Výbuch větráku v jaderné elektrárně u Flamanville, jehož následkem se přiotrávilo pět lidí, připomněl fakt, že řada jaderných elektráren v západní Evropě fatálně zastarává. Na pováženou je kondice jaderných zařízení v Belgii, Španělsku ale i Švýcarsku. Velké obavy to vzbuzuje zejména v Německu, zemi, která dává od jádra ruce pryč.
I když se poslední nehoda stala ve francouzské elektrárně, v Německu se obávají zejména dvou jaderných elektráren v Belgii.
Belgické jaderné elektrárny mají více poruch než ty německé. V německé zemi Severní Porýní – Vestfálsko, která s Belgií sousedí, proto budí velké obavy.
Zelená politička Sylvia Kotting-Uhlová dokonce hovoří o „časované bombě na našich hranicích“ a strana požaduje, aby Belgičané reaktory odstavili. Jak napsal WirtschaftsWoche, když se začne v Německu mluvit o belgických jaderných elektrárnách, zachvátí všechny panika.
Čeští vědci přicházejí s novým reaktorem: Čtěte:
Studna energie. Výzkumníci z Řeže chtějí uspět s vlastním reaktorem IV. Generace
Od roku 2012 se na reaktorech našly tisíce drobných prasklin. Reaktory Doel 3 a Tihange 2 mají být podle části německých politiků odpojeny. I když akutní nebezpečí nehrozí, v Belgii chybí v jaderné energetice dostatek kvalifikovaných pracovníků, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA).
Experti z Jaderné energetické agentury NEA, která spadá pod organizaci OECD, ale hodnotí úroveň bezpečnosti jaderných reaktorů v Německu i Belgii jako stejně vysokou. Belgický ministr vnitra Jan Jambon v prosinci prohlásil, že belgické jaderné elektrárny jsou na sto procent bezpečné.
Reaktor v nejvíce obydlené oblasti Evropy
Reaktor Tihange 2 se nachází 80 kilometrů od německých Cách a je v provozu od roku 1976. Odstaven by měl být v roce 2023. Doel 3 je součástí elektrárny v blízkosti Antverp. Jedná se o jadernou elektrárnu, která leží v jedné z nejhustěji obydlených oblastí Evropy. V rádiu 75 kilometrů žije 9 milionů obyvatel, oblast zahrnuje aglomerace Antverp, Bruselu i Rotterdamu. Elektrárna je v provozu od roku 1982.
Švýcaři jsou také na černé listině
Kromě belgických reaktorů v Německu budí obavy i švýcarské jaderné elektrárny. Vláda Bádenska-Württemberska, ve které jsou zastoupeni němečtí Zelení, žádá, aby Švýcaři odstavili reaktory v Beznau, Leibstadtu a Gösgenu. Loni v listopadu přitom 55 procent Švýcarů v referendu hlasovalo pro zachování jaderné energie v této alpské zemi alespoň do roku 2029.
Jak vypadá německý odklon od jádra? Čtěte:
Německá kocovina ze zeleného boomu: spoléhat na slunce a vítr nelze
Protesty proti staré elektrárně u Burgosu
Vlna nevole proti jaderné energetice zasáhla i Španělsko. Tam lidi protestují proti tomu, že se má po odstávce z roku 2012 opět spustit elektrárna v městečku Garoňa u města Burgos v provincii Kastilie a León ne severu Španělska.
Reaktor přitom už překročil životnost 40 let a je nejstarší v zemi. Elektrárna je stejného druhu jako japonská Fukušima, která v roce 2011 explodovala kvůli zemětřesení, připomenul rakouský Der Standard.
Podle ekologických aktivistů už měla být Garoňa dávno vyřazena z provozu. Životnost reaktoru z roku 1970 byla v roce 2011 jednou prodloužena. Lidovci z vládní strany premiéra Mariana Rajoye hovoří o prodloužení životnosti až na 60 let, tedy do roku 2030.
Šéf španělských zelených (strana Equo) Juan López Uralde varuje, že jde o nebezpečný precedent, pokud se v zemi reaktorům prodlouží jejich životnost ze 40 na 60 let. Podle něj ve Španělsku zůstává nevyřešený problém s vyhořelým palivem, země nemá žádné dlouhodobé úložiště pro jaderné palivo. Vláda rozhodla o rozšíření dočasného úložiště (meziskladu), proti kterému protestuje zase Portugalsko.
Dále čtěte:
