Roky budovaná strategie soužití největších poradenských a auditorských firem s tuzemskými advokáty se hroutí. Vznikají nová partnerství
Letošní léto nebylo v právní branži zrovna okurkovou sezonou. O rozruch se postaraly auditorské a poradenské kanceláře takzvané Velké čtyřky. Nejprve trh rozvířila zpráva o rozchodu dlouholetých partnerů – advokátní kanceláře Ambruz & Dark a PricewatterhouseCoopers (PWC). Nevěrní právníci následně uzavírají sňatek s konkurenční auditorskou firmou Deloitte. Opuštěná PWC reaguje vytvořením vlastní kanceláře PWC Legal, do které přetáhne výrazné osobnosti z největší tuzemské advokátní firmy Havel & Holásek, jež před pár lety dezertovala právě od Deloitte. Na postavení plnohodnotného právního týmu pracuje od loňského roku také KPMG. O oficiální partnerský svazek s advokáty prý usiluje i společnost Ernst & Young.
Před a po Enronu
S krachem texaské energetické společnosti Enron – až do roku 2002 výkladní skříně americké ekonomiky – padá i její auditor, firma Arthur Andersen. Jeden z členů bývalé hvězdné pětky poradenských a auditorských společností (Arthur Andersen, Deloitte, PricewaterhouseCoopers, KPMG, Ernst & Young) byl lynčován za to, že kryl velmi kreativní účetnictví kolosu zaměstnávajícího 22 tisíc lidí. Společnost, která měla od Enronu mnohem větší příjmy z poradenství než ze samotného auditu, tlačila na auditory, aby zavřeli oči. Reakcí na skandál byla snaha o co nejvyšší nezávislost auditora, jejímž „vedlejším produktem“ byla i regulace týkající se právních služeb. Do té doby velké auditorské firmy budovaly silná oddělení právníků. Výsledkem zpřísněných pravidel ovšem bylo trochu zmatené či překotné vydělování právníků z auditorských firem, pramenící částečně z obavy, že přijdou o tržní podíly. Některé regule pronikly i do Evropy – například firmám kótovaným na americké burze nesmí poskytovat právní služby advokáti ze skupiny, která je audituje. Dnes se ukazuje, že pokud společnosti dokážou respektovat toto základní a pár dalších pravidel a vyvarují se tak konfliktu zájmů, separace poradenských firem a právníků není nezbytná. Pro obě strany naopak může být výhodné být součástí jedné skupiny. Bez kooperace odborníků na daně a právníků se dnes už stejně žádná větší transakce neobejde a klient nemusí ztrácet čas hledáním mimo dům. V případech, kdy služby nemohou poskytovat právníci z jedné korporace, funguje takzvaná druhotná reference. Odkážou na spřízněné advokátní kanceláře, u kterých mají díky osobním vazbám a zkušenostem jistotu, že se klientovi dostane dobrého zacházení. Necelých deset let po Enronu tedy začíná být partnerství či legalizace neoficiálních svazků s právními kancelářemi nebo vytvoření vlastní právní kanceláře pod svou hlavičkou opět žádoucí. Zřejmě i kvůli přiostřené konkurenci chce mít každá firma z Velké čtyřky v portfoliu komplexní právní služby, aby mohla klienta opečovávat a samozřejmě inkasovat od začátku až do konce. Jen model volí odlišný. V Česku si zřejmě i díky stavovské tradici každá z těchto profesí udržuje odstup. Zatímco v anglosaském pojetí je kvalifikovaný daňový poradce spíše účetní s malým přesahem do práva, v evropském chápaní je role daňového účetního a daňového právníka tradičně oddělena. Ve Francii nebo Španělsku mají dokonce velké daňově poradenské firmy statut advokátní kanceláře.
Co je doma, to se inkasuje
Společnost Deloitte historicky spolupracovala s kanceláří Havel & Holásek. V roce 2005 se však ambiciózní právníci odtrhávají. Deloitte se od té doby pokoušela pokrýt právní služby prostřednictvím několika interních právníků, což ale nebylo ideální. Najmout zavedenou samostatnou advokátní kancelář ale vedení Deloitte nechtělo. „Bylo by to velké riziko. Získali bychom špičkové právníky, ale za pár měsíců bychom mohli zjistit, že nejsou schopni vstřebat naši firemní kulturu. U Ambruz & Dark jsme měli jistotu, že umí pracovat v kontextu mezinárodní auditorské firmy,“ říká partner Deloitte Miroslav Svoboda.
S právníky, jejichž ambice a představy o dalším rozvoji se již delší dobu neshodovaly s některými lidmi ve vedení konkurenční PricewaterhouseCoopers, si padli kolem krku. „Nebylo to žádné spiknutí, neodcházelo se nám snadno, spolupráce s řadou bývalých kolegů byla vynikající,“ komentuje odchod Vladimír Ambruz, který vybudoval tým čtyřiceti právníků. Zázemí významné poradenské firmy se ovšem nechtěl vzdát. „Mohli bychom fungovat i bez této spolupráce, ale profesně bychom se posunuli na jinou úroveň. Někteří naši právníci by své specializace a know-how jinde neuplatnili,“ vysvětluje.
Nový vztah začaly firmy vydatně propagovat řetězem propojeným zeleným kroužkem a heslem Síla spojení. Na původní model partnerství se samostatnou advokátní kanceláří naopak rezignovala PWC. „Chceme vytvořit špičkovou právní firmu PwC Legal, srovnatelnou s nejlepšími právními kancelářemi na domácím trhu. Oslovili jsme proto odborníky z domácích i mezinárodních firem, kteří mají za úkol vybudovat efektivně strukturovanou kancelář,“ říká Paul Stewart, vedoucí partner daňových a právních služeb PwC v České republice, který soudí, že model aliance s vnější kanceláří, je překonaný.
Jako první přetáhl výrazné osobnosti právní kanceláře Havel & Holásek. Vybudovat kancelář PWC Legal má především Dan Čekal – zakladatel kanceláře Wilson & Partners – a Jan Hladký, který dosud vedl úspěšnou brněnskou pobočku Havel & Holásek s 15 právníky a 50 dalšími zaměstnanci. „Možná to bude znít jako klišé, ale taková příležitost se objeví jen občas. Po deseti letech se znovu definuje systém spolupráce právníků a poradců. Zkušenost s prací v rámci auditorské firmy mám, takže vím, že k nejlepším klientům se dá z pozice lokální kanceláře dostat jen velmi těžko. Téměř všichni spolupracují s Velkou čtyřkou,“ vysvětluje Jan Hladký, proč vyměnil firemní dres. Spolu s ním přešlo do nové kanceláře, která by měla čítat minimálně 25 lidí, aby byla schopna pokrýt všechny oblasti, jako jsou fúze a akvizice, nemovitostní projekty, energetika, private equity, informační a telekomunikační technologie, i několik dalších kolegů z Havel & Holásek.
Lepší tandem, nebo dvě kola?
Svůj právní tým začala loni budovat i společnost KPMG, která v minulosti spolupracovala především s kanceláří Holec, Zuska & Partneři a dalšími externisty. „Reagovali jsme na stále častější požadavek klientů na právní služby ,pod jednou střechou‘ a pod záštitou naší značky. Výhodou je také zjednodušení komunikace,“ říká Radek Halíček, partner advokátní kanceláře KPMG Legal. Kancelář má 18 právníků, z nichž většina má i ekonomické vzdělání. Poslední z Velké čtyřky – společnost Ernst & Young – bývá spojována s advokátní kanceláří Weinhold Legal. Ta byla původně součástí sítě právních kanceláří Andersen Legal čítající celosvětově tisíce právníků, která byla asociovaná s auditorskou a poradenskou firmou Artur Andersen. Po pádu Andersena přešel tým kolem Daniela Weinholda k síti navázané na Ernst & Young, ale pouze na dva roky. V souvislosti s přísnějšími pravidly pro auditory se v roce 2004 osamostatňuje a působí už jen jako Weinhold Legal. S Ernst & Young ovšem i nadále spolupracuje, spíše ale na jakési neoficiální bázi na základě osobních kontaktů z minulosti. I když obě firmy sídlí v jedné budově na Karlově náměstí a mají to k sobě „přes chodbu“, na vizitkách právníků rozhodně neuvidíte jména obou společností, jako je tomu u právníků kanceláře Ambruz & Dark. Opravené oficiální vyjádření Ernst & Young dokonce zní, že spolupracuje s mnoha právními kancelářemi. Podle zpráv z trhu by ale nyní Ernst & Young svazek ráda zlegalizovala a položila prý Danielu Weinholdovi „nůž na krk“. Vzhledem k vyjádření Daniela Weinholda, který si „užívá své nezávislosti a nehodlá být svázán regulemi pro auditora“, se ale zdá smluvní partnerství nepravděpodobné. „Pracujeme i na některých projektech pro jiné společnosti z Velké čtyřky, pokud se tak klienti rozhodnou. Pokud bychom byli nějakým způsobem svázáni s auditory, mohli bychom přijít o některé klienty a některé transakce bychom nemohli dělat. Na takovou pokličku nechceme narazit,“ konstatuje Weinhold. Další ze spekulací zní, že se Ernst & Young chystá vytvořit vlastní právní kancelář, což společnost nechce komentovat.
I právníci mají své daňaře
Nejen Velká čtyřka chce ovšem lákat klienty na „full servis“. Některé velké advokátní kanceláře naopak angažují odborníky na daně. Služby v této oblasti nabízí například německá kancelář Nörr Stiefenhofer Lutz. Respektovaného daňového poradce Pavla Fekara zaměstnává advokátní Baker & McKenzie. Větším daňovým oddělením disponuje White & Case, do které historicky přešli někteří odborníci z Artur Andersen. Na rozdíl od zahraničí ale v Česku právní kanceláře v této oblasti zatím Velké čtyřce nekonkurují.
