Budoucnost železniční dopravy v Česku se skrývá ve třech písmenech.
Vysokorychlostní tratě, zkratkou VRT, budou stát až 600 miliard korun a země nyní stojí po rozhodnutí vlády na prahu 40 let stavění nových železnic. Dvě z nich se už začaly plánovat – z Prahy do Brna a Břeclavi a severně do Ústí nad Labem a přes hranice na Drážďany. Nicméně první úsek rychlotratě bude zároveň řešit kapacitní problém železnice a vyroste mezi stanicemi Praha-Běchovice a Poříčany. Stavební povolení mají mít správci železnic už v roce 2025 stejně jako na úsek z Přerova do Ostravy.
Tři sta z místa
A tím plány na tratě, kde se bude jezdit až 300kilometrovou rychlostí, nekončí. V letošním roce by se měla začít zpracovávat dokumentace pro územní řízení tří pilotních úseků. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) si na nich chce vyzkoušet budoucí proces přípravy a výstavby těchto tratí. Zvoleny byly úseky, kde se neočekávají větší komplikace, jak řekl místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO). „SŽDC zadá ke zpracování dokumentace pro územní řízení, což je blízký předstupeň stavebnímu povolení. Nejpozději do roku 2025, a předpokládám i dřív, ty úseky začneme stavět,“ uvedl Kolovratník.
Mezi pilotní úseky patří VRT Polabí na výjezdu z Prahy do Poříčan na Kolínsku, druhý je jižně od Brna a třetí z Přerova na Ostravu. Mají již schválené posudky vlivu na životní prostředí EIA a jsou v souladu s územními plány krajů, v nichž je pro ně vymezen koridor. Leží také v bezproblémovém území, kde se nečeká odpor obcí, které jsou poměrně daleko, a stavby by neměly být technicky příliš obtížné. Všechny pilotní úseky jsou v trasách budoucích vysokorychlostních tratí. Například část z Prahy do Poříčan se následně rozdvojí, jedna větev bude směřovat na Hradec Králové a Pardubice, druhá na jih na páteřní trať Praha-Brno.
Podle Kolovratníka je nejdále příprava vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Drážďany, kde se dokončuje studie proveditelnosti. Ta navrhne podobu trati včetně zastávek a také tunel pod Krušnými horami. „Bude měřit přes 23 kilometrů a bude to nejdelší tunel ve středoevropském regionu,“ uvedl Kolovratník.
Za hodinu do Brna či Drážďan
Vysokorychlostní tratě by měly výrazně zrychlit železniční dopravu v Česku. Například trať z Brna do Ostravy by měla do budoucna umožnit spojit tato města za jednu hodinu, stejně tak by se mělo jezdit jednu hodinu z Brna do Prahy nebo z Prahy do Drážďan. Fyzicky pak budou tratě stejné, jako TGV ve Francii, Správa železniční dopravní cesty bude používat jejich normy. „Normotvorby a předpisy, jak vůbec vysokorychlostní tratě stavět, jsou strašně důležité. Neumím si představit, že bychom je u nás začali vytvářet, když už jsou 40 let vyzkoušené ve Francii,“ řekl ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
Jednání o koupi předpisů začala loni v září. SŽDC za ně francouzské SNCF Mobilités zaplatí 11 milionů korun.
Předpisy a normy sloužily pro stavbu tratě v Maroku a některé systémy využívá španělská železnice. Podle Svobody se práce na VRT skokově zrychlí. „Nemáme analýzy, jak se tratě chovají, neznáme diagnostické parametry, nevíme, co znamená tratě založit. Toto pořídíme naráz a budeme vědět, co budeme chtít po budoucích projektantech a po budoucích zhotovitelích,“ řekl Svoboda. SŽDC vyšle odborníky do zahraničí na stáže, aby poznali, co přesně předpisy v reálném provozu znamenají. Jde například o trakční vedení, měnírny, typy kolejí nebo typy uchycení kolejí.
Prázdná kabina
Budoucnost železnice se ale neskrývá jen v rychlosti. Klíčové jsou i technické novinky, které vyvíjí zejména společnost AŽD Praha. Již za pár let by podle jejích plánů měl na české tratě vyjet první vlak bez strojvedoucího. Testy jednotlivých prvků autonomní přepravy zahajuje už nyní na vlastní trati ze severočeských Lovosic do Mostu. „Budoucnost železnice je automatizovaný vlak na automatizované trati. Lidé znamenají pro bezpečnost riziko lidského faktoru, na druhé straně to bez nich nikdy úplně nepůjde. Samotná souprava pak může jet automaticky. A to je ten systém, který eliminuje největší lidské chyby,“ říká ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle.
Pokud se všechno povede, koncem příštího roku by podle něj mohly přijít testy a v roce 2021 ostrý provoz. V současnosti ale chybí k provozu autonomních vlaků v Česku legislativa. Připravuje se jen zákon, který umožní autonomní provoz vozů metra. Ten o vlacích z něj bude pravděpodobně vycházet. „Prozatím to budeme řešit tak, že ve vlaku bude strojvedoucí, ale nebude nic dělat. Až bude zákon, dáme ho pryč. Pro nás je to i věc prestiže, protože kolik firem, které dokážou něco takového samy vyvinout, na světě je?“ ptá se Chrdle.
Budoucnost železnice je automatizovaný vlak na automatizované trati. Lidé znamenají pro bezpečnost riziko.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
