Už brzy budou muset auditní firmy rotovat, skončí dlouholeté spolupráce s firmami
Trendem je zahrnovat do výročních zpráv i nefi nanční informace. „Společnosti neexistují ve vzduchoprázdnu. Mají dopad na své okolí i zaměstnance,“ vysvětluje vedoucí partner zodpovědný za audit v KPMG ČR Petr Škoda.
* Od letošního roku se chystají změny v oblasti auditu. Jaké novinky firmy čekají?
Od poloviny června platí auditní reforma v rámci Evropské unie. Jednotlivé členské státy ji měly do té doby transponovat do svých legislativ. V uplynulých měsících prošel zákon o auditorech legislativním procesem a nyní by měl vyjít ve sbírce.
Jednou z hlavních změn je povinná rotace auditních firem u subjektů veřejného zájmu.
V tuzemsku jde zhruba o tři sta společností. Problém je v tom, že každý členský stát si může legislativu přizpůsobit k obrazu svému. Pro auditory i společnosti tím vzniká problém nepřehledného systému národních legislativ, které se nebudou krýt.
? Proč by měli auditoři rotovat?
Cílem reformy jsou tři věci: zvýšení nezávislosti auditora, zvýšení kvality auditu a zároveň větší otevření trhu menším auditním firmám. Otázka je, zda k tomu opravdu dojde. Firmy nečekají a tendry probíhají už nyní. Třeba ve Velké Británii se zatím ukazuje, že na menší auditní firmy legislativa nějaký výrazně pozitivní dopad nemá.
* Novým trendem ve výkaznictví je nefi -nanční reporting.
Ano, této oblasti se týká další směrnice, která vstoupí v platnost po roce 2017.
Trendem je poskytnutí relevantních informací uživatelům. V současnosti mají investoři k dispozici informace, které jsou v podstatě historické a převážně finanční.
Snahou je rozšířit je i o nefi nanční sféru. Společnosti neexistují ve vzduchoprázdnu.
Mají dopad na své okolí i zaměstnance.
Reporty se tak týkají oblastí jako dopad fungování společnosti na životní prostředí, na zaměstnance, na sociální oblast, na lidská práva a boj proti korupci. V tuto chvíli jde opět jen o subjekty veřejného zájmu. Nyní tyto informace dobrovolně poskytují především těžařské nebo energetické společnosti, které mají významnější dopad na okolí.
* Jak se změnilo v posledních letech povolání auditora?
Auditní trh je velmi konkurenční.
Trendy jsou tak v současnosti dva – snižovat náklady, a tím nabídnout výhodnější cenu. Druhým je snaha o ozvláštnění služby, dodání přidané hodnoty. Za těmito cíli stojí řada věcí jako zapojování automatizace do procesů. Všechny velké firmy už dnes mají takzvaný elektronický spis, takže k zákazníkům nejezdíme s velkými taškami jako dříve. Zároveň vyvíjíme a nakupujeme softwary a systémy, které nám pomohou v automatizaci, a tím i zlevní práci. Využít je lze například na detekci zvláštních, podezřelých transakcí. Zároveň se rutinní práce přesouvá do levnějších lokací. S využitím softwaru a umělé inteligence dochází k tomu, že můžeme testovat nejen vzorky transakcí, ale i mnohem větší celky, třeba celé populace dat. Ujištění pro klienta je tak mnohem větší.
* Mění se s tím i nároky na auditora?
Především je dnes velká poptávka po absolventech vysokých škol, a to i od firem, které historicky nenabíraly absolventy, ale pouze zkušené pracovníky. Konkurence na trhu je tak čím dál větší. Ročníky, které nyní vycházejí ze škol, jsou navíc populačně slabší. Zároveň se společně s využíváním nových technologií mění nároky na lidi, které nabíráme. Dnešní auditor by měl být někdo, kdo rád využívá technologie, je to projektový manažer, umí skloubit řadu specialistů, kteří na auditu nutně musejí participovat, protože byznys modely našich klientů jsou čím dál složitější. Zároveň ale musí perfektně znát auditní metodologii a účetní legislativu. Celkově je to pestrá a zajímavá práce, během níž si absolventi rychle osvojí hodně užitečných dovedností.
* Jaké vidíte bariéry pro podnikání v dnešním Česku?
Je to skoro klišé, ale opravdu je překážkou administrativní zátěž. Řada věcí se mění k lepšímu, ale v oblasti daní naopak tato zátěž stále přetrvává, nebo spíše roste. Bez přehánění podnikatel v Česku většinou není vnímán pozitivně. Chybí tu propagace pozitivních příkladů. Také vidím v zahraničí mnohem větší motivaci lidí podnikat, Češi jsou pasivnější. Rovněž mám pocit, že je v Česku velký strach ze selhání. Řada příležitostí dnes ale plyne z pozitivního ekonomického vývoje. My chceme podnikavost podpořit i naším projektem iKid, kdy pracujeme s žáky na druhém stupni základních škol. Jde o pilotní projekt. Pro letošní rok jsme vybrali čtyři školy. Týmy mají za úkol vygenerovat nápad, udělat si průzkum trhu a marketingovou strategii a pak výsledek prezentovat.
K ruce mají mentora a podnikatele na palubě. Vítězové pojedou za odměnu do irské centrály Googlu.
O autorovi| Markéta Žižková, zizkova@mf.cz
