Divadlo Na zábradlí se vrátilo do zrekonstruovaných prostor na Anenském náměstí
Jako místo úzce spjaté s novodobou historií této země a hlavně se jménem prvního českého prezidenta Václava Havla mělo malé pražské divadlo na Anenském náměstí v posledních desetiletích neobyčejnou možnost stát se ukázkovou scénou českého umění. A tak se stalo. Současné Divadlo Na zábradlí patří k nejprogresivnějším a nejlépe hodnoceným domácím činohrám s řadou úspěšných inscenací hraných v celé Evropě. Aby na cestě k důstojnému stánku nezůstalo jen u obsahu, získalo divadlo během posledního roku zcela novou tvář. Rekonstrukci za 44 milionů financoval pražský magistrát.
Původní nehostinný dvorek se díky průhlednému zastřešení proměnil v opravdovou divadelní dvoranu, kde osvícený duch domu z roku 1832 vede dialog s moderními prvky, zejména s novou dominantou: klikatým skleněným schodištěm. To hraje roli divadelní kulisy a zároveň každým svým schodem staví napínavý příběh gradující na galerii, odkud se vchází na balkon a do prezidentské lóže.
V ní se skrývá miniaturní výstava o nejslavnějším kulisákovi na světě. Václav Havel tu v 60. letech minulého století nejen pracoval v zázemí, ale uvedl tu poprvé některá svá slavná díla, například Zahradní slavnost.
Historie domu je ale ještě mnohem starší.
Klasicistní budova zvaná U Zeleného kloboučku z roku 1832 navazuje na základy z počátku 12. století, kdy na místě stál dvorec milevského kláštera. Divadlo tu má hlubokou tradici. První ochotnická představení se tady hrála už na konci 19. století. O to důležitější úkol měli v posledních měsících architekti ze známého pražského ateliéru TaK, kteří se novodobé rekonstrukce ujali, aby skloubili historii s přítomností. Foyer prošlo kompletní proměnou, novou podobu získala i populární divadelní kavárna v přízemí.
„Na starost jsme měli rozsáhlou rekonstrukci a provozní přestavbu, v rámci které vzniklo nenápadné skleněné zastřešení v místě pavlače na úrovni druhého patra. Vytvořili jsme tak nový společenský prostor pro život divadla i jiné kulturní akce,“ představuje rekonstrukci architekt Marek Tichý, zakladatel ateliéru TaK.
Nově zastřešený prostor v přízemí je sjednocený temnou podlahou s intarzií z jemné bílé grafiky. Patro je naopak výrazně světlé, lehká bílá konstrukce galerie navazuje na původní historickou pavlač, kterou ale nechává dominovat. Důležitou součástí nové atmosféry divadla je světlo. To denní, které proniká přes skleněné prvky hluboko do dvora, i to umělé v podobě náhodně poskládaných kulatých lamp u skleněného stropu.
Kromě nového prostoru se mohou diváci v nadcházející sezoně těšit na tři nové inscenace, mimo jiné na adaptaci románu Güntera Grasse Plechový bubínek.
prezidentské lóži se skrývá miniaturní výstava o nejslavnějším kulisákovi na světě.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
