Le Figaro: Německý vliv ve střední Evropě výrazně sílí
ČESKÁ DIPLOMACIE může tvůrcům image Gerharda Schrödera poděkovat. Kdo očekával, že se německý kancléř během svých dvou cest do Česka v minulém týdnu veřejně pustí třeba do ostré kritiky jaderné elektrárny v Temelíně, byl zklamán. Něco podobného by totiž vůbec nezapadalo do koncepce dvoutýdenního Schröderova putování po německo–polském a německo–českém pohraničí. „Celá cesta německého kancléře byla hlavně o public relations, říká český velvyslanec v Berlíně Boris Lazar. Cílem bylo prezentovat pozitiva, nikoliv problémy. To neznamená, že problémy neexistují. Německý odmítavý postoj k Temelínu se nijak nezměnil. Kancléř bezpochyby dobře věděl, že Němci v posledních měsících sdělovali Čechům spíše nepříjemné věci, ať už šlo o omezení pohybu českých pracovníků po vstupu do Evropské unie nebo právě o kritiku Temelína. Pochybností o tom, jak upřímně to Berlín myslí s podporou rozšíření Evropské unie, přibývalo na obou stranách hranice. Také proto se nyní hledal příklad úspěšné německo–české spolupráce. Volba byla jednoduchá
- automobilka Škoda, součást koncernu Volkswagen. Právě ta se stala klíčovou zastávkou ve Schröderově spanilé jízdě plné úsměvů, byť Mladá Boleslav rozhodně není typickým příhraničním městem.
Přítel Volkswagenu. Volba Škody Auto však byla pro Gerharda Schrödera téměř nutná i z dalšího důvodu. Francouzský list Le Figaro se v této souvislosti zmínil o staré přezdívce německého šéfa vlády
- „automobilový kancléř . Sociální demo–krat Schröder byl před časem premiérem Dolního Saska, ve kterém má Volkswagen své sídlo, a sám také působil v dozorčí radě automobilky.
Úzké kontakty s lidmi z Volkswagenu udržuje dosud. Deset dní před svou cestou do Česka osobně vstoupil do rozhovorů mezi vedením německé automobilky a odborovou centrálou IG Metall. Výsledkem má být revoluční řešení nových pracovních kontraktů – pružnější, pokud jde o mzdy i délku pracovní doby. Šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek se domnívá, že Schröderova intervence byla pochopitelná vzhledem k autoritě, jíž se těší u vedení i odborů Volkswagenu. „Vstup politika do jednání může v podobných případech pomoci rozetnout patovou situaci, řekl Kulhánek v rozhovoru pro týdeník EURO. I když se řada odborářů ve Volkswagenu obává, že řešení, jež Schröder podpořil, je v rozporu se snahou neprodlužovat pracovní týden, dohodu nakonec schválí. Její důsledky pocítí také mladoboleslavská Škoda Auto (viz box). Francouzská obava. List Le Figaro připomněl, že němečtí sociální demokraté (SPD) sehráli klíčovou roli už v době námluv mezi Volkswagenem a automobilkou Škoda před deseti lety. Odborový svaz IG Metall, který má k SPD velmi blízko, podle francouzského deníku pomáhal přesvědčovat Čechy, že Volkswagen nabídne lepší sociální podmínky než Renault. V Paříži tehdy tuto iniciativu německých odborářů neviděli vůbec rádi. Škoda Auto se posléze pod německým vedením stala jednou z „lokomotiv české ekonomiky . Řada Francouzů nelibě sleduje německou ekonomickou ofenzivu v celé střední Evropě a obává se, že se ještě posílí po vstupu Polska, Česka a Maďarska do Evropské unie. Na rozdíl od zdejších médií se list Le Figaro ve svém komentáři nezaměřil na sporné body německo–českých vztahů, které v dlouhodobější perspektivě zřejmě nepovažuje za důležité. Setkání Gerharda Schrödera s českými politiky, jak prestižní francouzský deník uvedl, naznačovalo poněkud jiný scénář: „Mitteleuropa se silným německým vlivem se během několika let stane v Evropské unii politickou realitou. K tomuto dojmu zřejmě přispěli organizátoři Schröderovy cesty, když v Mladé Boleslavi ani Liberci nezajistili překlad kancléřových slov do češtiny a na zámku Sychrov uspořádali brífink pouze pro německé novináře. Partie se Zelenými. Ať už bude budoucnost střední Evropy jakákoliv, v současné době je stínů v německo–českých vztazích stále dost. Pokud jde o Jadernou elektrárnu Temelín, Gerhard Schröder pouze potvrdil to, co německá diplomacie uváděla od počátku. I když se Němcům Temelín vůbec nelíbí a oficiálně požadují jeho zastavení, nehodlají tuto záležitost spojovat s rozhovory o vstupu Česka do EU. To „za ně ovšem dosud dělali Rakušané, když blokovali uzavření kapitoly o energetice. Není pochyb o tom, že každá německá kritika Temelína je vhodným argumentem pro ty, kteří obě věci spojují. Pokud se přesto objevují více či méně vstřícná prohlášení německých politiků, souvisí to s rozložením politických sil v berlínské vládní koalici sociálních demokratů a Zelených. Čeští diplomaté se domnívají, že kancléři Schröderovi osud Temelína na srdci nijak zvlášť neleží. Požadavek zastavit jadernou elektrárnu přišel od ministra životního prostředí za Zelené Jürgena Trittina. List Frankfurter Allgemeine Zeitung uvádí, že obě vládní strany hrají složitou „rudo–zelenou šachovou partii . Pří–znivci Temelína se obávají, že SPD bude chtít Zelené získat i pro případnou vládní koalici po volbách v příštím roce. Velvyslanec Boris Lazar to však tak jasně nevidí. „Schröder má i jiné možnosti, třeba koalici se svobodnými demokraty FDP, říká český diplomat v Berlíně. V současné době však německý kancléř roztržku se Zelenými rozhodně nepotřebuje. Verheugen nadějí. Miloš Zeman vkládá naděje do dalšího německého politika, který ovšem nyní působí v Bruselu jako člen Evropské komise – Güntera Verheugena. Informace týdeníku EURO potvrzují, že přinejmenším na expertní úrovni je Evropská komise vůči jaderné energetice podstatně vstřícnější než Rakousko či Německo. Premiér Zeman podle všeho věří, že komisař Verheugen, který je významným členem SPD, dokáže ovlivnit i kancléřův postoj. Schröder Zemanovi slíbil, že Německo bude stanoviska Evropské komise respektovat. Zdá se, že Zemanovy naděje do jisté míry potvrzují výhrady, jež má vůči Verheugenovi druhá strana sporu o Temelín
- především Rakušané. Hornorakouský hejtman Josef Pühringer byl zklamán, když Verheugen nevyvodil patřičné závěry z německého odmítavého postoje k Temelínu. „Verheugenovi muselo zcela uniknout stanovisko německé vlády, prohlásil hejtman. Komisař předtím Pühringerovi napsal, že rakouská kampaň proti Temelínu je politicky nevhodným nástrojem mezinárodních vztahů. Kromě toho zdůraznil, že Evropská unie nemá pravomoci k tomu, aby Temelín uzavřela. Samotné Rakousko však může rozhovory Česka s EU ještě výrazně zkomplikovat.
Berlín moc nezajímáme. Setkání Gerharda Schrödera a Miloše Zemana nakonec působila vcelku idylicky. Oba socialističtí premiéři se bezpochyby shodli v tom, že si nebudou zbytečně házet klacky pod nohy před volbami v obou zemích v příštím roce. Dvoustranné vztahy se však rozhodně idylickými nestaly. Češi se nadále budou muset potýkat s evidentní nerovnováhou sil a zájmů. „Německo–české vztahy mají pro Berlín mnohem menší význam než pro Prahu, napsal Frankfurter Allgemei–ne Zeitung. Německo většinou projevuje zájem, až když vidí na české straně problém typu Temelína. Praha si navíc v minulosti vše komplikovala tím, že ani nebyla ochotna jednat. Také Miloš Zeman se původně nechtěl s kancléřem Schröderem během jeho cesty vůbec sejít.
