Pražský magistrát chystá v souvislosti s výstavbou městského okruhu miliardové zakázky. Stavět by se mělo začít za čtyři roky. Obchvat centra stáhne dopravu do nových tunelů na levém břehu Vltavy.
Autor: Martin Siebert
Centrum Prahy každodenně čelí náporu desetitisíců aut, která přitom metropolí jenom projíždějí. Už za sedm let by ale mohl být hotový pražský městský okruh, který automobily vyžene z centra do nových tunelů na levém břehu Vltavy. Tvrdí to alespoň ředitel magistrátního odboru městského investora Jiří Toman.
Hlavní město v současné době staví severozápadní část okruhu, tedy tunelový komplex Blanka. Po jeho dokončení bude chybět úsek mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholskou radiálou. Metropole již má zpracované dvě varianty, jak by severovýchodní část městského okruhu mohla vypadat. Podle současných cen by stavba měla stát zhruba 16 až 17 miliard korun bez daně z přidané hodnoty.
„V tuto chvíli jsme ve stavu zpracování dokumentace vlivu na životní prostředí EIA,“ říká Toman. Magistrát podle něj předpokládá, že posudek získá ještě v letošním roce. Bezprostředně poté město plánuje vypsat výběrové řízení na firmu, která připraví dokumentaci k územnímu rozhodnutí. Ministerstvu životního prostředí se ale zatím vypracované studie příliš nelíbí a požádalo magistrát o jejich dopracování. Kdy se tedy začne se stavbou samou, je zatím nejasné. Magistrát by rád budování spustil mezi lety 2013 a 2014. Vše ale mohou zdržet například odvolání proti územním rozhodnutím nebo stavebním povolením, někteří majitelé mohou případně odmítnout prodat svůj pozemek.
Unikátní řešení průchodu přírodní památkou
Pražský magistrát si již před časem zadal zpracování dvou variant, jak by severovýchodní část městského okruhu mohla vypadat. Problém je zejména se stavbou okruhu v oblasti přírodní památky Bílá skála. Silnice zde podle návrhu povede buď v patrech nad sebou po nábřeží, nebo částečně po nábřeží a částečně téměř 1500 metrů dlouhým tunelem pod Bílou skálou. Odsud pokračuje trasa hloubeným tunelem pod Bulovkou až k ulici Na Košince. Dále návrhy předpokládají ve směru ke křižovatce U Kříže rozšíření současných silnic, odsud by okruh využil již vystavěnou Čuprovu ulici.
Dopravní uzel Balabenka má být součástí jednoho směru okruhu, pro druhý směr by vzniklo nové přemostění. Časem by se zde měla napojit také Vysočanská radiála. Městský okruh má dále směřovat přes Malešice k Jižní spojce, na kterou se napojí u Štěrboholské radiály. I zde se počítá s tunely. První by měl vést pod Spojovací ulicí ke křižovatce Jarov. Druhý, přes kilometr dlouhý by měl být v úseku mezi podjezdem železnice u Českobrodské ulice a nádražím Praha-Malešice. Další tunel by měl spojit městský okruh s Proseckou radiálou. Dlouhý bude 1200 metrů a v patrovém uspořádání povede v trase Zenklovy ulice.
Na dálniční obchvat naváží radiály
Budoucí propojení vnitřního městského a vnějšího dálničního okruhu zajistí silniční radiály. Jejich výstavba podle Tomana začne, až bude Praha znát termíny budování velkého pražského okruhu. Pokud by tyto spojovací komunikace hlavní město postavilo dříve, mohlo by to prý metropoli způsobit dopravní potíže. Kdy bude celý dálniční obchvat kolem Prahy dostavěn, není jasné, u severozápadní části se teprve jedná o nejvhodnější variantě.
Na malý městský okruh by se časem mělo napojit sedm radiál. V současné době již fungují radiály Chuchelská, Chodovská, Štěrboholská a Prosecká, částečně také Radlická. Příští rok magistrát plánuje zprovoznit část Vysočanské radiály, jejíž stavba začala v roce 2004. Řeší dopravu v oblasti vymezené křižovatkou Kbelská a končí křižovatkou se silnicí I/10 (Novopacká) s připojením na dálnici D11 směřující na Mladou Boleslav. Než vznikne severovýchodní část vnějšího silničního okruhu, bude Vysočanská radiála plnit jeho funkci, především odklon tranzitní dopravy na vnější dálniční sítě. V budoucnu by se tato radiála měla napojit na městský okruh u Balabenky. Přípravné práce Praha plánuje zahájit na Břevnovské a zbývající části Radlické radiály – oba úseky by měly částečně vést v tunelech. „V Radlicích musíme projít tím velkým kopcem nahoru na povrch, odtud silnice povede dále v zářezech a menším tunelem,“ přiblížil plány Toman.
Město musí nejprve nechat prorazit průzkumnou štolu, která napoví projektantům, jaký postup a metody mají při stavbě tunelu v Radlicích zvolit. Letos ale magistrát na štolu peníze nevyčlenil. Břevnovská radiála by měla spojit křižovatku Malovanka u Strahovského tunelu s plánovanou dálnicí ve směru na Karlovy Vary.
