Po dokončení to bude největší projekt, který kdy Austrálie ve veřejné dopravě viděla. Stát má v přepočtu stovky miliard korun. Řeč je o metru v Sydney - prodloužení jedné z jeho tras projektuje tým z Prahy. Až svoji práci dokončí, plně automatizované metro vyrazí díky jeho práci jak pod mořským dnem, tak pod obchodní čtvrtí s mrakodrapy.
Evropa-Asie-Austrálie
Týmy, které mají unikátní projekt metra v Sydney tvořit, jsou ze tří zemí - Německa, Indie a Česka. V Praze se konkrétně shromažďují data geologů z Austrálie a na jejich základě počítají místní inženýři statiku zajištění výrubu a také to, jak přesně tunely postavit. Paradoxní je, že pro projektování tunelů jim stačí data a na druhý konec světa se pracovně ani nepodívají.
I přes využití moderních technologií to nebude nic jednoduchého. Mrakodrapy v obchodní čtvrti nesmějí být zatíženy otřesy ze souprav metra, geologie mořského dna jižního Tichého oceánu také není úplně tím, co by český inženýr nosil běžně v hlavě.
Přesto padla volba na Prahu. „K této zakázce jsme se dostali díky předchozí spolupráci v rámci koncernu. V našich zahraničních pobočkách už tak vědí, že máme v Čechách silný tým specializovaný na podzemní a tunelové stavby. Naposledy se naše odbornost ukázala při budování tunelu Považský Chlmec na slovenské dálnici D3, který byl dokončen včas a s plánovaným rozpočtem,“ vysvětluje ředitel společnosti Hochtief CZ Tomáš Koranda.
Pokud se podíváme do dat pražských inženýrů, je patrné, že nová linka bude dlouhá 16 kilometrů, vznikne na ní celkem osm nových stanic a její převážná část bude vedena v podzemí, zhruba 25 až 45 metrů hluboko. Pro stavbu hlavních tunelů v geologickém prostředí sedimentů, pískovců a kříd se má použít celkem pět razicích štítů. Postupovat se bude ale i delikátnějšími metodami, konkrétně za pomoci trhacích prací. Samotná výstavba se pak spustí v tomto roce. První cestující by se měli na nové trase svézt v roce 2024.
Sdílej a tuneluj
Ale zpět k unikátnosti celé stavby. Výsledky, které sedmičlenný tým v Praze vypočte a následně vyprojektuje, pokračují kromě jiných zemí i do Indie. Tam totiž vzniká 3D model, který obloukem poputuje stavařům do Austrálie. Stavba pak vzniká v režimu, pro nějž se používá zkratka BIM. Jeho základem je sdílení a přístup k informacím. Laicky řečeno, všechna data jsou v elektronické podobě na jednom místě přístupná všem, kteří se na projektu podílejí. V rámci systému BIM vzniká digitální vícerozměrný model stavby, který obsahuje geometrické a popisné informace. Model v sobě zahrnuje i negeometrická data. Mezi ně patří dokumenty, jako například stavební deník, harmonogram, výstupy z rozhodovacích procesů stavebních úřadů a další. Správcem dat je australský investor.
Šéf Hochtiefu Koranda: Chceme stavět D4 do Písku
Zatímco systém je v zahraničí poměrně běžný, Česko ho teprve poznává, přestože základní koncepci zavedení systému už schválila vláda. Slibuje si od toho větší transparentnost, rychlost, a tedy i úsporu při budování staveb. Úspora se díky použití metody uvádí jen při realizační fázi ve výši 20 procent z celkových nákladů na celý životní cyklus stavby.
Stavba vzniká metodou, která také není dosud v tuzemsku běžná, zejména u veřejných staveb. Nese název Design & Build. Spočívá v tom, že odpovědnost za projektovou dokumentaci nese firma, která pracuje pro objednatele. Ten pouze specifikuje ve svém zadání účel, standardy a rozsah očekávání. Technické detailní projekční řešení stavby přináší však zhotovitel se svým projektantem.
Pro Hochtief je účast na projektu metra samozřejmě důležitou referencí, která se může odrazit i v hlavním městě. To totiž plánuje ve dvou fázích stavět novou linku metra D.
Čtěte také:
