Austrálie patří po Rusku k dalším významným producentům uhlí. Na jaře, kdy evropské země uplatnily vůči Kremlu sankce, se dokonce fosilní materiál od protinožců dovážel i do Česka. Také na ně už však energetická krize dolehla.
Vysoké ceny zemního plynu a jeho nedostatek vyvolaly v letošním roce po celém světě větší poptávku po energetickém uhlí využívaném pro výrobu elektřiny. K tomu se přidává i fakt, že mnohé státy se snaží odstavit dodávky surovin z Ruské federace, a tak se v mnoha případech uchylují ke znovuotevírání zapečetěných uhelných elektráren nebo zvyšují produkci v těch stávajících. Mimo touhy po soběstačnosti se těší na možné výdělky z exportu.
Austrálie dle Reuters očekává, že její zisky z vývozu surovin a energie v tomto fiskálním roce poskočí o sedm procent na rekordních 450 miliard australských dolarů. Doprava uhlí odtud do Evropy totiž pokračuje i v druhém letošním pololetí. Co prospívá ekonomice kontinentu, má však neblahý vliv na jeho klima.
Proto místní premiér Anthony Albanese ve středu vyhlásil, že chystá stavbu takzvaných zón obnovitelné energie. Plán sestává z budování vodních elektráren, větrných turbín a zavedení energie z obnovitelných zdrojů do národní sítě.
Vyjádření středo-levicového politika a člena labouristické strany mají i politický podtext, přišla totiž týden před výročním zveřejněním rozpočtu. Albanesemu pomohl vyhrát volby právě příslib klimatických reforem.
Stát Victoria, kde se v listopadu budou konat další volby, získá na stavbu zmíněných zón obnovitelné energie a větrných elektráren na moři příspěvek v hodnotě 1,5 miliardy australských dolarů. Victoria dále obdrží zvýhodněnou půjčku ve výši 750 milionů australských dolarů, aby zajistila, že podvodní elektrické propojení mezi ní a Novým Jižním Walesem, pojmenované VNI West KerangLink, bude dokončeno do roku 2028. Odhaduje se, že celkově bude stát 3,3 miliardy amerických dolarů.
Baterie národa
Jiné dlouho očekávané propojení, Marinus Link mezi Victorií a Tasmánií přes Bassův průliv, také dostane od centrální vlády podporu – stát zaplatí dokonce 80 procent výdajů souvisejících s pokládáním kabelů. Zvýhodněná půjčka pochází od Clean Energy Finance Corporation.
Další dohoda ohledně Marinus Link bude nastíněna příští středu, ale podle informací serveru Guardian zbývající pětinový podíl odkoupí veřejné orgány států Tasmánie a Victoria. Před dokončením bude za stavbu třeba zaplatit až pět miliard amerických dolarů.
Jedná se přitom jen o první vlaštovky plánovaných investic labouristů do projektů šetrných k životnímu prostředí – celkově totiž chystají do ekologické transformace země vložit přes 20 miliard australských dolarů.
Mottem Albaneseho vlády se stala fráze „rewire the national“ a za cíl si neklade nic menšího než modernizovat a přestavět celou australskou energetickou síť. Urychlí především budování nových přenosových spojů mezi jednotlivými regiony, protože rozvodná síť východního pobřeží by měla přesedlat z převážně uhelné energie na obnovitelné varianty. Dnes z alternativních zdrojů pochází přibližně 35 procent australské energie, do roku 2030 by to však mělo být procent dvaaosmdesát.
„Rewiring the Nation je především o vytváření pracovních míst v nových energetických odvětvích, poskytování čistší, levnější a bezpečnější energie a v neposlední řadě o snižování emisí – přesně tím dnes začínáme,“ uvedl Albanese v prohlášení. Vzápětí sdělil veřejnosti, že vláda půjčí další miliardu na vodní elektrárnu Tarraleah v Tasmánii a projekt pumpy Hydro Lake Cethana. Obě zařízení spadají pod dlouho slibovaný vládní projekt přezdívaný ,baterie národa‘.
Projekty nejvyšší priority
Generální ředitel společnosti Aemo Daniel Westerman začátkem roku nastínil pět hlavních projektů s nejvyšší prioritou. Jeho systémový plán mimo VNI West KerangLink o kapacitě 1800 megawattů a Marinus Link s 1500 megawattů dále zahrnuje projekt HumeLink, který navzájem propojí přečerpávací vodní elektrárny Snowy 2.0, Sydney Ring a zóny obnovitelné energie v Nové Anglii.
Victoria má v současnosti šest pobřežních zón obnovitelné energie a stane se sídlem nejpokročilejší větrné farmy na moři, jaká se v rámci kontinentu buduje. Dvě stovky turbín mají být vztyčeny nedaleko Gibbslandu. Místní vláda si stanovila za cíl do roku 2035 dosáhnout na moři kapacity čtyři gigawatty větrné energie a za dalších pět let tuto hodnotu zvednout na devět gigawattů.
Austrálie navzdory svým ohromným zásobám nerostných surovin letos také prožila energetickou krizi a jen těsně odvrátila výpadky elektřiny. Dodávky uhlí do místních elektráren se totiž několikrát přerušily právě z důvodu celosvětové nouze, zatímco generátory spalující plyn se musely vypořádat s jeho rapidním zdražováním.
