Ostrava, to jsou především doly, železárny, smog a Baník, řekne si nejspíš většina lidí. Faktem nicméně je, že jakkoliv neblahé pověsti se třetí největší české město těší, i ono umí být světové. A to nejen během tradičního hudebního festivalu, který se koná v areálu Dolních Vítkovic, ale vlastně po celý rok.
Vydáte-li se z dějiště Colours of Ostrava nějakých 20 kilometrů jihozápadním směrem, dostanete se do Mošnova. Zde se nachází mezinárodní Letiště Leoše Janáčka. A zde také sídlí společnost Skladon, jeden z největších tuzemských poskytovatelů logistických služeb, respektive takzvaného fulfillmentu pro internetové obchody.
Cílem Skladonu, který před dlouhými sedmi lety spoluzakládal Čech s řeckými kořeny Konstantin Margaretis, je obstarat za provozovatele e-shopu veškerou logistiku tak, aby on sám již nic podobného řešit nemusel. Za tímto účelem si Skladon vyvíjí vlastní sofistikovaný software, který se napojí na zákazníkův obchod a pomocí kterého dokáže celou objednávku zpracovat a následně i doručit na konkrétní místo – třebaže je tisíce kilometrů vzdálené.
„Zjednodušeně řečeno, když si koncový spotřebitel na e-shopu něco objedná, nám se to automaticky propíše do systému. Ten pak dá našim lidem vědět, aby zajistili vychystání této objednávky a její zabalení. Automatizovaně objednáme dopravu přesně podle těch kritérií, jaké si zákazník navolil, předáme zboží dopravci, a ten jej rozveze do světa,“ popsal Margaretis redakci Euro.cz základní fungování Skladonu.
„Výhodou naší technologie je mimo jiné i fakt, že klient, tedy majitel e-shopu, po celou dobu tohoto procesu ví, kde se zboží nachází a dokáže tak spolehlivě a v reálném čase informovat svého zákazníka,“ dodal vzápětí.
Na vlně růstu
Že se jejich řešení osvědčilo, lze doložit hned několika způsoby. Tak například výčtem zákazníků, kteří s ostravskou společností dlouhodobě spolupracují. Patří mezi ně třeba firma s outdoorovým oblečením Kilpi, pro níž Skladon obstarává jak B2C, tak B2B objednávky. Dále to pak jsou i brněnští Skinners, které mohou lidé znát díky jejich unikátním ponožkobotám, či společnost Trezor, což je pro změnu druhý největší výrobce kryptopeněženek na světě.
Stejně tak dobře vypovídající jsou ale i finanční výsledky firmy. Vloni si Skladon z pohledu celkového obratu meziročně polepšil o impozantních 157 procent na aktuálních 121 milionů korun. Velkou zásluhu na tom pochopitelně měl rapidně rostoucí e-commerce sektor, který jen v rámci tuzemska utržil dle údajů APEK částku 223 miliard, což bylo o 14 procent víc než v roce 2020.
Současného trendu by chtěli Margaretis a spol. přirozeně využít k dalšímu rozvoji svého startupu – byť je všem ve vedení firmy jasné, že tak překotně jako v uplynulých dvou letech to dost možná již nepůjde: „Naše ambice jsou celkem veliké. Letos bude prioritou akvizice nových zákazníků, z pohledu obratu bychom se chtěli dostat na zhruba 200 milionů korun. Nejsme si úplně jisti tím, zda trh poroste stejným tempem jako doposud. Přeci jen uplynulých 24 měsíců bylo dost specifických, takže dle mého názoru bude nyní odvětví rádo za jakýkoliv byť sebemenší růst.“
Prostory Skladonu by se letos měly navýšit na rovných 16 tisíc čtverečních metrů. Zdroj: SkladonA jak konkrétně si avizovanou expanzi představuje? „Chtěli bychom mít po Evropě víc hubů podobných tomu, jaký máme v Ostravě. Cílem je vytvořit ucelenou síť center, abychom mohli spolupracovat s co nejvíce subjekty v zahraničí. Vloni jsme kvůli tomu posílili naše marketingové a obchodní oddělení a další kroky začínáme plánovat právě v těchto měsících,“ poodkryl spoluzakladatel Skladonu.
Prostory poblíž ostravského letiště si firma nevybrala náhodou. Jedná se o velmi unikátní areál, který jí naskýtá řadu možností. Nejenže patří k těm nejmodernějším v rámci celé střední Evropy, ale současně nabízí i dostatek místa k dalšímu růstu. Ten je zásadní, neboť skladových kapacit je obecně vzato málo a cena jejich nájmů se rychle zvedá – podle Margaretise dokonce tak moc, že v některých částech republiky si za ně majitelé těchto hal říkají i sedm euro za metr čtvereční měsíčně.
Z moravskoslezské metropole navíc každý večer odlétají letadla společnosti UPS do Německa, odkud se zboží expeduje do ostatních koutů světa. Ba co víc, v létě zde má navíc dojít k otevření kontejnerového terminálu, který bude mít přímé vlakové napojení na přístav v Antverpách. „Něco takového zkrátka ani v Praze ani v Brně nenajdete,“ podotkl.
Klíčem ke spokojenosti zaměstnanců je flexibilita
Ještě před třemi lety zabíral sklad ostravské firmy rozlohu pouhých pěti set čtverečních metrů. Letos na jaře, pakliže vše půjde podle plánu, by jeho prostory měly být již více než třicetinásobné. V porovnání s logistickým centrem, které si ve středočeském Dobrovízi nechal před časem vybudovat americký Amazon a jehož plocha zaujímá jen těžko představitelných 95 tisíc metrů čtverečních, je to však stále ,prcek‘.
Na druhou stranu platí, že si ve Skladonu aktuálně vystačí s o poznání menším množstvím pracovníků, než jakým disponuje známý internetový gigant, který se mimochodem za své chování k zaměstnancům po celém světě stává častým terčem kritiky, a to jak z řad veřejnosti, tak i některých politiků.
Spoluzakladatel ostravského startupu je přesvědčen, že podobné problémy v jeho firmě nehrozí, protože se ke svým lidem snaží chovat jinak: „My máme nějakých 40 zaměstnanců na HPP a zhruba dalších 80 brigádníků. Mzdové podmínky ve Skladonu bych, v porovnání s ostatními firmami v oboru, označil jako lehce nadstandardní. Jsme si totiž vědomi toho, že abychom mohli odvádět kvalitní práci, musíme mít také kvalitní personál, který musí být adekvátně ohodnocen. A evidentně se nám to daří, protože máme pouze čtyřprocentní fluktuaci zaměstnanců, což je v našem oboru docela vzácné.“
„Je to možná i tím, že umíme být celkem flexibilní. Nabízíme lidem i částečné úvazky, nemáme problém zaměstnat maminku na mateřské, která chodí do práce o hodinu později, než začíná směna, protože jí to zkrátka takto vyhovuje, a tak podobně. Jinými slovy, věřím, že čím flexibilnější podmínky dokážeme coby zaměstnavatel našim lidem nabídnout, o to spokojenější budou,“ nechal se slyšet třicetiletý Margaretis.
Čím méně robotů, tím více možností
Od ostatních společností, jež působí v oblasti logistiky, se však Skladon liší i jinými způsoby. Zmíněný Amazon tu a tam připomene fakt, že své zboží dokáže zákazníkům doručit pomocí dronů (třebaže se rozvoj této služby z legislativních důvodů značně zpomalil, a ta tak stále není veřejnosti dostupná). Ve skladech Zásilkovny, která spadá do skupiny Packeta podnikatelky Simony Kijonkové, zase pro změnu pojíždějí Packmani – autonomní robotická vozítka, jež jsou schopná roztřídit až 10 tisíc zásilek za hodinu. Něco podobného by člověk v areálu Margaretisovy firmy našel jen stěží. Ne snad proto, že by vedení ostravské společnosti moderním technologiím nevěřilo, ale zastává přesvědčení, že z nich větší prospěch bude mít firma tehdy, pakliže je využije v jiných oblastech.
„Dle mého názoru se automatizace z krátkodobého pohledu poněkud přeceňuje. Každý si myslí, že během následujících dvou tří let bude všechno fungovat samo. Tak to ale nefunguje. Bavíme-li se o automatizaci v logistice, pak jde především o softwarovou automatizaci,“ objasnil Margaretis. Sám si totiž myslí, že s každou další automatizovanou linkou nebo úkonem, při němž stroj nahrazuje člověka, se firma stává o to méně flexibilní.
„Na rozdíl od GLS, DPD či Zásilkovny, které se zabývají výhradně sortací objednávek, je podstata fungování Skladonu docela jiná. My se zbožím různě manipulujeme, objednávky skládáme, kontrolujeme kvalitu produktů, některé z nich dokonce i finalizujeme a tak dále. Řečeno jinak, jedná se o naprosto odlišné úkony, než jaké provádějí jinde, a právě proto se po našich skladech neprohánějí žádná autonomní robotická vozítka, jaká známe od ostatních hráčů na trhu.“
Z areálu ostravského letiště putovalo vloni díky Skladonu zboží do 180 zemí světa. Zdroj: Skladon„Je to celé spíš o tom, že nad těmi procesy je warehouse management systém, který je všechny po technologické stránce hlídá a pomáhá operátorům nedělat chyby. A to se nám daří, protože na pět tisíc objednávek, které opustí haly Skladonu, uděláme v průměru jen jednu jedinou chybu,“ pochlubil se Margaretis.
Takto nízká chybovost je o to pozoruhodnější, vezme-li se v úvahu, v jakém stavu se globální dodavatelský řetězec aktuálně nachází. Nejprve jej ochromila pandemie, přičemž když už se zdálo, že se věci pomalu, ale jistě opět navrací do starých kolejí, vypukla na Ukrajině válka.
„Z pohledu covidu, na který jsme si nějakým způsobem už zvykli a dokázali se mu přizpůsobit, se situace, dá se říct, stabilizovala. Avšak vzhledem k tomu, co se nyní odehrává na Ukrajině, to tak bohužel nevypadá. Dochází k uzavírání vzdušných prostorů, rejdařské společnosti přestávají do Ruska dovážet zboží s výjimkou jídla a zdravotnických potřeb, ceny pohonných hmot letí rapidně vzhůru… Jakýkoliv další vývoj se nyní velmi těžko odhaduje,“ doplnil šéf Skladonu s tím, že i když by mohlo teoreticky přibýt více volných přepravních kontejnerů, zůstává otázkou, jak se se současným stavem vypořádají světové přístavy. Je totiž podle něj možné, že je zčásti zablokuje právě zboží, které původně mířilo do Ruska, což by již tak narušenému dodavatelskému řetězci dozajista ničím nepomohlo. „Je to zkrátka jedna velká neznámá,“ posteskl si.
Na druhou stranu světa za dva až tři dny
Vloni ve Skladonu stihli doručit zboží do celkem 182 zemí světa. A i když toto číslo je samo o sobě už tak dost impozantní, teoreticky by jich mohlo být ještě o něco víc. Konkrétně až dvě stě dvacet, uvedl mladý podnikatel.
Nejdále putovala zásilka do novozélandského Christcurche, přičemž i do těchto zeměpisných šířek je ostravská společnost schopna dopravit zboží třeba i za pouhých pár dní. „Musí ale jít vše zcela po másle. Vzpomínám totiž, že jsme tu vloni měli případ, který se týkal zmíněného Trezoru. Jeho kryptopeněženky putovaly na Filipíny, kde zrovna vydali nějaké nové celní nařízení, v důsledku čehož došlo k zadržení poměrně velkého objemu zboží. Vše se nakonec podařilo vyřešit, každopádně i dopravce, který do těchto zeměpisných šířek dodává zboží několik dlouhých desetiletí, nám potvrdil, že s tím měl skutečně značné potíže. Jinými slovy, pokud nenastanou nějaké administrativní problémy, opravdu jsme s to dopravit zásilku kamkoliv v řádu dvou tří dnů,“ uzavřel Margaretis.
