Automobilky překonaly rekord. Jejich tržby loni stouply na 1,102 bilionu korun

27. 6. 2019

Tržby tuzemských automobilek a dodavatelů autodílů loni vzrostly o 0,8 procenta na rekordních 1,102 bilionu korun. Z toho finální výrobci utržili 617,5 miliardy korun, tedy o 0,6 procenta více než v předchozím roce. Oznámili to zástupci Sdružení automobilového průmyslu. Proti předchozímu roku, kdy byl růst sedmiprocentní, tempo výrazně zpomalilo. Letos zástupci odvětví očekávají stagnaci.

Podle prezidenta sdružení Bohdana Wojnara odvětví v minulém roce zřejmě dosáhlo svého vrcholu. „Z dat našich členů i veřejných zdrojů lze vysledovat podstatné snížení tempa růstu z předchozích let a vyčerpání trhu práce. S ohledem na transformaci odvětví, vývoj na evropských a světových trzích a další rizika můžeme očekávat podobný vývoj i v letošním roce,“ uvedl Wojnar. Produkce jako celek podle něj bude letos zhruba na úrovni minulého roku.

Dodavatelské firmy utržily 459,9 miliardy korun, což je o 0,1 procenta meziročně méně. Jejich export klesl o 0,8 procenta na 350,3 miliardy korun. Dodavatelé podle viceprezidenta sdružení Miroslava Dvořáka naráželi na své kapacitní možnosti i nedostatek lidí na trhu práce.

Produkce v celkové hodnotě 920 miliard korun šla na export. Proti předchozímu roku vývoz vzrostl o 0,3 procenta. Export z 31 procent směřoval do Německa, sedm procent mířilo do Francie, 6,6 procenta do Velké Británie a 6,4 procenta do Španělska. Do Evropy mířilo celkově 84 procent vývozu.

Objem výroby se loni zvýšil o 1,7 procenta na nový rekord 1,437 milionu vozů. Rostl již pátý rok v řadě. Výroba největší automobilky Škoda stoupla o 3,3 procenta. Export osobních vozidel meziročně vzrostl o dvě procenta, zatímco domácí poptávka o 1,7 procenta poklesla. Výroba autobusů se za leden až prosinec zvýšila o 5,6 procenta na 4890 vozů, naopak produkce nákladních aut o 44 procent klesla na 829 vozidel. Jediný výrobce motocyklů, týnecká Jawa, vyrobil 1493 strojů, tedy o 162 kusů více než v roce 2017.

Infografika: Kde je nejvíce elektromobilů

Průměrná mzda v autoprůmyslu se loni zvýšila o 8,7 procenta na 40.865 korun měsíčně. Byla tak o 28 procent nad celorepublikovým průměrem v Česku. Dělníci v automobilkách brali průměrně 34.556 korun, což je nárůst o 8,4 procenta. Počet zaměstnanců ve firmách sdružení se zvýšil o téměř čtyři procenta na 133.079 lidí.

„Musíme se připravit na zhoršování podmínek na trhu. Je důležité masivně investovat do automatizace a robotizace výroby v situaci, kdy na trhu chybí desítky tisíc lidí. Dalším tématem je snižování emisí a nástup elektromobility. Výrobci se na nástup elektromobility a další trendy intenzivně připravují, ale hlavní bude přesvědčit zákazníky,“ dodal Wojnar.

Podle Wojnara odvedly firmy sdružení a jejich zaměstnanci loni nejméně 62 miliard Kč do státního rozpočtu v podobě daně z příjmu a plateb na sociální a zdravotní pojištění. Vláda by se proto měla podílet na vytváření podmínek pro úspěšnou transformaci odvětví, například odstraněním administrativních a technických překážek pro elektromobily a jejich dobíjení, podotkl.

Tržby českého autoprůmyslu vzrostly podle vedoucího partnera EY Petra Knapa loni nejpomaleji od roku 2009, což může naznačovat blížící se zpomalení sektoru. „Nicméně tento malý růst také zobrazuje omezení daná nedostatkem pracovní síly. I vzhledem k tomu, že tempo vstupu nových investorů se zpomaluje, tak je toto číslo poměrně logické - a buďme rádi aspoň za tuto stagnaci. Začínající elektrifikace tohoto odvětví i další změny mohou přinést pro český Autoland ještě méně příznivé zprávy,“ řekl.

Tuzemský automobilový průmysl reprezentuje 26 procent průmyslové výroby a 23 procent exportu České republiky. Podílí se jednou třetinou na investicích do výzkumu a vývoje. Česko je stále jedničkou ve výrobě autobusů na jednoho obyvatele a dvojkou v produkci osobních aut na hlavu. V absolutních číslech je v objemu produkce 5. v Evropě a 15. na světě.

Za pět měsíců letošního roku bylo vyrobeno 621 681 osobních aut, což je 0,5 procenta meziročně méně. Podařilo se tak zmírnit téměř čtyřprocentní propad z prvního čtvrtletí.