polovině června podepsalo v podpisovém referendu požadavek, aby vídeňská vláda aktivně vystoupila proti využívání jaderné energie v členských zemích EU. Iniciátorem petiční akce byla rakouská pobočka organizace Greenpeace, která si za cíl stanovila 290 000 podpisů. Peticí se musí zabývat parlament, protože ji podpořilo více než 100 000 lidí. Rakouská pravidla konání podpisového referenda určují, že do úředních místností se dostaví pouze ti, kdo hlasují „pro“ a svůj postoj projeví podpisem listiny. Odmítavý nebo zdrženlivý postoj se dává najevo neúčastí. Ekologičtí aktivisté chtějí dosáhnout toho, aby vláda kancléře Wolfganga Schüssela prosazovala v orgánech EU odklon členských zemí evropské patnáctky od jaderné energie, to znamená od její podpory a od výstavby nových jaderných elektráren. Hrozba klimatických změn a snaha vyrábět elektřinu bez nebezpečných emisí povede podle některých expertů opět k výstavbě jaderných elektráren. Upozorňují přitom na návrat Bushovy administrativy k tomuto zdroji elektřiny a výstavbě nových atomových elektráren v USA. Podobně v Evropě dochází v některých státech k renesanci zájmu o jádro.
Vyrovnaný počet příznivců a odpůrců
Vůbec poprvé za několik posledních desetiletí má Švédsko vyrovnaný počet příznivců a odpůrců jaderné energie. Od negativní vlny z 80. let minulého století, kdy Švédsko v celonárodním referendu schválilo úplnou likvidaci všech 12 jaderných reaktorů, se tak veřejné mínění začíná měnit. Pro zachování jaderných elektráren i pro jejich likvidaci bylo v průzkumu shodně 39 procent dotázaných. Zbývajících 22 procent nemělo na tuto věc vyhraněný názor. V roce 1986, kdy průzkumy začaly, bylo pro likvidaci domácí jaderné energetiky plných 75 procent Švédů, zatímco jen 12 procent chtělo pokračovat v jejím rozvíjení. „Názor veřejnosti je úzce spjat s mírou nebezpečí, které lidé cítí,“ řekl v komentáři pro tiskovou agenturu TT profesor Sören Holmberg z univerzity v Göteborgu. Sociální složení jednotlivých skupin se však s vývojem nemění. Pro pokračování jaderných elektráren jsou především muži, starší osoby a obyvatelé měst, proti pak ženy, mladí lidé a osoby žijící na venkově. V odpovědi na otázku, na jaké energetické zdroje by Švédsko mělo v budoucnu především vsadit, plných 77 procent dotázaných dalo přednost sluneční energii a 68 procent energii z větru. To je rozdíl od české energetické koncepce, která v obnovitelných zdrojích energie preferuje nejvíce využívání biomasy. Celonárodní švédské referendum z roku 1980 uložilo vládě za úkol uzavřít všechny jaderné elektrárny do roku 2010, z celkových 12 byl zatím ve Švédsku uzavřen a zakonzervován jen jediný jaderný reaktor. Mnozí odborníci i zde razí teorii, že budoucností světové energetiky je kombinace jaderných elektráren s obnovitelnými zdroji energie, jako je vítr, slunce a voda.
Ve Finsku bude nový jaderný reaktor
V příštím roce by mělo být rozhodnuto o technickém řešení nového jaderného bloku, jehož výstavbu loni schválily finská vláda a parlament. Při nedávné návštěvě Jaderné elektrárny Temelín to ČTK řekl člen hospodářského výrobu finského parlamentu Martin Saarikangas. Finsko je nyní jedinou zemí Evropské unie, která připravuje stavbu nového reaktoru. Dokončen má být v roce 2010. „Od U nie se čeká ekonomický růst, a ten si vyžádá zvýšené využití energie. Nemyslím si proto, že by se odcházelo od jaderné energie. Pokud budou státy chtít dodržet závazky vyplývající z Kjótského protokolu, který určuje o kolik musí průmyslové země snížit emise skleníkových plynů, budou muset hledat východisko v jaderné energetice,“ uvedl poslanec Antti Rantakangas. Finsko má nyní dvě jaderné elektrárny, Olkiluoto a Loviisa, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí zhruba 35 procenty. Zatím nebylo rozhodnuto, ve které z nich bude nový blok postaven. Blok vybuduje firma TVO. Investice dosáhne až 2,5 miliardy eur. Jedním z důvodů, které podpořily stavbu nového bloku, bylo podle Rantakangase to, že Finsko je první zemí na světě, která vloni rozhodla o vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Největší podíl výroby elektřiny v jaderných elektrárnách má Francie, kde kryjí přes 70 procent veškeré potřeby elektřiny. Francie má zároveň vysoký podíl využití obnovitelných zdrojů energie, které vyrábějí 15 procent elektřiny.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
