Každou vteřinu se v sedmnácti tisících počítačů na světě aktualizuje antivirový program AVG. Významná část všech zákazníků AVG přitom využívá verzi, která je na internetu zdarma. Právě taková obchodní strategie udělala z lokální české firmy světového obra.
Koláž: Zuzana Šmajlerová
Jan Gritzbach a Tomáš Hofer ze začátku nabízeli víc produktů. Časem ale vyšlo najevo, že právě antivirový produkt AVG by se mohl stát výnosným byznysem. Firmu Grisoft budovali z mála, bez prostředků z fondů rozvojového kapitálu nebo jakékoliv jiné pomoci zvenčí. Klíčová pro ně byla kvalita produktu. V českých poměrech si firma od roku 1991 vybudovala solidní renomé. Prorazit do zahraničí se jí ale nedařilo.
Úspěch díky freewaru
Klíčem, který začal otvírat zahraniční dveře, byl bezplatný software. Grisoft ho začal nabízet v české i anglické modifikaci v roce 2000. Do té doby šlo o nevídanou věc a brněnská firma byla dokonce první, která s takovou nabídkou přišla. Ze začátku znamenala nová strategie mírný odliv platících zákazníků, po čase ale jejich počet začal růst, stejně jako rostl počet bezplatných uživatelů. Model zvaný freemium, tedy kombinace free verze a premium verze, se vyplatila. Své zákazníky měl Grisoft najednou na všech kontinentech a zájem o něj rostl. V roce 2003 se Jan Gritzbach rozhodl prodat společnost zahraničnímu investorovi, firmě Benson Oak Capital. Pod jejím vedením firma dál pokračovala v rozvoji jak bezplatné, tak placené verze AVG.
Svá pracoviště rozšířila i za oceán. Kromě České republiky pro Grisoft pracovali také lidé ve Spojených státech. V roce 2005 pak část podílu odkoupili další investoři – Intel Capital a Enterprise Investors, kteří za vstup do firmy zaplatili 1,25 miliardy korun. V té době už měl Grisoft 25 milionů uživatelů a podle tehdejšího prezidenta společnosti Gabriela Eichlera si vedl dobře. „Grisoft rychle vyrostl z předního poskytovatele antivirového softwaru v České republice ve významného celosvětového hráče. Cítili jsme rostoucí potřebu zabezpečení počítačů. Ohlasy našich uživatelů byly přitom velice pozitivní. Dobře se jevily i výsledky nezávislých testovacích laboratoří a recenzentů. Byli jsme přesvědčeni, že se brzy staneme lídrem tohoto tržního segmentu.“
Všechna technická řešení ale nevyvíjí AVG sama. V roce 2006 se například rozhodla pro akvizici firmy Ewido Networks kvůli jejímu podařenému anti-spyware, o rok později převzala americkou Exploit Prevention Labs kvůli technologii LinkScanneru. Největší část zodpovědnosti za vývoj nových verzí softwaru mají ale zaměstnanci firmy. AVG se vyplácí spolupráce s brněnskými technickými vysokými školami. Studenti mohou ve firmě pracovat na svých absolventských pracích.
Mezi giganty
Od roku 2007 stojí v čele AVG nový generální ředitel – J. R. Smith, Američan se zkušenostmi ze světových počítačových i telekomunikačních firem. Jak sám říká, o AVG poprvé slyšel asi v roce 2004, když firmu kupoval Benson Oak Capital. „Tehdy mě překvapilo, kolik má uživatelů. Říkal jsem si, jak to proboha udělali?“
Pod jeho vedením AVG dál upevňovala svou pozici a stala se rovnocenným partnerem pro nadnárodní IT obry, jako jsou Microsoft, Google nebo Cisco. „Pro tyto firmy jsme partnery hlavně díky velkému počtu uživatelů. Pracujeme společně, díky nám mají informace o tom, co se v branži antivirové ochrany děje v Číně, Evropě nebo ve Spojených státech. Mohou tak lépe chránit své zákazníky.“
Podle J. R. Smithe je sázka na free verzi, jejíž roční správa stojí desítky milionů dolarů, výhodná i z jiného důvodu. Například ve Spojených státech má o AVG jako značce povědomí až 70 procent lidí, což je rozhodně víc než povědomí v České republice. A většina těch, kteří za službu premium nyní platí, ji vyzkoušeli ve verzi free. „Máme tu zkušenost, že ti, kdo používali antivirový program zdarma třeba na univerzitě, si pak při nástupu do práce nebo při rozjezdu vlastního byznysu vybrali placenou verzi softwaru,“ potvrzuje J. R. Smith. Na konci roku 2010 tak využívalo po celém světě AVG software už 120 milionů lidí.
Ostraha nonstop
Každý den přijme firma z celého světa jeden a půl miliardy podnětů, které mohou a nebo nemusí být virem. Ty z větší části vyhodnocují automaticky počítače. Pouze ty, se kterými si neporadí, přijdou na stůl pracovníkům firmy, kteří drží nepřetržitou službu 24 hodin sedm dní v týdnu. Podle posunu času se střídají centra v Česku, Číně, Izraeli, Silicon Valley nebo Atlantě. „Na každém kontinentu máme navíc jednoho nebo dva lidi, kteří hlídají svůj region a analyzují hrozby ze své oblasti,“ vysvětluje J. R. Smith.
Firma se nyní soustředí na 11 regionů, ve kterých by chtěla získat silnou pozici nebo které jsou na začátku svého rozvoje. AVG proto posiluje například své působení v Číně nebo Indii. „I když se nám daří získávat nové klienty na základě doporučení od přátel a různých recenzí, dáváme 15 procent svých příjmů na reklamu a marketing. Soustředíme se hlavně na tematické internetové servery, na sociální sítě a blogy.“
O budoucnost firmy se její ředitel rozhodně nebojí. Především proto, že lidé mění zvyky a čím dál víc ve svém životě využívají počítače a internet. Důvodem je pak i to, že kriminální metody se zlepšují, a stále tedy bude co hlídat a ochraňovat. „Internet i různé aplikace nevyužíváme už jen v počítačích, ale také v mobilech, tabletech nebo ipadech. Tímhle směrem jdeme a pracujeme na ochraně jejich zařízení.“
