Celá záležitost začala podle zpravodajského serveru CNN
zhruba měsíc nazpět poté, co australská ministryně zahraničí Marise Payneová podpořila
v jedné tamní televizi myšlenku na zahájení mezinárodního vyšetřování, jehož
cílem bylo objasnit, kde se tato záhadná infekce, která se postupně rozšířila
po celém světe, doopravdy vzala.
Něco takového se pochopitelně nemohlo ze strany Číny, která o nákaze informovala jako první, obejít bez reakce. A skutečně, jen pár dní po jejím televizním vystoupení přispěchal čínský velvyslanec v Austrálii Čchen Ťing-jie s vyjádřením, v němž začal polemizovat nad tím, proč by vlastně jeho země měla nadále dovážet některé zdejší produkty.
„Obyčejní lidé (čínské národnosti) by mohli říct: ‚Proč bychom měli pít australské víno? Jíst australské hovězí?‘ “ řekl listu Financial Review.
Bohužel pro Canberru, netrvalo dlouho a ambasadorova slova se stala skutečností. Jak totiž informovalo samo australské ministerstvo obchodu, zhruba v polovině května najednou přestal Peking ze „zdravotních důvodů“ importovat hovězí maso pocházející od čtyř významných zdejších dodavatelů, aby o necelý týden později uvalil podle serveru 7news 80,5procentní clo na australské dodávky ječmene.
Austrálie coby pokusný králík
Takto ostrá reakce mnohé experty překvapila. Čína je pro Austrálii zdaleka největším obchodním partnerem, a proto je v zájmu celé řady tamních podnikatelských subjektů, aby se situace opět co nejdříve ustálila. Zda to bude skutečně možné, nicméně nelze v tuto chvíli tak úplně předvídat. „Těžko se odhaduje, jak rychle se dá ve vztahu obnovit důvěra při absenci jakékoliv diskuze,“ cituje CNN Richarda McGregora z australského think tanku Lowy Institute.
Austrálie se tak podle řady jeho kolegů nedobrovolně stala jakýmsi
pokusným králíkem, který má v rámci post-pandemického světa ukázat, zda si
svobodná, prozápadně orientovaná země s úzkými obchodními vazbami na
komunistickou Čínu dokáže uchránit svoji politickou nezávislost, i když se tu a
tam na adresu svého partnera vyjádří poněkud kriticky.
Čína se nařčení brání
Přestože čínsko-australské vztahy byly několikrát napjaté i
v minulosti, současná diplomaticko-obchodní roztržka je v mnohém jiná,
a potenciálně i o dost závažnější. A právě proto si vysloužila tak velkou
pozornost předních světových médií.
Australská vláda si, jak uvádí agentura Reuters, předvolala inkriminovaného čínského velvyslance na kobereček a obvinila jej z vytváření „ekonomického nátlaku“. Peking nicméně podle tamního ministra obchodu Simona Birminghama jakoukoliv souvislost mezi přijatými opatřeními a snahou Canberry o zahájení nezávislého mezinárodního vyšetřování důrazně popřel.
On sám přitom podané vysvětlení zpochybnil, přičemž ani zdaleka nebyl jediným. Také McGregor, který se na Čínu specializuje dlouhodobě, je přesvědčen, že se jedná o naprosto evidentní formu odvety, pomocí níž chce Peking vyslat zprávu do celého světa: „Když chce Čína potrestat nějakou zemi, udělá to veřejně, aby ta země a její občané jasně věděli, že si dovolili příliš.“
Kdo zaplní vzniklou mezeru?
Protože uvalená cla na dovoz ječmene mají podle dostupných informací platit celých příštích pět let, je zřejmé, že dotčení australští farmáři se na čínském trhu znovu jen tak hned neprosadí. Že by tím ale zdejší spotřebitelé jakkoliv utrpěli, se říci nedá.
Podle bývalého australského ministra zahraničí Boba Carra se Číňané k tomuto razantnímu kroku rozhodli i proto, aby tak nalezli dostatek prostoru, který budou moci zaplnit dodávkami produktů ze Spojených států amerických, k jejichž navýšení se zavázali v rámci takzvané první fáze nové obchodní dohody mezi oběma zeměmi.
Ta měla za cíl alespoň dočasně stabilizovat napětí na světových finančních trzích způsobené táhnoucí se obchodní válkou mezi Pekingem a Washingtonem, jež byla podle řady analytiků společně s brexitem hlavní hrozbou pro globální ekonomiku ještě v době, kdy svět žádný koronavirus neznal nebo jej při nejmenším ještě příliš neřešil. „Je velmi, velmi pravděpodobné, že mezeru, jejíž vznik zapříčinilo vyloučení australských farmářů, zaplní američtí farmářští exportéři,“ nechal se slyšet Carr.
Nenechat se šikanovat
Čínský prezident Si-Ťin-pching sice na nedávném zasedání Světové zdravotnické organizace (WHO) s ustanovením mezinárodního týmu vyšetřovatelů nakonec souhlasil, zdůraznil však, že je podle něj nejprve zapotřebí dostat přetrvávající pandemii pod kontrolu, a teprve až poté je možné zabývat se příčinami jejího vzniku.
Vztahy s Austrálií nicméně navzdory prezidentově stanovisku zůstávají i nadále napjaté. Ba co víc, agentura Bloomberg tvrdí, že by se dokonce mohly v nadcházejících týdnech ještě zhoršit, neboť Peking prý plánuje rozšířit přijaté obchodní restrikce i na další druhy zboží dovážené z jižní strany polokoule.
A zatímco Carr zůstává přesvědčen o tom, že je v ekonomickém
zájmu Canberry, aby si Peking co nejrychleji udobřila, podle jednoho z jeho
předchůdců v úřadu, devětašedesátiletého Alexandra Downera bylo zapotřebí
nezaleknout se a stát si za svým.
„Všechny mé zkušenosti s Čínou jsou takové, že se vás budou snažit šikanovat, jak nejtvrději jen můžou… Pěstitelů ječmene mi je líto, ale aspoň jsme jim nepodlehli a nenechali se jimi šikanovat, a máme tu vyšetřování, o jaké nám šlo,“ pronesl Downer v rozhovoru pro rozhlasovou stanici ABC Radio National.
Peking si na sebe plete vlastní bič
Jakkoliv by to na první pohled nemuselo být až tak úplně patrné, dopady celé této čínsko-australské roztržky by z pohledu Pekingu mohly být dosti bolestivé. A to právě vzhledem k současné pandemii koronaviru, během níž řada evropských i asijských států z více či méně objektivních důvodů přehodnocuje, jak moc úzké vazby chce s Čínou navzdory její nezpochybnitelné ekonomické síle vlastně mít.
„Pokud uvidí, jak Čína trestá demokratickou (zemi) jen kvůli tomu, že si nenechala ujít obyčejnou poznámku ohledně toho, že je potřeba vyšetřit, co se s tím virem stalo, pak mnoho z nich začne přemýšlet o tom, jak by ke vztahům s Čínou měly přistupovat,“ uzavřel McGregor.
