I přes útlum v 90. letech jsou v Olomouckém kraji stále silně zastoupeny zemědělství a potravinářský průmysl. Ekonomický rozvoj jednotlivých oblastí současného Olomouckého kraje ovlivňovala různorodost regionu, jehož jižní část leží na úrodné Hané a severní spíše v hornaté krajině Jeseníků sousedících s Polskem.
I přes útlum v 90. letech jsou v Olomouckém kraji stále silně zastoupeny zemědělství a potravinářský průmysl.
Ekonomický rozvoj jednotlivých oblastí současného Olomouckého kraje ovlivňovala různorodost regionu, jehož jižní část leží na úrodné Hané a severní spíše v hornaté krajině Jeseníků sousedících s Polskem.
Od sedmdesátých let 19. století dominovala v nížinách různá odvětví potravinářského průmyslu, zejména pak sladovnictví, o jehož rozvoj se v té době zasloužily zámožné židovské a německé rodiny. Od počátku 20. století se pak dařilo i kovodělnému průmyslu, stavebnictví, textilní výrobě a utvářely se základy pro pozdější chemický a farmaceutický průmysl.
Na severu nacházeli lidé historicky obživu zejména v dolech, po úpadku těžby se ale přeorientovali na výrobu papíru a skla a pěstování i zpracování lnu. Po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel byly pohraniční oblasti znovu dosídlovány. Začala se rozvíjet zemědělská výroba a textilní, sklářský a dřevozpracující průmysl.
Ovšem ani růst socialistické industrializace v polovině minulého století neodstranil historicky dané průmyslové zaostávání kraje. Na celém jeho území docházelo totiž spíše k postupné modernizaci a rozšiřování již existujících provozů. Ve vzdálenější i bližší historii v regionu tedy spíše než dominantní průmyslové podniky vznikaly malé a střední firmy. Ty také v současnosti tvoří devadesát procent všech zaměstnavatelů v kraji.
Po roce 1990 docházelo také v Olomouckém kraji k organizačním a racionalizačním změnám, především u největších zaměstnavatelů. Řada podniků ztratila své dosavadní trhy a roztříštila se na menší celky, pro něž bylo složitější na trhu obstát. Největší (pokračování na následující straně) (dokončení ze strany 27) útlum zaznamenaly strojírenský a potravinářský průmysl. Ekonomiku kraje však posílil vstup několika nových investorů (Philips, Timken, Siemens, Leroy Somer a další). Výhodná geografická poloha v centru Moravy přispěla v posledních letech spíše k růstu logistických center a obchodních řezězců než větších výrobních komplexů.
Míra nezaměstnanosti se v kraji dlouhodobě pohybuje kolem dvanácti procent, nejvyšší je v hornatých regionech. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele Olomouckého kraje činil v loňském roce jen 78 procent celorepublikového průměru.
Nejvyšší zaměstnanost je vykazována v sektorech průmyslu a stavebnictví, pohybuje se kolem celostátního průměru. Zaměstnanost v zemědělství je téměř o polovinu vyšší než průměr České republiky. Ekonomika hanáckých regionů (Olomouc, Přerov, Prostějov) je více stabilní a více diverzifikovaná než ekonomika v horských oblastech (Šumperk, Jeseník), která je silněji ovlivňována sezonností. Možnosti jejího rozvoje jsou rovněž limitovány infrastrukturou, zvláště dopravní. Z ekonomických odvětví je v kraji nejsilněji zastoupeno strojírenství. K silným oborům patří také textilní a oděvnický průmysl, zemědělství a lesnictví. Nejrychleji v posledních letech roste elektrotechnický průmysl zejména díky aktivitě nových zahraničních investorů. Především v centru kraje jsou dobré podmínky pro rozvoj služeb, ve všech okresech pak jsou příležitosti pro rozvoj cestovního ruchu.
Rozloha kraje: 5 267 km2
Počet obyvatel: 635 126
Sídelní město: Olomouc
Míra nezaměstnanosti: 10,4 % (9/2005)
HDP na obyvatele: 191 780 Kč (2003)
PODNIKÁNÍ V OLOMOUCKÉM KRAJI
(údaje k 31. 12. 2003)
EKONOMICKÉ SUBJEKTY
| počet jednotek v registru ekonomických subjektů celkem |127 865 |
| z toho1) : soukromí podnikatelé|96 257 |
| státní podniky|46 |
| obchodní společnosti|7 976 |
| družstva|487 |
1) pouze výběr subjektů
Pramen: ČSÚ
NEJVĚTŠÍ MĚSTA OLOMOUCKÉHO KRAJE
podle počtu obyvatel
1. Olomouc 100 752
2. Prostějov 47 165
3. Přerov 46 938
4. Šumperk 28 475
5. Hranice na Moravě 19 568
6. Zábřeh 14 308
7. Šternberk 14 005
8. Jeseník 12 431
9. Uničov 12 341
10. Litovel 10 068
ČSÚ Pramen:
NEZAMĚSTNANOST PODLE OKRESŮ
**(hodnoty v procentech)
Jeseník 14,60
Přerov 11,60
Šumperk 11,50
Olomouc 9,20
Prostějov 8,40
Pramen: MPSV, 2005 srpen
