Australskou ekonomiku již dlouhou dobu pohání těžba přírodních zdrojů, jako je uhlí, plyn a železná ruda. Mnoho dalších kritických nerostů, které jsou často nezbytné pro různé nízkoemisní technologie, ale země vyváží v surovém stavu k dalšímu zpracování do zahraničí, převážně do Číny. Díky tomuto obchodnímu modelu jménem dig-and-ship (vytěž a odešli) ovšem stát přichází o značné peníze.
Typickým příkladem zmíněného dění je lithium používané v bateriích, jež pohánějí třeba elektromobily. Ačkoliv Austrálie zajišťuje zhruba polovinu veškerého světového exportu tohoto alkalického kovu, v zemi vzniká pouze půl procenta všech lithiových baterií na světě.
Změnit by to ale brzy mohla nová politika tamní vlády s názvem Future Made in Australia (česky Budoucnost vyrobená v Austrálii). Země chce díky ní začít zpracovávat kritické nerosty ve svých vlastních továrnách, čemuž mají pomoci rozsáhlé daňové úlevy a půjčky ve výši 22,7 miliardy australských dolarů (asi 342 miliard korun). Hlavním cílem celého záměru je stát se „velmocí v oblasti obnovitelné energie“, což mají zařídit právě investice do průmyslových odvětví, které využívají ekologické technologie.
Australská vláda podle BBC tvrdí, že plán je důležitý i z hlediska národní bezpečnosti, protože země je v určitých odvětvích do velké míry závislá na Pekingu. Od pandemie covidu se navíc po celém světě klade mnohem větší důraz na zajištění vyšší stability dodavatelských řetězců.
Outsourcing výroby může skončit
Do uvedeného plánu se zapojila třeba společnost SunDrive Solar. Ta se snaží nahradit stříbro používané ve fotovoltaických článcích mědí, což mnozí odborníci dříve považovali za nemožné.
„Stříbro je drahé, vzácné a má velké ekologické dopady. Všechny tyto faktory omezují množství solární energie, kterou lze po celém světě vyrobit. Měď je sice také velmi žádaná, ale je tisíckrát hojnější a má stokrát nižší cenu,“ vysvětlila obchodní ředitelka dané firmy Maia Schweizerová.
SunDrive Solar se aktuálně snaží přeměnit jednu z nejstarších uhelných elektráren v zemi na masivní továrnu pro výrobu solárních panelů. V současnosti má doma nainstalované panely jedna ze tří australských domácností, což je nejvyšší podíl na světě. I přesto ale jen jedno procento těchto panelů pochází přímo z domácího trhu, což by právě nová továrna SunDrive Solar mohla změnit.
Další společností, která v rámci vládního programu získala půjčku ve výši 400 milionů australských dolarů (asi šest miliard korun), je Alpha HPA. Jejím cílem je vyrábět produkty z ultra čistého hliníku s co možná nejnižší uhlíkovou stopou. Firma už kvůli tomu ve městě Gladstone na východě země buduje jednu z největších světových rafinerií oxidu hlinitého, jež má vytvořit několik stovek nových pracovních míst.
„Jsem na nás opravdu velmi pyšný, protože po desetiletích outsourcingu výroby do Číny u mnoha lidí panoval skepticismus ohledně toho, zda vůbec v Austrálii dokážeme vyrábět některé věci,“ uvedl provozní ředitel Rob Williamson.
Odborníci kritizují mnohé aspekty
Plán Future Made in Australia oceňují také mnohé další firmy a iniciativy, které se dlouhodobě zabývají problematikou obnovitelných zdrojů energie. „Je to pro nás velká příležitost, abychom světu přinesli širokou škálu různých klimatických řešení,“ zmínil John Grimes, který vede nezávislý australský orgán pro rozvoj chytrých energetických řešení Smart Energy Council.
Někteří odborníci na klima ovšem upozorňují, že celou iniciativu vážně podkopávají nedávná rozhodnutí vlády, jež podporují těžbu nerostných surovin. „Tato vláda pokračuje ve schvalování nových plynových a uhelných projektů. Navíc létá do Japonska, Indie, Koreje a Vietnamu, aby zajistila dlouhodobé kontrakty na australský zemní plyn a uhlí. Pokud bychom opravdu chtěli být velmocí v oblasti zelené energie, nehledali bychom zákazníky pro naše fosilní paliva,“ zkritizovala Polly Hemmingová, ředitelka klimatického a energetického programu Australského institutu.
Další odborníci zase zpochybňují samotnou formu finančních pobídek. Stát totiž firmám peníze pouze půjčuje nebo jim poskytuje různé daňové úlevy, což v mnoha případech nemusí stačit. Poslední kritika pak míří proti alokaci velkého množství peněz na projekty týkající se zeleného vodíku. Toto odvětví je totiž podle některých expertů stále ještě v počátcích a zatím není jasné, zda se skutečně jedná o správnou cestu.
Je třeba jednat rychle
V současnosti je ještě brzy posoudit jakékoliv dopady australského plánu, nicméně všichni oslovení experti se podle BBC shodují, že země má dobrou šanci stát se důležitým partnerem z hlediska odvětví ekologických energií. Austrálie má totiž oproti mnoha jiným státům některé zásadní výhody, jako jsou třeba velké zásoby kritických minerálů a vzácných zemin, vyspělá síť těžařské infrastruktury nebo vhodné podmínky pro výstavbu solárních a větrných elektráren.
Zda národ „protinožců“ chopí tuto příležitost za pačesy a stane se velmocí obnovitelných zdrojů energie, bude záležet na rychlosti úspěchu jednotlivých firem. „Máme neomezený potenciál, ale nemáme neomezený čas. Pokud tuto šanci nevyužijeme, další už nedostaneme. Pokud nebudeme jednat tak, abychom utvářeli budoucnost, budoucnost bude formovat nás,“ uzavřel australský premiér Anthony Albanese.
