Menu Zavřít

Austrálie nově dohlíží na kontaktování zaměstnanců po pracovní době. Firmám hrozí pokutou až 1,5 milionu korun

27. 8. 2024
Doba čtení: 3 minuty
Autor: Depositphotos
  • Udržet si balanc mezi pracovním a soukromým životem bude odteď v Austrálii nejspíš mnohem lehčí
  • Od pondělí musejí firmy dodržovat takzvané právo na odpojení. To znamená, že své zaměstnance až na výjimky nesmějí po skončení směny kontaktovat s pracovními záležitostmi
  • Tímto krokem se australská vláda snaží bojovat s neproplacenými přesčasy a ochránit zaměstnance před negativními důsledky špatné organizace ze strany vedení

Jednou z mnoha výhod a zároveň i nevýhod moderních technologií je skutečnost, že nám umožňují zůstat v takřka nepřetržitém kontaktu s lidmi v našem okolí. Včetně zaměstnavatelů a nadřízených. Jenže právě ti situace mnohdy využívají a své pracovníky bombardují i po skončení pracovní doby. Zaměstnanci pak řeší dilema, zda odpovídat, anebo upřednostnit klid a tím riskovat svoji kariérní budoucnost.

Některé země proti zmíněným praktikám již zakročily a kontaktování zaměstnanců po směně firmám jednoduše zakázaly. Zaměstnavatelům, kteří by pravidla chtěli ignorovat, přitom pohrozily tučnou pokutou. Nyní se ke zhruba dvaceti státům v Evropě a Latinské Americe přidala také Austrálie, kde nové pravidlo platí od pondělí 26. srpna.

Outstream Placeholder

Jeho zavedením chtěli zákonodárci ulevit pracujícím lidem od pozdních e-mailů, esemesek či telefonických hovorů, jejichž množství se zvýšilo nejen s moderními technologiemi, ale také s pandemií koronaviru, během které se mnoho pracovních procesů přesunulo do online světa. „Před digitálními technologiemi k podobným zásahům nedocházelo. Po skončení pracovní doby lidé odešli domů a až do následujícího dne je nikdo nekontaktoval,“ uvádí agentura Reuters s odkazem na docenta Johna Hopkinse ze Swinburne University of Technology. „Nyní je v celosvětovém měřítku normou, že e-maily, SMS, telefonní hovory probíhají i mimo tyto hodiny, a to i na dovolené,“ dodává.

Nouzová situace? To posoudí úřady

Australané v minulém roce odpracovali v průměru 281 hodin neplacených přesčasů. Vyplývá to z průzkumu Australského institutu, který hodnotu této odvedené práce zároveň ocenil na 130 miliard tamních dolarů (skoro dva biliony korun). Díky novému pravidlu by se každopádně množství hodin strávených prací bez náležitého finančního ocenění mělo do budoucna snížit. Zároveň jim slibuje lepší ochranu jejich práv a také obnovení rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem. Na druhou stranu nicméně platí, že k úplnému přerušení kontaktu mimo směnu nedojde.

Kontaktovat svého pracovníka mohou šéfové třeba v případě naléhavých situací. A podobně tomu bude i u profesí s nepravidelnou pracovní dobou. V takovém okamžiku musejí mít zaměstnanci k ignorování hovoru či jiné formy komunikace dobrý důvod, přičemž o tom, zda na odmítnutí nadřízeného měl dotyčný skutečně právo, bude následně rozhodovat příslušný úřad, konkrétně Komise pro spravedlivou práci.

Kontaktuje vás pravidelně zaměstnavatel po konci pracovní doby?

Ta má zároveň pravomoc vydat zaměstnavateli příkaz k zastavení komunikace a za jeho nedodržení může uložit pokutu až 94 tisíc australských dolarů (bezmála 1,5 milionu korun). To samé ale bude platit i opačným směrem – tedy jen s rozdílem, že zaměstnanec, který v naléhavých situacích uznaných úřadem komunikovat odmítne, zaplatí podstatně míň. Pokuta totiž nebude vyšší než 19 tisíc australských dolarů (přes 288 tisíc korun).

Volat, či nevolat?

Ačkoliv problematika finančních postihů se zdá být jasná, na tom, za jakých okolností je mají úřady uplatnit, se už laická ani odborná veřejnost neshodne. Podle tamních zaměstnavatelů spadajících pod Australian Industry Group panuje v dané otázce hned celá řada nejasností. Současně se skupina obává zpomalení australské ekonomiky, což bude důsledkem toho, že se pracovní místa kvůli novým pravidlům stanou méně flexibilní.

FIN25

Ke spokojenosti zaměstnanců pomohou slova chvály a uznání. V USA se jich lidem příliš nedostává, Češi jsou na tom mnohem lépe
Přečtěte si také:

Ke spokojenosti zaměstnanců pomohou slova chvály a uznání. V USA se jich lidem příliš nedostává, Češi jsou na tom mnohem lépe

„Zákony přišly zčistajasna, byly zavedeny s minimem konzultací o jejich praktickém dopadu a zaměstnavatelům zbylo jen málo času na přípravu,“ cituje vyjádření asociace Reuters. Předsedkyně Australské rady odborů Michele O'Neilová ovšem změnu naopak vítá. Věří totiž, že do rozumných požadavků úřad zasahovat nebude a že současně zákon zabrání tomu, aby zaměstnanci dopláceli na špatné plánování ze strany vedení: „Myslíme si, že to šéfy přiměje k tomu, aby se pozastavili a zamysleli se nad tím, zda tu textovou zprávu či e-mail opravdu potřebují poslat.“ 

Takzvané právo na odpojení aktuálně platí třeba ve Francii, Španělsku, Belgii a Portugalsku. Právě poslední ze zmíněných zemí rodičům dětí mladších osmi let zároveň umožňuje automaticky nastoupit na home office. Na potřebu učinit z práva na odpojení základní právo v celé Evropské unii v roce 2021 apeloval třeba Evropský parlament.  

  • Našli jste v článku chybu?