David Rath se chce pokusit o nemožné – přesvědčit o nutnosti úspor výrobce léků
Nový šéf ministerstva zdravotnictví David Rath tvrdí, že by si nikdy nedovolil použít nadsázku o noci dlouhých nožů, se kterou mluvil o personálních změnách v ústředních úřadech po případném volebním vítězství ODS Mirek Topolánek. Ale počítá s tím, že dojde na skalpel. Změny na ministerstvu by měly být poměrně razantní a dotkly by se nejenom lidí, ale i struktury úřadu. Například počet náměstků ministra, kterých má nyní ministerstvo zdravotnictví včetně samotného Ratha šest, by mohl poklesnout o jednoho až dva s tím, že jejich pravomoci by byly přerozděleny a sloučeny.
David Rath se domnívá, že oproti současné organizační struktuře ministerstva by se mohl snížit i počet odborů. Zároveň však počítá s vytvořením nového, silného odboru vykonávajícího dozor nad zdravotními pojišťovnami. Zesílen by měl být odbor kontroly, nově by měl vzniknout odbor, který by měl na starost přímo řízené organizace.
Kunová odmítla.
Nyní převzal David Rath tuto problematiku do své kompetence s tím, že jako „styčná důstojnice“ mezi ministerstvem a přímo řízenými organizacemi působí Jaroslava Kunová, šéfka Asociace nemocnic ČR. Na ministerstvu je na částečný úvazek, současně je ředitelkou Fakultní nemocnice v Plzni. Nabídku na místo náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění z osobních důvodů odmítla, takže nyní Rath hledá nové řešení. Konkrétní jména nechce v této fázi uvádět.
Ze dvou jeden.
Právě pozice nabízená Jaroslavě Kunové ale signalizuje, jak by asi změny kompetencí náměstků na ministerstvu zdravotnictví měly vypadat. V dosavadní struktuře se o ekonomiku a zdravotní pojištění dělili dva náměstci: Petr Sláma (zdravotní pojištění a mezinárodní vztahy) a Karel Radolf (ekonomika). Oba z úřadu odcházejí, stejně jako bývalý náměstek pro zdravotní péči a vedle Davida Ratha druhý kandidát na ministra Jiří Koskuba. Další náměstci z týmu Milady Emmerové – Radovan Suchánek, který má v kompetenci legislativu a hlavní hygienik ČR Michael Vít - zatím zůstávají.
Ředitelské posily.
Od 24. října nahradil Miroslavu Ouředníkovou v pozici náměstka pro řízení úřadu Michal Pohanka, dosavadní ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Na ministerstvo již nastoupil i jeho někdejší ředitelský kolega Jaroslav Štrof, který byl do roku 2004 ředitelem Fakultní nemocnice na Bulovce. Odtud odešel v souvislosti s připravovanou, leč neuskutečněnou fúzí tří pražských fakultních nemocnic. Jaroslav Štrof je zatím ředitelem odboru farmacie a regulace léčiv, kde nahradil Kateřinu Bartíkovou. Není vyloučeno, že časem by mohl aspirovat i na místo náměstka. David Rath ale zásadnější organizační změny, které má, jak říká, připraveny, podmiňuje „definitivnějším statutem“ ministerstva zdravotnictví. Buď tedy, že bude jmenován ministrem, nebo že se ministerstvo dostane do přímého řízení premiéra.
Příměří.
Lze říci, že nynější první náměstek dobře plní úkoly, pro které si ho Jiří Paroubek najal: nastolit klid v resortu a pozdvihnout autoritu úřadu, zajistit věcnou komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče, pojišťovnami a státní správou. I když o vztazích mezi Davidem Rathem a ústřední ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřinou Musílkovou nelze určitě mluvit v superlativech, pozice, které oba zaujali po prvním zásadním jednání minulé pondělí, postrádaly vyostřenost až konfliktnost, která charakterizovala jednání mezi ministerstvem a VZP v nedávné době. David Rath říká, že „aktivita VZP ve prospěch řešení jejích dluhů a hospodaření se zvětšuje“. „Uvidíme, zda tento trend dostane větší dynamiku a zda paní ředitelka to, co nyní deklaruje, myslí vážně. Zdá se mi, že by spolupráce mohla být navázána,“ dodal.
Dvě procenta dolů.
Vedle snížení tempa růstu úhrad zdravotnickým zařízením na dvě až tři procenta meziročně, upřednostnění menších organizací při platbách nebo personálních auditů ve zdravotních zařízeních je důležité, že nový šéf ministerstva zdravotnictví přijímá požadavek VZP i dalších pojišťoven, aby v roce 2006 došlo k poklesu nákladů na léky a zdravotnický materiál na 98 procent letošní úrovně. V minulých několika letech totiž tyto výdaje rostly ročním tempem dvanáct až třináct procent – třikrát rychleji než v celém zdravotnictví. Uskutečnění uvedeného záměru by znamenalo několikamiliardové úspory.
Zlom.
Ještě zásadnější ale je, že se v tomto ohledu podařilo dospět k souladu mezi pojišťovnami a nemocnicemi. V této fázi prozatím těmi, které jsou přímo řízeny ministerstvem zdravotnictví. To je přelomová věc, protože po mnoho let pokusy o shodu mezi nemocnicemi a pojišťovnami v takzvaném dohodovacím řízení troskotaly a ministerstvo to řešilo vydáváním vyhlášky o úhradách zdravotní péče, která napětí dále eskalovala. Na základě nynější dohody by nemocnice měly mít pro příští rok dopředu známý, nepřekročitelný rozpočet s meziročním zvýšením plateb zhruba o tři procenta. Nižší úhrady na léky a zdravotnický materiál by měly být doprovozeny zvýšením ceny práce ze 150 na 450 korun. Podle propočtu nemocnic se zvýší náklady asi o 10,5 procenta, vyrovná se to ale tím, že nemocnicím bude příští rok na sto procent letošních bodů stačit devadesát procent letošních výkonů. Pro pacienty by to znamenalo, že při nynějším dejme tomu třicetidenním čekání na plánovaný zákrok by čekali o tři dny déle. David Rath ale tvrdí, že to nesníží jejich komfort ani neohrozí život.
Vyhláška v lednu.
První náměstek tvrdí, že zabezpečí požadavek výrobců léčiv na větší transparentnost při rozhodování o míře úhrad ceny léků z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Farmaceutické firmy s tímto požadavkem uspěly u Evropské komise, která už zahájila řízení proti České republice. David Rath se domnívá, že nová léková vyhláška by mohla být vydána příští rok v lednu a žádoucí je, aby přinesla úspory tří až čtyř miliard korun, což prý „není vůbec jednoduché“. Požadavek VZP na větší vliv na rozhodování takzvané kategorizační komise byl akceptován tím, že ředitele legislativního odboru ministerstva zdravotnictví Zorana Nerandžiče nahradí v jejím čele Karel Němeček, ředitel odboru politiky léčiv a zdravotních prostředků VZP. Pod jeho vedením by měla komise zahájit intenzivní práci tento týden.
Smělý plán.
David Rath se v tomto týdnu chystá také na jednání s představiteli výrobců léků a jejich zájmovými organizacemi. Bude na nich, jak říká, chtít pomoc a vstřícnost. Solidaritu se systémem. Aby si byli vědomi, že pokud prostředky na lék a zdravotnický materiál nepoklesnou, neporostou, a začali v tomto duchu komunikovat se svými šéfy a akcionáři. Na připomínku o bláhovosti takového záměru David Rath odpovídá, že jiná věc je, když se růst firmy sníží kvůli strategii manažera, a jiná věc, je-li to důsledek rozhodnutí představitelů státu. Pokud manažeři dostanou takové zadání ze strany vlády, mohli by je prý alespoň částečně akceptovat.
Nové naděje
Nominace Michala Pohanky na post náměstka ministra zdravotnictví zvyšuje šanci na výstavbu brněnského Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). To by mělo být součástí Fakultní nemocnice u svaté Anny. O případné výstavbě ICRC měla rozhodnout vláda už v září (EURO 35/2005). Nestalo se tak a záležitost je prozatím u ledu. Problém je v penězích. Projekt přepokládá, že výstavba výzkumného centra bude financována ze státního rozpočtu částkou 1,8 miliardy korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka o tom ale nechce slyšet a svůj souhlas s výstavbou podmiňuje tím, že peníze najde ve svém rozpočtu ministerstvo zdravotnictví. Což je nereálné a bývalá ministryně Milada Emmerová to také odmítla.
Šéf kabinetu Davida Ratha Michal Sojka prezentuje oficiální stanovisko ministerstva, že o investicích se bude jednat pravděpodobně až tento týden, přičemž heslem dne je šetřit. To ale neznamená, že při současné konjunktuře by nebylo možné hledat prostředky mimo ministerstvo. Michal Pohanka jako náměstek má pro prosazování projektu lepší podmínky než na ředitelské pozici v Brně. Odchodem z postu poradce ministryně krom toho slábne vliv Milana Šilhana, který výstavbu ICRC neschvaloval.
Pozice Michala Pohanky sílí i uvnitř ČSSD. Brněnská městská organizace ho nominovala jako svou dvojku do sněmovních voleb a má velkou šanci dostat se na volitelné místo i na jihomoravské krajské kandidátce. Tu s největší pravděpodobností povede Bohuslav Sobotka, a ačkoliv to nikdo ze zainteresovaných otevřeně nepřizná, ICRC, podporované městem, krajem i Masarykovou univerzitou, by v předvolebním klání mohlo hrát důležitou roli.
